Statické poruchy se mohou projevit mnoha různými způsoby a mohou mít mnoho různých příčin. Nejčastěji to bývá zub času spolu s pronikající vlhkostí, co naruší statiku domu, ovšem často jsme to i my sami, pokud necitlivě zasáhneme do nosných či staticky problematických konstrukcí domu. Mohou se objevit praskliny na stěnách, což ale ještě nemusí hned nutně znamenat samotné narušení statiky, může se propadat klenba, může se rozjíždět krov atd. Ovšem nejzávažnější bývají ty poruchy, které na první pohled nevidíme, s o to větší razancí však později nastoupí. Pokud chceme opravdu odborné posouzení stavu nemovitosti, musíme si zaplatit autorizovaného statika. Je však dobré rozpoznat, zda jeho služby potřebujeme, nebo si dokážeme poradit sami.
Kdy je nejlepší nedělat svépomocí a bez odborného posudku nic?
Určitě v případě bytových domů, obzvláště těch panelových. Jeden vytoužený velký oblouk třeba z kuchyně do obývacího pokoje by mohl ohrozit i ostatní obyvatele domu. Statika těchto budov je spočítána tak, že může být problémem i jen odstraněná část jedné konkrétní stěny, neřku-li stěna celá. Pokud chceme v jakémkoli domě například vyzdívat příčku, rekonstruovat starou umakartovou koupelnu, budovat podkrovní byt či jen místnost, vždy je lepší sáhnout po lehkých materiálech (sádrokartonové konstrukce, palubkové obklady, pórobeton, …). I podlahový beton lze použít lehčený například s kuličkami polystyrenu – obzvláště tento materiál zpevní klenby a přitom je tolik nezatíží vlastní hmotností. Na půdách lze zase použít i podlahy sádrokartonové apod. Lehké materiály jsou při rekonstrukcích starších budov vůbec klíčem k úspěchu, nejčastěji však s výjimkou přízemních bytů, pokud mají problémy s vlhkostí. V takovém případě se nevyhneme nezbytným sanacím a ty jsou doprovázeny tunami materiálu. Platí zde pravidlo, že pokud odstraníte z jedné místnosti včetně podlahy například 15 tun materiálu, stejné množství se při sanaci vrátí zpět.
Vážná statická porucha nosné stěny
Nejčastější projevy statických poruch
Největším problémem bývají chybějící základy budov. A pokud se v důsledku toho a působením vlhkosti a mrazu naruší statika domu, může dojít k jeho zbourání, protože některá statická zajištění takových budov jsou natolik finančně náročná, že se prostě nevyplatí. A nemusí jít jen vyloženě o chybějící základy, základy pouze z vyskládaných kamenů, ale i základy příliš mělké. Největším problém je situace, kdy stojí část domu na tvrdém a část na měkkém podloží, nemluvě o domu, který by byl takto postaven ve svahu. Jelikož každá část takové stavby sedá na podloží jinak, začne se budova na hranici různých podkladů trhat. Ve svahu pak může dokonce i sjíždět dolů. A pokud dokonce chybí v úrovni stropů ztužující věnec, stane se problém marginálním. A že staré domy s chybějícími základy nemají právě ani ztužující věnce. Na rozdíl od chybějících základů můžeme věnec zrealizovat dodatečně (ubouráním zdiva pod stropem a vybetonováním), nebo jej lze nahradit ocelovými táhly, která nosné stěny sepnou. V obou případech ale nejde o lacinou záležitost. Chybějícím základům můžeme částečně vypomoci nově vybetonovanými podlahami v přízemí, opět však jde o náročný zásah a navíc bez podřezání stěn či chemické injektáže se nezbavíme vzlínající vlhkosti.
Prasklina ve zdivu
Trhliny též mohou být způsobené provozem na pozemních komunikacích, především těžkou technikou, ale zcela zaručeně také rekonstrukcí komunikace u domu, kdy těžké stroje a silné vibrace udělají své. V těchto případech ale většinou postačí sádra a nová výmalba, přičemž se můžeme dožadovat svých práv u investora stavebních prací.
Často se také trhliny objevují v místech změn stavebních konstrukcí, čili nejchoulostivějšími místy bývají například napojení přístaveb. Často mají přístavby jen mělké základy a pokud je dům podsklepený, u přístavby se již podsklepením nezabýváme. V zimě pak přístavba podmrzá, klesá a naklání se, což způsobí trhliny ve stěnách. Statické zajištění je v těchto případech investičně nesmyslné a nakonec dochází ke zbourání přístavby a postavení nové.
Často dochází ke statickým poruchám i neodbornými rekonstrukcemi střech, kdy se krov začne rozjíždět, zvedají se pozednice a podobně. Problémem může být i nadměrné zatížení starého krovu novou, ale těžší střešní krytinou spolu s mezikrokevní tepelnou izolací a sádrokartonovými či palubkovými obklady šikmin (i to něco váží) apod.
K vážnému narušení statiky dochází také po povodních a skutečně bývá nařizována i demolice zasažených budov, stejně jako při silných větrných bouřích, i když ty nás na našem území zrovna netrápí, zato povodně ano. A v některých lokalitách i opakovaně.
