Odpovídáme na některé vybrané dotazy, kterými nás neustále zahrnujete.
Vzhledem k hromadícím se otázkám z oblasti stavebnictví, jsme pro vás připravili několik článků s praktickými radami od odborníků.
Pokud se chcete podělit o Vaše vlastní zkušenosti či postřehy, vložte svůj příspěvek do diskuse nebo nám napište e - mail.
Dnes na téma:
• je věcné břemeno překážkou,
• přírodní obklady na strop,
• jak na příčku v garáži.
Věcné břemeno
Máme zájem koupit pozemek, který je tvořený dvěmi parcelami. Na jedné parcele je věcné břemeno užívání. Může dotčená osoba vstupovat do procesu při přidělování stavebního povolení na dům, který bychom chtěli postavit na pozemku druhém?
V dotazu uvádíte, že máte zájem koupit pozemek tvořený dvěmi parcelami. Pravděpodobně se však zajímáte o koupi pozemků dvou, které spolu nějakým způsobem souvisí a každý z obou pozemků má své parcelní číslo.
V ustanovení § 59 stavebního zákona jsou vymezeni účastníci stavebního řízení.
Mimo jiné je zde uvedeno, že účastníkem stavebního řízení jsou osoby mající vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich. Věcné břemeno užívání je jiným právem k tomuto pozemku.
Z tohoto vyplývá, že osobu mající toto jiné právo k sousednímu pozemku může stavební úřad zahrnout do okruhu účastníků stavebního řízení. Při stanovení okruhu účastníků řízení musí stavební úřad vždy zjišťovat, kteří z vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich mohou být stavebním povolením přímo dotčeni ve svých vlastnických nebo jiných právech.
Účastník řízení má právo ve lhůtě určené pro podání námitek podávat své námitky ke stavbě a následně se odvolat proti rozhodnutí stavebního úřadu a tudíž, jak uvádíte, vstupovat do procesu při přidělování stavebního povolení na dům.
Máme zájem koupit pozemek, který je tvořený dvěmi parcelami. Na jedné parcele je věcné břemeno užívání. Může dotčená osoba vstupovat do procesu při přidělování stavebního povolení na dům, který bychom chtěli postavit na pozemku druhém?
V dotazu uvádíte, že máte zájem koupit pozemek tvořený dvěmi parcelami. Pravděpodobně se však zajímáte o koupi pozemků dvou, které spolu nějakým způsobem souvisí a každý z obou pozemků má své parcelní číslo.
V ustanovení § 59 stavebního zákona jsou vymezeni účastníci stavebního řízení.
Mimo jiné je zde uvedeno, že účastníkem stavebního řízení jsou osoby mající vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich. Věcné břemeno užívání je jiným právem k tomuto pozemku.
Z tohoto vyplývá, že osobu mající toto jiné právo k sousednímu pozemku může stavební úřad zahrnout do okruhu účastníků stavebního řízení. Při stanovení okruhu účastníků řízení musí stavební úřad vždy zjišťovat, kteří z vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich mohou být stavebním povolením přímo dotčeni ve svých vlastnických nebo jiných právech.
Účastník řízení má právo ve lhůtě určené pro podání námitek podávat své námitky ke stavbě a následně se odvolat proti rozhodnutí stavebního úřadu a tudíž, jak uvádíte, vstupovat do procesu při přidělování stavebního povolení na dům.
Příčka v dvougaráži
Jsem spolumajitelem bytového domu. Jelikož je zde vybudovaná dvougaráž, a já se obávám o poškození svého vozu, chtěl bych postavit příčku mezi vozidly.
Nemůže být po celé délce, jelikož musím umožnit sousedovi přístup k jeho vozu, který je na druhé polovině garáže. Chtěl bych použít hebelek tloušťky 5 cm mezi hranoly. Za jakých podmínek můžu postavit příčku nebo pouze zídku do určité výšky?
Výstavba dělící příčky v garáži je podle názvosloví stavebního zákona stavební úpravou, která nemění vzhled stavby, nemění způsob užívání prostor garáže a ani pravděpodobně nebude zasahovat do nosných konstrukcí.
U takovéto stavební úpravy postačí stavebníkovi ji pouze ohlásit příslušnému stavebnímu úřadu. K ohlášení připojíte doklad o vlastnictví stavby, jednoduchý výkres stavební úpravy a souhlas spoluvlastníků stavby.
Dále je nutné zkontrolovat, aby provedením stavební úpravy byly dodrženy normové hodnoty pro odstavná stání vozidel (zejména šířka odstavného stání).
Předně, než začnete Váš záměr realizovat, Vám však doporučujeme konzultaci záměru se stavebním úřadem. Stavební úřad může stanovit, že i stavební úprava podléhající ohlášení vyžaduje stavební povolení.
Jsem spolumajitelem bytového domu. Jelikož je zde vybudovaná dvougaráž, a já se obávám o poškození svého vozu, chtěl bych postavit příčku mezi vozidly.
Nemůže být po celé délce, jelikož musím umožnit sousedovi přístup k jeho vozu, který je na druhé polovině garáže. Chtěl bych použít hebelek tloušťky 5 cm mezi hranoly. Za jakých podmínek můžu postavit příčku nebo pouze zídku do určité výšky?
Výstavba dělící příčky v garáži je podle názvosloví stavebního zákona stavební úpravou, která nemění vzhled stavby, nemění způsob užívání prostor garáže a ani pravděpodobně nebude zasahovat do nosných konstrukcí.
U takovéto stavební úpravy postačí stavebníkovi ji pouze ohlásit příslušnému stavebnímu úřadu. K ohlášení připojíte doklad o vlastnictví stavby, jednoduchý výkres stavební úpravy a souhlas spoluvlastníků stavby.
Dále je nutné zkontrolovat, aby provedením stavební úpravy byly dodrženy normové hodnoty pro odstavná stání vozidel (zejména šířka odstavného stání).
Předně, než začnete Váš záměr realizovat, Vám však doporučujeme konzultaci záměru se stavebním úřadem. Stavební úřad může stanovit, že i stavební úprava podléhající ohlášení vyžaduje stavební povolení.
Přírodní materiál na stropy
Chtěl bych se informovat o možnostech podbití stropů v novostavbě. Jedná se o šikmé stropy (kopírují sedlovou střechu). Jaké jsou možnosti podbití?
Abych se přiznal, Váš dotaz mne velmi překvapil. Dovolím si odhadnout, že drtivá většina lidí řešících podbití půdních prostorů si vystačí se zmíněným sádrokartonem či palubkami. Sádrokartonem celkem jednoduše vyřešíme jinak pracné provádění stropních omítek a dosáhneme podobného efektu. Máme-li pocit, že sádrokartonem vytvoříme sterilní prostor, snažíme se ho 'oživit' palubkovým podbitím a vytváříme efekt dřevěné chatky.
Přichází v úvahu použití obdobných materiálů (desky CETRIS, desky OSB), výsledný efekt bude vždy podobný a řešení pravděpodobně nákladnější.
Doporučuji Vám důkladně zvážit záměr, zároveň se zamyslet na využitím prostor (jedná se o kanceláře, obytné místnosti či penzion) a provést kalkulaci popsaných možností. Samotným rozhodováním se Vám ulehčí.
Zahradní domek
Mám zahradní domek (16 m2)a chtěl bych k němu přistavit pergolu, přičemž jedna strana pergoly bude ukotvena na zahradním domku. Stačí mi ohláška na stavebním úřadu nebo musím mít stavební povolení a nesmím přesáhnout 25 m2 celé stavby?
Na Váš dotaz se nedá úplně jednoznačně odpovědět. Postrádáme například údaje o tom, zda se na pozemku nachází hlavní stavba a dále jaké rozměry bude pergola mít.
Drobná stavba je doplňkovou stavbou ke stavbě hlavní, kterou může být například rodinný dům, objekt pro individuální rekreaci - zahrádkářská chata apod.. Zastavěná plocha drobné stavby nesmí přesahovat 16 m2 a její výška 4,5 m.
Není tedy možné ohlásit stavebnímu úřadu přístavbu pergoly k zahradnímu domku, jelikož celková půdorysná plocha stávající stavby i přístavby by přesáhla 16 m2.
Aby pergola byla drobnou stavbou, musí být stavbou samostatnou a nikoliv přístavbou. Dále Vás musíme upozornit na to, že výstavbu na pozemcích v lokalitě, kde se nachází Váš pozemek, nemusí limitovat jen stavební zákon a jeho vyhlášky, ale může jí omezovat i územní plán obce.
Doporučujeme Vám proto navštívit místně příslušný stavební úřad a zkonzultovat Váš záměr s jeho pracovníky, kteří by měli mít povědomost jak o lokalitě, ve které se pozemek nachází, tak i o územním plánu obce.
Mám zahradní domek (16 m2)a chtěl bych k němu přistavit pergolu, přičemž jedna strana pergoly bude ukotvena na zahradním domku. Stačí mi ohláška na stavebním úřadu nebo musím mít stavební povolení a nesmím přesáhnout 25 m2 celé stavby?
Na Váš dotaz se nedá úplně jednoznačně odpovědět. Postrádáme například údaje o tom, zda se na pozemku nachází hlavní stavba a dále jaké rozměry bude pergola mít.
Drobná stavba je doplňkovou stavbou ke stavbě hlavní, kterou může být například rodinný dům, objekt pro individuální rekreaci - zahrádkářská chata apod.. Zastavěná plocha drobné stavby nesmí přesahovat 16 m2 a její výška 4,5 m.
Není tedy možné ohlásit stavebnímu úřadu přístavbu pergoly k zahradnímu domku, jelikož celková půdorysná plocha stávající stavby i přístavby by přesáhla 16 m2.
Aby pergola byla drobnou stavbou, musí být stavbou samostatnou a nikoliv přístavbou. Dále Vás musíme upozornit na to, že výstavbu na pozemcích v lokalitě, kde se nachází Váš pozemek, nemusí limitovat jen stavební zákon a jeho vyhlášky, ale může jí omezovat i územní plán obce.
Doporučujeme Vám proto navštívit místně příslušný stavební úřad a zkonzultovat Váš záměr s jeho pracovníky, kteří by měli mít povědomost jak o lokalitě, ve které se pozemek nachází, tak i o územním plánu obce.
