
Jak na pěstování tvarovaných stromů ve své zahradě
Tvarované stromy dokáží každou zahradu perfektně proměnit. Jaký strom se na takové pěstování hodí a jak jej vhodně zakomponovat do zahrady?
Tvarované stromy dokáží každou zahradu perfektně proměnit. Jaký strom se na takové pěstování hodí a jak jej vhodně zakomponovat do zahrady?
Výsadbová iniciativa Sázíme budoucnost Nadace Partnerství dosáhla hranice milionu zaregistrovaných stromů. Symbolicky miliontý příspěvek do celonárodní databáze je javor mléč v Halenkově na Valašsku.
20. ročník ankety o Strom roku je otevřený. Přihlásit oblíbený strom může každý, třeba vy nebo vaše obec. Šanci má každý strom, který je krásný, silný, nebo má za sebou zajímavý příběh.
Grantový program Sázíme budoucnost podpoří výsadbu a péči o stromy sázené dobrovolníky. K dispozici je 1,5 milionu Kč, každý projekt může získat až 60 tisíc Kč.
Exotická "tlustice" (tedy rostlina podobná tlusticím) portulakarie africká je ve své domovině oblíbenou potravou pro slony, kozy a želvy. Též Jihoafričané ji přidávají do salátů, polévek a jiných pokrmů, které jsou díky ní nakyslé chuti, dovede však bojovat i proti změnám klimatu, absorbuje více oxidu uhličitého než jiné rostliny. U nás je ale pěstována především jako nádherná, silně dekorativní pokojová rostlina.
Drátovec či krásnohlávek, letničky a nebo trvalky, byliny i keře, rostliny vlasovité konstituce, s přisedlými a různě postavenými listy s celistvými okraji. Kvete na koncích stvolů květy bez kališních lístků. Čím jsou však drátovce opravdu výjimečné?
Občas se na kaliny v okrasné výsadbě tak trochu zapomíná, přitom však jde u nás o tradiční keř, který roste i v přírodě, krásně kvete a je zdobný svými plody i listy. Plody na kalinách dokonce září barvami dlouho do zimy. Přitom ochotně snáší řez a hodí se proto i pro udržované živé ploty. Stejně tak se však může stát neudržovaným solitérem a nebo skupinkou.
Soutěž o Evropský strom roku 2021 už zná finalisty. Česko bude reprezentovat nenápadná jabloň se silným příběhem. Soupeří s ní Jidášův strom z Maďarska nebo tisíciletý platan z Itálie. Podívejte se na nejkrásnější stromy Evropy.
Některé dřeviny přetrvají desítky let, jiné dlouhá staletí a vyrostou do ohromných rozměrů. Při výběru stromů do zahrady je prostě třeba počítat s jejími rozměry, dispozicemi a charakterem a také s tím, jak až může konkrétní druh dřeviny vyrůst do výšky i šířky. Důležité jsou též vlastnosti, rozměry a nároky kořenového systému, půdní vlastnosti pozemku, klima a konkrétní stanoviště pro jednotlivé dřeviny. A ani to není zdaleka vše.
Blahočet ztepilý, kterému se říká také aurakárie, je dávnověkým endemitem. V přírodě se dnes vyskytuje pouze na omezeném území. Mladé stromky vypadají dokonce jako naprosto dokonalé stromky vánoční. A skutečně tak může v našich podmínkách blahočet ztepilý sloužit, ovšem pouze v interiéru a pouze tento druh blahočetu. Jiné již ne.
Jerlín japonský je stromem velice osobitým, neobvyklým. U nás jej najdeme například v pražských parcích a na náměstích. Proč? Protože se do něj kdysi zamiloval jeden pražský architekt. Ale ve střední Evropě je tato dřevina známa teprve necelých 300 let, u nás 200.
Opravdu chcete, byť omylem, trefit stromkem sousedku chodící každý den o holi venčit svého ratlíka právě pod vaše okna? I nechtěné zabití je trestným činem. Jste si jisti, že házíte stromek z okna tak bezpečně, že nemůžete jeho pádem ohrozit žádného živého tvora, natož člověka? I přesto svědčí takový čin o vaší lenosti a buranství, tedy v případě, že necháte stromek ležet tam, kam dopadl. Ona se postará firma pečující o městskou zeleň či technické služby. Buďte si jistí, že mají velikou radost. Přitom není vůbec složité poponést stromek o kousek dál a nechat již na jiných, jak jej využijí.
V Zemi vycházejícího slunce prostě mají smysl pro detail. Minimalismus a dokonale zenová propracovanost japonských okrasných zahrad je pro nás stále nepřekonatelným zdrojem inspirace. Inspirace, která se rozhodně neomezuje jen na pěstění stromových miniatur, bonsajů. Už od 17. století tu mistři zelené školy razí techniky tzv. daisugi, vkusného vrstvení dřevin. Praxe, která se nyní konečně nachází cestu do Evropy. Nabízí totiž maximum biomasy dřevin na jednotku plochy.
Zima je na barvy nejfádnějším obdobím v roce, tedy kromě barvy bílé, pokud sněží či alespoň mrzne. Ovšem právě i v zimě může být zahrada velmi zdobná. Jak toho dosáhnout a které rostliny to dovedou?
Sekvojovec obrovský je neuvěřitelným divem mezi rostlinami, je nejmohutnějším stromem světa, rozmnožuje se opravdu podivuhodně a patří mezi dřeviny, které se dožívají nejdelšího věku. Hodí se právě tento mohutný jehličnan, který se v mládí podobá zeravu, do našich okrasných zahrad a parků?
Nenoste si domů sbírku pichlavého jehličí ani poukázku na instantní nepořádek. Vsaďte na kvalitu a pár osvědčených chytrých triků, které životnost a svěží vzhled vánočního stromku prodlouží. První a nejdůležitější rada do začátku? Vyberte si zdravý strom.
Aby dospělý člověk pojídal plody rostlin, které nezná, lze jen těžko předpokládat. To jedině snad, že by umíral hlady a nebo se doslova „zbláznil“. Ovšem malé děti jsou nenechavé, zvědavé a často nevnímají možná rizika. A některé plody rostlin je velice lákají, byť jsou jedovaté, tedy nebezpečné. Na které rostliny si dát pozor, před kterými musíme své potomky ochránit a informovat je o hrozícím nebezpečí?
Pěstovat po Vánocích vánoční stromek v květináči tak, jak jsme jej zakoupili a využít další Vánoce? A nebo přesadit do zahrady či jinam? Otázka, která se nabízí vyloženě sama. A odpověď není jedna.
Kdo by neznal granátová jablka, i když je mnoho lidí u nás určitě ještě neochutnalo. Jednoduše proto, že zde nejsou tyto lahodné plody až tolik populární a navíc chutnají pěkně dozrálé a čerstvě utržené ze stromu mnohem lépe než v případě, že jsou ještě ne zcela zralé přepravovány. Můžeme v našich podmínkách granátovník pěstovat a dočkáme se „jablíček“?
Maklura oranžová je dvoudomý, opadavý strom, který pochází ze středu a jihu USA. Odsud byla tato dřevina rozšířena do teplejších oblastí Evropy, věděli jste však, že na našem území roste maklura v zámecké zahradě na Hluboké již od roku 1865?