Jerlín japonský je stromem velice osobitým, neobvyklým. U nás jej najdeme například v pražských parcích a na náměstích. Proč? Protože se do něj kdysi zamiloval jeden pražský architekt. Ale ve střední Evropě je tato dřevina známa teprve necelých 300 let, u nás 200.
Opravdu chcete, byť omylem, trefit stromkem sousedku chodící každý den o holi venčit svého ratlíka právě pod vaše okna? I nechtěné zabití je trestným činem. Jste si jisti, že házíte stromek z okna tak bezpečně, že nemůžete jeho pádem ohrozit žádného živého tvora, natož člověka? I přesto svědčí takový čin o vaší lenosti a buranství, tedy v případě, že necháte stromek ležet tam, kam dopadl. Ona se postará firma pečující o městskou zeleň či technické služby. Buďte si jistí, že mají velikou radost. Přitom není vůbec složité poponést stromek o kousek dál a nechat již na jiných, jak jej využijí.
V Zemi vycházejícího slunce prostě mají smysl pro detail. Minimalismus a dokonale zenová propracovanost japonských okrasných zahrad je pro nás stále nepřekonatelným zdrojem inspirace. Inspirace, která se rozhodně neomezuje jen na pěstění stromových miniatur, bonsajů. Už od 17. století tu mistři zelené školy razí techniky tzv. daisugi, vkusného vrstvení dřevin. Praxe, která se nyní konečně nachází cestu do Evropy. Nabízí totiž maximum biomasy dřevin na jednotku plochy.
Zima je na barvy nejfádnějším obdobím v roce, tedy kromě barvy bílé, pokud sněží či alespoň mrzne. Ovšem právě i v zimě může být zahrada velmi zdobná. Jak toho dosáhnout a které rostliny to dovedou?
Sekvojovec obrovský je neuvěřitelným divem mezi rostlinami, je nejmohutnějším stromem světa, rozmnožuje se opravdu podivuhodně a patří mezi dřeviny, které se dožívají nejdelšího věku. Hodí se právě tento mohutný jehličnan, který se v mládí podobá zeravu, do našich okrasných zahrad a parků?
Nenoste si domů sbírku pichlavého jehličí ani poukázku na instantní nepořádek. Vsaďte na kvalitu a pár osvědčených chytrých triků, které životnost a svěží vzhled vánočního stromku prodlouží. První a nejdůležitější rada do začátku? Vyberte si zdravý strom.
Aby dospělý člověk pojídal plody rostlin, které nezná, lze jen těžko předpokládat. To jedině snad, že by umíral hlady a nebo se doslova „zbláznil“. Ovšem malé děti jsou nenechavé, zvědavé a často nevnímají možná rizika. A některé plody rostlin je velice lákají, byť jsou jedovaté, tedy nebezpečné. Na které rostliny si dát pozor, před kterými musíme své potomky ochránit a informovat je o hrozícím nebezpečí?
Pěstovat po Vánocích vánoční stromek v květináči tak, jak jsme jej zakoupili a využít další Vánoce? A nebo přesadit do zahrady či jinam? Otázka, která se nabízí vyloženě sama. A odpověď není jedna.
Kdo by neznal granátová jablka, i když je mnoho lidí u nás určitě ještě neochutnalo. Jednoduše proto, že zde nejsou tyto lahodné plody až tolik populární a navíc chutnají pěkně dozrálé a čerstvě utržené ze stromu mnohem lépe než v případě, že jsou ještě ne zcela zralé přepravovány. Můžeme v našich podmínkách granátovník pěstovat a dočkáme se „jablíček“?
Maklura oranžová je dvoudomý, opadavý strom, který pochází ze středu a jihu USA. Odsud byla tato dřevina rozšířena do teplejších oblastí Evropy, věděli jste však, že na našem území roste maklura v zámecké zahradě na Hluboké již od roku 1865?
Jmelí se nám ochotně a snadno uchytí například na jabloních. A škodit jim opravdu nebude, pokud to s výsevem nepřeženete. Proč tedy tuto epifytickou rostlinu každoročně kupovat a nebo šplhat po nebezpečných výškách? Zásobte se vlastním jmelím, které na opadaných listnáčích dokonce vypadá pěkně.
Sice si nějaký ten rok počkáte, než si svůj živý vánoční smrček a nebo jedličku poprvé ozdobíte, ale bude vás těšit fakt, že je to opravdu jen a jen váš stromeček. Vyklíčeným semínkem počínaje. Jak správně postupovat?
Ikeniva je vlastně obdobou japonských ikeban, přeložit lze výraz ikeniva jako „aranžovanou zahrádku z živých rostlin“. Pokud chcete ve svém bytě něco neobvyklého a nebo prostě nemáte žádnou zahradu, minizahrádka vám vykouzlí úsměv na tváři.
Hmyz a ptáci je milují, lidé se před nimi musí mít na pozoru, protože jsou pro ně smrtelně jedovaté. Pokud však nebudete pojídat, co nemáte, dočkáte se každý rok na podzim neobvyklé krásy jménem brslen. Tato nenápadná „nicka“ se náhle „vyloupne“, začne zahradě dominovat a přitáhne pozornost ptactva.
Že dokonce potřebuje ke svému vývoji „hluboké“ období vegetačního klidu s teplotami pod bodem mrazu, jinak se později zdeformují její listy i květenství? Sice se ve své zahradě zřejmě nedočkáte dozrálých pistáciových oříšků, ale tato rostlina doplní vaši sbírku neobvyklých unikátů, jaké si pěstuje málokterý z vašich sousedů a známých.
Co jsou vlastně květinové (resp. rostlinné) bordury? Jednoduše lemy, něco jako rámy obrazu, ovšem různotvaré, pestré či jednoduše strohé a jednoduše geometricky střižené, nebo naopak divoké, poutavé. Mohou být robustní, jemné, decentní, romantické i melancholické. Odolné i křehké.
Klokoč zřejmě pěstovali a využívali již staří Slované, našlo se totiž při archeologických vykopávkách klokočí již z 9. století n.l. v Mikulčicích. A co je ono tajemné klokočí? Je to prosté – semena keře, který nazýváme klokoč zpeřený.
Ve finále ankety Strom roku soutěží dvanáct stromů z devíti krajů. Zbývá poslední týden hlasování a vítěz je do poslední chvíle nejistý. Všechny nominované stromy jsou ale krásné, podívejte se.
Podzim je spolu s jarem ideálním časem pro výsadbu, respektive zakládání živých plotů. V každém případě jde o nenásilnou, přírodní formu zajištění soukromí na pozemku a nebo jeho rozčlenění. Zároveň však živý plot funguje jako účinná bariéra proti prachu a hluku a přitom jde o významný dekorační prvek.
Obsah látek v plodech (semenech) podobný bramborám, energetické hodnoty dokonce vyšší, chuť nasládlá, oříšková, cizosprašnost stejná jako u lísek a dokonce i stejný škůdce. To je kaštanovník jedlý. Pečené jedlé kaštany bývaly u nás kdysi horkým nedostatkovým zbožím, dnes tomu tak již není, ale věděli jste, že si kaštanovník setý (či též jedlý) můžete sami pěstovat?