Nekupujte koště v pytli, jak poznat vánoční stromek, který vydrží, a jak se o něj starat

Jak jej ale poznat? Kvalita se v zimním chladu ohrady rozpoznává těžko, ale určitě hledáte exemplář s nedeformovanou kůrou, nepolámanými a nesvěšenými větvemi, zatím nesestříhaný. Kousek, ze kterého nic nepadá a jehož jehličí si drží jeden společný barevný, nikoliv načervenalý či nahnědlý tón. Hledáte čerstvost, kterou napoví například zával smůly na řezu. Zkuste projet dlaní odspodu vzhůru mezi větvemi. Jehlice by neměly být stažené a seschlé, tudíž by neměly vyloženě bodat a zapichovat se do kůže, ani se sypat na zem.

Správně jsou spíše kompaktní, poddajné. Měly by držet na větvích, i když se stromkem trochu bouchnete o zem. Když rozemnete v ruce pár jehliček, měly by pořád vydávat příjemnou vůni čerstvých silic, neměly by být vyšeptalé. Obecně se snažte vybírat si kousky stojící celý den ve stínu, ne ty vystavené slunečním paprskům, anebo výfukům zaparkovaných aut. Zhodnoťte celý habitus, výzor plně rozvitého stromu, ze všech úhlů. Nejsou větvě zmáčknuté? Pozor na již upravené a sestříhané stromky, které mohou být cíleně zbaveny větví, usvědčující exemplář z proschnutí a opadávání.

Prořezávku si tedy nechte úplně nakonec, až po důsledném výběru. Nechejte si také čerstvě a rovně (opravdu ne do špičky nebo véčka, žádné navrtávání prosím) seříznout kmínek, zhruba o 3 centimetry. Stromu tak usnadníte pozdější absorpci vláhy. Sledujte, jestli na řezu nejsou patrné tmavé skvrny, naznačující plísňová či houbová onemocnění. Nemusíte si vybrat hned na poprvé a za každou cenu, nelitujte ani těch, které si nikdo nekoupí. Brzy z nich bude užitečná štěpka.

Strom by měl po celou dobu splňovat vaše očekávání, ale kromě těch napevno rostlých v květináči žádný není nesmrtelný. Pokud počítáte s jeho slávou jen přes svátky, vystačí vám smrk. Je kompaktní, svěže zelený. Jestli chcete mít nazdobeno až do Tří králů, vsaďte na borovici. Je řidší a s delšími jehlicemi, a se spoustou pryskyřice. Vydrží opravdu dlouho. Esteticky je nejhodnotnější jedle, ale ta je ve většině případů z dovozu. A nikdy nevíte, jak vlastně dlouho jí to k vám do obýváku trvalo. Takže její propagovaná trvanlivost je proměnlivá. Borovice někomu přijde moc holá, smrk zase příliš píchá a s jeho jehličím budete mít problémy.

Čtěte také: Časté otázky a stručné odpovědi na téma vánoční stromky.

Jedle balzámová a douglaska tisolistá například krásně voní. Jedle ojíněná nepíchá, což oceníte, pokud máte zvědavé děti. Jedle vznešená má velmi pružné větve, které se skoro nelámou. Jedle Fraserova přečká v zelených tónech klidně až do Velikonoc. Smrk sivý je dokonale ornamentální. Smrk ztepilý má kompaktní tvar, vypadá jako skutečná miniatura velkého stromu. Borovice lesní je úžasná svou nenáročností a nevyžadováním péče. Smrk pichlavý má překrásně mrazivě-modrý nádech jehlic. Každý druh má své pro a proti. Vyberte si hlavně takový druh, který vám udělá radost.

Nikdo se nechce prát o svůj vánoční stromek v tlačenici, ale nekupujte je příliš brzy. Jinak prohloupíte. Poté, co si jej přinesete domů, najděte mu odpovídající místo. Stinné, chladné, větrané. Ne každý balkon je proto dobrý, někdy je lepší nevytápěný sklep. Tady se bude dobře postupně aklimatizovat, přinést jej rovnou do vyhřátého pokoje by mu způsobilo termální šok. Rozbalený strom ponořte seříznutým kmínkem do kbelíku s vodou. Dopřejte mu aspoň 5 litrů, byť si všechny nevezme. Aby voda nezmrzla na kostku ledu, můžete do ní přidat pár kapek glycerinu.

Můžete zkusit důkladně pokropit celý strom, hlavně kmen a jehličí. Vyloženě po takové lázni „ožije“. Těžší a mohutnější exempláře jsou ve výhodě, zadrží více vody a vydrží déle. Strom musí stát volně, aby se po stranách neotlačoval. A to platí, i když jej slavnostně instalujete doma.

Aby vydržel, měl by být vzdálen od zdrojů tepla, od krbů a topení. Jinak prosychají extrémní rychlostí. Z toho plyne výhoda pro elektrická světýlka a LED ozdoby, které vydávají tepla méně. Svíčky můžete ponechat jen na ústřední večer. Úplně nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby dál mohl postávat v nádobce s vodou, což některé speciální stojany s nádržkou nabízí. Vyplatí se to. Stejně jako občasné ovlažení stromku rosítkem, dvakrát až třikrát za den.

Myslete na to, že všechno hezké má svůj konec, a platí to i pro řezané vánoční stromky. Pokud nechcete zažívat úklidové peklo, zbavte se jich včas, než z nich začne padat jehličí. A zjistěte si také předem, kam je můžete odevzdat. Městské svozové služby o ně mají zájem, ale nechtějí je lovit z odpadkových kontejnerů.

Nejkratší den v roce, po které následuje ta vůbec nejdelší noc. Už to samo o sobě zní mysticky, a zrovna tak to vnímali i naši dávní předkové. Každý zimní slunovrat, připadající na 21. prosince, se totiž mohl stát mrazivou nocí bez konce. A sesednout se v takový neradostný čas s rodinou či kmenem kolem jednoho ohniště, společně přečkat temnotu, vlastně položilo základ pohanské tradici, z níž o tisíce let později vznikly Vánoce. Sice s lehce upraveným termínem konání a zrozením Ježíše Krista navíc, ale zato se zachovanými obyčeji. Například vánočními stromky. Uchovat si totiž v nekonečné noci něco stálezeleného přinášelo naději na návrat Slunce, dne a jara, a v zasněženém hvozdu většinou nic jiného, než větvičky jehličnanů, zelenou barvou nezářilo.

Překvapivě si zelenou vegetací nezávisle na sobě zdobili domy a chýše Vikingové, Kelti, Slovani i Římané. Ujalo se to. Nápad nahradit jednotlivé větvě jehličnanů celým stromkem vznikl pravděpodobně v 16. století v Německu, ale mimo něj se až do 19. století neujal. V Čechách to poprvé vyzkoušel v roce 1812 ředitel Stavovského divadla. Úspěch to moc nemělo, všem to tehdy přišlo poněkud germánské. Svíčky k ozdobení, lojové, se přidaly až o 50 let později. Teprve v roce 1846 si svůj první vánoční stromek ozdobí britská královská rodina, a v roce 1931 poprvé zazářil na veřejnosti v New Yorku, u Rockeffelerova centra. Ve Vatikánu si první stromek rozsvítili až v roce 1982. Byli si totiž vědomi poněkud nekřesťanského původu této tradice.