Okrasné stromy a keře - stránka 6

Štědřenec anebo zlatý déšť, okrasná dřevina, ze které prší klasy zlata

Výraz zlatý déšť je lidovým pojmenováním, které se používá především pro zlatici, tedy ten keř, který se hned brzy na jaře obsype žlutavým kvítím. Ve skutečnosti jsou však zlatým deštěm žlutě kvetoucí štědřence, jedovaté rostliny z čeledi bobovitých, jejichž semena (ale i květy a listy) mají zaručené smrtící účinky, a které vykvétají oproti zlatici o mnoho později. Štědřenec je navíc oproti zlatici košatá a o mnoho vyšší dřevina s širokou korunou.

Spor o lišejníky je zbytečný stejně jako marný boj s větrnými mlýny mýtů

Po shlédnutí příspěvků v diskusi pod článkem pana Dohnala o lišejnících, kterým autor vyvrací všeobecně zaběhlý a po internetu rozšířený mýtus, že lišejníky škodí dřevinám, parazitují na nich a mohou je i zahubit, jsem se rozhodl napsat pár řádků. Začnu ale ovocnými dřevinami, o lišejnících navážu níže. Vypadá to totiž, že na lišejníky se svádí kdeco prostě již jen proto, že na mnoho lidí nepůsobí pěkně, a že jsou prostě vidět. A obávám se, že v některých případech jde až o nenávist. Chudáci lišejníci...

Lišejníky pro stromy nepředstavují problém. Nejsou to paraziti, jen oportunisté

Škodí lišejníky stromům? V krátkosti - ne. Nemají to zapotřebí. Na stromy, skrze jejich povrch, kůru, nejsou nijak interně napojené. Žijí přisedlé na jejich povrchu, to ano, ale necítí potřebu nějak pronikat do hloubky. Ostatně, nemají ani čím. Nemají totiž žádné kořeny, vlášení a kořínky, kterými by se mohly nějak napíchnout. Jen se přidržují jejich zbrázděné plochy svými stélkami, jako podložky.

Která rostlina je nejohroženější na světě? Wolemie vznešená, nebo píchoš Woodův?

Různé zdroje, různé názory, různí lidé, různé pohledy. Objektivně musíme říci, že je velmi sporné označit nějaký rostlinný druh jako nejohroženější na světě. Je to ta anebo ona anebo obě podobně? Navíc by se kriticky ohroženým rostlinám určitě nelíbilo, že v souvislosti s nimi soutěžíme v anketě o nejohroženější druh. Skoro by to navádělo k tomu, aby někdo zlikvidoval poslední exempláře svého favorita a nechal na planetě pár posledních kousků. Třeba jen kvůli zápisu do Guinessovy knihy rekordů. Anebo ceně za sazenice, na které vlastní monopol.

Ibišek je nádherně kvetoucí rostlina, ale také zdravá pochutina

Věděli jste, že ibiškový čaj je egyptským národním nápojem, kterému se říká karkade? Že květy ibišku se především na blízkém východě kandují nebo nakládají do cukru? A že je ibišek nazýván „květinou z Havaje“, kde se stal pro svou krásu národní rostlinou? Přečtěte si další zajímavosti o ibišku včetně jeho nároků na pěstování.

Kdy můžeme legálně kácet stromy, jak a jaké

Pokácení statného stromu, který z nějakého důvodu překáží, případně je vyloženě nebezpečný, není často vůbec snadnou záležitostí. Obvykle není možné postupovat jako při kácení stromů v lese, čili složit na zem celý strom naráz. Navíc to nemůžeme bez povolení provádět, kdykoli se nám zlíbí.

Nejjedovatější strom světa vám ublíží, i když se pod ním jen skryjete před deštěm

Mýty o tak nebezpečných stromech, ke kterým se nesmíme ani přiblížit, jsou staré jako lidstvo samo. Většinou ale zabíjelo něco, co bylo na stromě či ve stromě ukryté, tedy nejčastěji něco živočišného. Jenže mancinela obecná, která roste při pobřeží tropické Ameriky, je opravdu extrémně nebezpečná. Proč?

Jak zahradu zbavit hluku a učinit ji opravdu tichým, poklidným místem

Ani ta nejkrásnější zenová zahrada nebude nikdy poklidným místem k odpočinku, pokud bude pohodu v ní neustále narušovat lomoz a rámus z okolí. Naštěstí – když už nejde takovému hluku jinak zamezit – pořád se dá trochu utlumit, rozptýlit či odvést a přesměrovat jinam.

Přísný a zlý pohled na stromy. Které druhy nám mohou působit největší trable?

Stromy chválíme na každém kroku. Zaslouží si to. Jenže kromě obdivu a chvály je tu také pár výtek, na něž se při všeobecném potlesku a ovacích rádo zapomíná. S rozrostlými dřevinami se nepojí jen radosti, ale i starosti. A některé druhy stromů, u domu i na zahradě, ale i v parcích a jinde ve veřejném prostoru, umí být i zdrojem pořádných nepříjemností.

Velká galerie malých stromků aneb jehličnany, které můžete pěstovat v nočníku

Co je malé, to je milé. Stačí jen vědět, kolik místa máte teď – a kolik ho bude zapotřebí za 10 let – jaké jsou v místě světelné podmínky a zda chcete pěstovat miniaturní jehličnany ve volné výsadbě, anebo v květináči. Nebo klidně v nočníku, protože místa tyhle drobotiny skutečně moc nepotřebují.

Stříhat rostliny časně na jaře? Jistě, některé druhy po tom doslova volají

Když se denní teploty ustálí nízce nad nulou, neprší a není moc vlhko, můžete se pustit s nůžkami do práce na zahradě klidně i teď. V únoru.

Proč pěstovat právě tis, stálici zámeckých parků, zřídka však obyvatele našich zahrad

Tis roste v naší přírodě odpradávna, ovšem lesní hospodářství s ním tak nějak nepočítá a do zahrad po něm také nesaháme příliš často. V zahradách vítězí především zeravy ve všech možných kultivarech, v lesích pak dřeviny s nejlepšími produkčními schopnostmi. Přitom právě tis je skvělou volbou, tedy hlavně pro naše zahrady, a je jen velkou škodou, že nebýt parků a hřbitovů, skoro bychom na něj již zapomněli.

Musanda, tropický okrasný keř se zdobnými chocholíky složenými z vnitřních a vnějších květů

Rod musanda zahrnuje přibližně sto druhů tropických keřů, menších stromků, ale i bylin. Pro okrasné účely jsou pěstovány především nápadné musandy červenolisté, ale i jiné druhy.

Vilín japonský a měkký začínají kvést v lednu, vilín prostřední dokonce již v prosinci

Kdybych měl v zahradě vilíny, právě teď v zimě by mi kvetly. Ne, není třeba házet flintu do žita, už za rok to může být jiné. A svými květy budou zdobit vaši zahradu až do prvních jarních kvítků deroucích se z půdy. Navíc jsou tyto keře dokonce i zdravotním zázrakem.

Baobaby, úctyhodné koráby africké krajiny v našich květináčích

Baobaby nemůžeme v našich podmínkách pěstovat jako stromy, ale v květináči si můžeme ve svém bytě tuto raritu piplat neomezeně. A ani nemusíme být zrovna milovníci bonsají. Sazeničky baobabu si přitom můžeme pořídit férově a dostatek semen k vyklíčení nám poskytne jediný plod. Nejčastěji se u nás dostaneme k semenům a sazeničkám afrického baobabu prstnatého.

Prsty mrtvého muže, záhadný keř s jedlými plody barvy švestek

Pravda, plody keře jménem dekaisnea nejsou prý příliš chutné, chutí připomínají rajčenku a vodní meloun, jsou však též dekorativní a vůbec celý keř se neztratí v okrasné výsadbě zahrady. Pěstovat přitom lze tuto dřevinu v našich klimatických podmínkách velmi dobře, snese i tuhé mrazy.

Rekordy ze světa vánočních stromků, kuriozity z celé planety

Vysledovali jsme světová „nej“ zdobených stromečků a kuriozity sváteční výzdoby, abyste si mohli užít Vánoce bez spěchu a zbytečné honby za lehce nesmyslnými rekordy. Světoví šampioni se totiž skutečně nebojí přehánět, a zápolit s nimi vám klidné svátky nepřinese.

Za Vánoce udržitelné, jak o Vánocích šetřit naši přírodu

Ceny potravin rostou, inflace dobývá nová maxima. Cesta k udržitelným Vánocům o to bude letos snazší, protože ekologické oslavy svátků jsou současně i ekonomické. O to víc, bez zbytečností a pozlátka, bude času na společné hledání toho pravého smyslu Vánoc.

Zprávy ze světa, jak se vlastně hraje na Vánoce a kolik to stojí

Štěstí a pohoda, sváteční atmosféra míru a pokoje, radost z okamžiků strávených s drahými nejbližšími, trocha toho potěšení z obdarovávání a přijímání. Že to jsou nedocenitelné momenty, prožitky, na něž se nedá nalepit visačka s cenovkou? Omyl.

Trnovník akát, invazní rostlina, která nám přerostla přes hlavu

Trnovník akát má více předností, pro které byl dříve často vysazován. Dnes se však již od jeho okrasných výsadeb ustupuje, stejně jako od jiných, protože jde o silně invazní rostlinu. Šíří se kořenovými výmladky, alelopaticky omezuje růst ostatních rostlinných druhů a odstranit porosty této dřeviny je velice obtížné.