Ani ta nejkrásnější zenová zahrada nebude nikdy poklidným místem k odpočinku, pokud bude pohodu v ní neustále narušovat lomoz a rámus z okolí. Naštěstí – když už nejde takovému hluku jinak zamezit – pořád se dá trochu utlumit, rozptýlit či odvést a přesměrovat jinam.
Stromy chválíme na každém kroku. Zaslouží si to. Jenže kromě obdivu a chvály je tu také pár výtek, na něž se při všeobecném potlesku a ovacích rádo zapomíná. S rozrostlými dřevinami se nepojí jen radosti, ale i starosti. A některé druhy stromů, u domu i na zahradě, ale i v parcích a jinde ve veřejném prostoru, umí být i zdrojem pořádných nepříjemností.
Co je malé, to je milé. Stačí jen vědět, kolik místa máte teď – a kolik ho bude zapotřebí za 10 let – jaké jsou v místě světelné podmínky a zda chcete pěstovat miniaturní jehličnany ve volné výsadbě, anebo v květináči. Nebo klidně v nočníku, protože místa tyhle drobotiny skutečně moc nepotřebují.
Když se denní teploty ustálí nízce nad nulou, neprší a není moc vlhko, můžete se pustit s nůžkami do práce na zahradě klidně i teď. V únoru.
Tis roste v naší přírodě odpradávna, ovšem lesní hospodářství s ním tak nějak nepočítá a do zahrad po něm také nesaháme příliš často. V zahradách vítězí především zeravy ve všech možných kultivarech, v lesích pak dřeviny s nejlepšími produkčními schopnostmi. Přitom právě tis je skvělou volbou, tedy hlavně pro naše zahrady, a je jen velkou škodou, že nebýt parků a hřbitovů, skoro bychom na něj již zapomněli.
Rod musanda zahrnuje přibližně sto druhů tropických keřů, menších stromků, ale i bylin. Pro okrasné účely jsou pěstovány především nápadné musandy červenolisté, ale i jiné druhy.
Kdybych měl v zahradě vilíny, právě teď v zimě by mi kvetly. Ne, není třeba házet flintu do žita, už za rok to může být jiné. A svými květy budou zdobit vaši zahradu až do prvních jarních kvítků deroucích se z půdy. Navíc jsou tyto keře dokonce i zdravotním zázrakem.
Baobaby nemůžeme v našich podmínkách pěstovat jako stromy, ale v květináči si můžeme ve svém bytě tuto raritu piplat neomezeně. A ani nemusíme být zrovna milovníci bonsají. Sazeničky baobabu si přitom můžeme pořídit férově a dostatek semen k vyklíčení nám poskytne jediný plod. Nejčastěji se u nás dostaneme k semenům a sazeničkám afrického baobabu prstnatého.
Pravda, plody keře jménem dekaisnea nejsou prý příliš chutné, chutí připomínají rajčenku a vodní meloun, jsou však též dekorativní a vůbec celý keř se neztratí v okrasné výsadbě zahrady. Pěstovat přitom lze tuto dřevinu v našich klimatických podmínkách velmi dobře, snese i tuhé mrazy.
Vysledovali jsme světová „nej“ zdobených stromečků a kuriozity sváteční výzdoby, abyste si mohli užít Vánoce bez spěchu a zbytečné honby za lehce nesmyslnými rekordy. Světoví šampioni se totiž skutečně nebojí přehánět, a zápolit s nimi vám klidné svátky nepřinese.
Ceny potravin rostou, inflace dobývá nová maxima. Cesta k udržitelným Vánocům o to bude letos snazší, protože ekologické oslavy svátků jsou současně i ekonomické. O to víc, bez zbytečností a pozlátka, bude času na společné hledání toho pravého smyslu Vánoc.
Štěstí a pohoda, sváteční atmosféra míru a pokoje, radost z okamžiků strávených s drahými nejbližšími, trocha toho potěšení z obdarovávání a přijímání. Že to jsou nedocenitelné momenty, prožitky, na něž se nedá nalepit visačka s cenovkou? Omyl.
Trnovník akát má více předností, pro které byl dříve často vysazován. Dnes se však již od jeho okrasných výsadeb ustupuje, stejně jako od jiných, protože jde o silně invazní rostlinu. Šíří se kořenovými výmladky, alelopaticky omezuje růst ostatních rostlinných druhů a odstranit porosty této dřeviny je velice obtížné.
Čím letos ozvláštnit štědrovečerní sváteční tabuli? Sušené datle, fíky a tuzemské křížaly, to má o Vánocích na stole snad každý. Vlašské a lískové ořechy, madle, pistácie, ořechy kešu a para, arašídy, to je již také známá, i když dost drahá klasika. Ale co dál? Když budete chvíli pátrat, narazíte na delikatesu jménem ořechy piniové. I když, o ořechy vlastně vůbec nejde. Jsou to vlastně semena sbíraná z borovic. Na druhou stranu jsou však všechny ořechy semeny.
Na přísavníky narážíme v zahradách a parcích, kde se dá, ostatně stejně jako na břečťan. Rozdíl je mezi nimi zásadní, břečťan je neopadavý, loubince jsou opadavé, odmění se nám však na podzim nádherným až krvavě rudým a vínovým zbarvením listů, které postupně přechází do žluté, až všechny listy skončí na zemi. Rozhodně se ale loubince nehodí do interiérů, jelikož jsou především opadavé. Čím je na interiérových stěnách nahradit?
Pistácie, jedny z nejdražších ořechů na trhu, ořechů specifické chuti, které najdou široké uplatnění. Vyrábí se z nich třeba i známá pistáciová zmrzlina a říká se jim též zelené mandle či zelené zlato. Dokonce i v našich podmínkách je možné tyto rostliny zkusit pěstovat venku, ale bez nároků na úrodu.
Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu, ostatně před pár dny nasněžilo na většině našeho území, i když sníh zase rychle slezl. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, tedy jedno, vlastně vícero. Dřevěný odpad různého charakteru. Co s ním?
Pichlavě jehličnatý mulč u nás zatím nepatří ke zrovna častým prvkům údržby zahrad. Své místo na nich ale rozhodně má. Jen pozor, kromě spousty výhod se s jeho použitím pojí pár drobností, na které je třeba brát zřetel.
Vlastníte větší zahradu a přemýšlíte, čím doplnit okrasnou výsadbu? Anebo teprve plánujete založení nové zahrady či rekonstrukci té stávající? Představujeme krasavce z jižní polokoule, který je podobný našim bukům. Pabuk antarktický.
Než se stromy ve vašem sadu uloží k zimnímu spánku, je někdy třeba jim dopřát lehkou údržbu. Šetrně je prořezat a zbavit nadbytečných větví, které je zatěžují. Je třeba s tím začít včas, aby se stromy stačily zhojit, než nastanou mrazy.