Doma jez, co máš. A v cizině? Tam neváhejte, a ochutnejte exotické ovoce stromů a keřů, které tamní štědrá příroda nabízí. Ano, občas to bude chtít trochu sebezapření nebo odvahy. Ale ti, co se nebojí, budou sladce odměněni.
Pomelu se také říká šedok, jde o stálezelený strom a stejným jménem nazýváme i jeho plody. Jeho původ je zřejmě v jihovýchodní Asii a větší citrusové plody na světě neexistují. A co víc, pomelo je údajně jedním z původních druhů citrusů. Nevzniklo tedy křížením, což je pro citrusy jinak typické.
Anona pochází ze severu tropické Amazonie a její plody jsou oblíbené do zmrzlin či koktejlů. Jelikož se ale špatně skladují a přepravují, jsou u nás prakticky neznámé. To se však zřejmě změní, jelikož se poslední dobou stále častěji hovoří o zázračných léčivých schopnostech listů a plodů této rostliny.
Staré ovocné stromy podél cest a silnic postupně mizí a často již nejsou nahrazovány novými. Výrazně poklesl také zájem o jejich ovoce. Lidé si je raději koupí v obchodě. Někteří dokonce ohrnují nos i nad vlastními výpěstky, které nejsou takové jakosti, nejsou vzhledem tak dokonalé. A začínají dominovat zahrady okrasné.
Čínské datle, tak se říká plodům stromu jménem cicimek čínský. V parkové výsadbě se používá jako dřevina okrasná, ve skutečnosti se ale jedná o strom ovocný s ohromně dlouhou tradicí. Plody ukrývající malou pecičku se konzumují čerstvé, sušené a nebo kandované.
Planika, menší stálezelený keř a nebo stromek, který dorůstá výšky 4 až 10 metrů, velmi půvabně kvete a vyloženě nadchne svými dozrávajícími plody, které chutnají jako jahody. A co víc, lze ji pěstovat i u nás, ovšem pouze v mobilních nádobách, přes zimu nesmí zůstat venku.
Do finále Evropského stromu roku se dostalo 16 vítězů národních kol této soutěže. Českou republiku v pořadí 12. ročníku reprezentuje sedmisetletá Zpívající lípa ze Svitavska.
Datlovník kanárský, neopadavý dvoudomý listnatý strom, který může výjimečně dorůst výšky až 20 metrů (běžně dorůstá cca šesti metrů), pochází z Kanárských ostrovů. V našich klimatických podmínkách by sice nepřežil, o to se však stal oblíbenější pokojovou rostlinou. A co víc, ze všech u nás pěstovaných pokojových palem se nejsnáze množí. Stačí si o Vánocích schovat pár pecek z datlí.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Půda pod stromy se běžně kultivuje, což usnadňuje přísun vody a živin ke kořenům, navíc především travní porosty mají náramnou spotřebu obojího. Kultivací se též zlepšuje provzdušnění, provádí se běžně okopávání a plečkování, a to jak v zahradách, tak v sadech. Záleží však také na tom, jaké dřeviny zde pěstujeme a jaké jsou jejich podnože a tvar. Za určitých okolností nevadí ani luční porost a nebo okrasné květiny.
Rez hrušňová je houbová choroba, která decimuje naše hrušně již dlouhou dobu. Stačí jediný jalovec v dosahu vašich hrušní a úroda hrušek má namále. Jak se rzí hrušňovou bojovat a jak provádět prevenci? Pomůže veřejná osvěta?
Střídavá plodnost je u ovocných stromů velice častá, některý rok prostě plodí méně a nebo dokonce minimálně. A to i bez nežádoucího „zásahu“ mrazů v době kvetení. Jinak též hovoříme o takzvané alternaci plodnosti a ovocnáři a sadaři moc dobře vědí, co to znamená. Jak střídavou plodnost ovlivnit, abychom se plodů dočkali každoročně?
Dříny bývaly ceněné pro své dřevo, které se používalo při výrobě zbraní (kopí, oštěpů a šípů). V dnešní době má především funkci okrasnou, často je najdeme v parkové výsadbě, ovšem dřínky, čili plody dřínu, jsou jedlé a zdravé. Na druhou stranu je však s klidem můžeme nechat ptactvu, především kosům.
Aka jedlá je sice okrasnou rostlinou, ale také užitkovou, jelikož plodí chutné ovoce. A vypěstovat si je můžeme i my. Ovšem musíme svou aku pěstovat jedině jako konktejnerovanou a přenosnou, čili letněnou.
Jelikož běží období vegetačního klidu, kdy smíme bez rizik postižení ze strany úřadů kácet staré a již nemocné a nebo neplodící stromy, je čas popřemýšlet, zda jsou ovocné stromy v naší zahradě v pořádku, zda má smysl konkrétní starý strom ještě léčit a vůbec mu nějak pomoci a nebo bude lepší sáhnout po radikálním násilí.
Ne, není 1. dubna a následující řádky nejsou aprílovým žertíkem. Možná již znáte malinoostružiny, žlutý rybíz a jiné zvláštnosti z rostlinné ovocné říše, ale hruškojeřáb a jabloňovec? To se asi nějaký šlechtitel úplně zbláznil? Kdepak, to se zbláznila sama příroda a lidé to našli a dále množili.
Černé jeřabiny jsou vlastně jednou ze superpotravin a naprostým právem. Jeřáb černý, temnoplodec a nebo také aronie býval dosti běžnou dřevinou. A plody byly velice oblíbené. Připravíte z nich chutný a zdravý džem a nebo třeba likér. Že ve své zahradě aronii ještě nemáte? Je nejvyšší čas tuto “chybu“ napravit. Spolu s muchovníkem, černým rybízem, borůvkami včetně kanadských, zimolezem kamčatským, černým bezem a ostružinami vytvoří černě plodící armádu zdraví.
Mulč, pravidelné rytí a zapravování hnojiva a nebo travní porost či jiné půdokryvné rostliny. Názory na ošetřování půdy okolo ovocných stromů se různí a mnozí dokonce nechtějí dělat vůbec nic, tedy kromě sekání pěstěného trávníku a nebo lučního porostu.
Vydatná sklizeň bohaté udělá pořádnou radost. Ale aby tu kromě radosti byl i užitek, je třeba zeleninu a ovoce správně skladovat. Jaké podmínky je třeba dodržet, aby při chuti a čerstvosti vydrželi do nejdéle?
Přestože má řez ořešáků dosti přísná pravidla, dnes se již provádí. A dokonce i musí. Ořešák královský je však na řez velmi citlivý a klíčový je především vhodný termín řezu, abychom mladému stromku neublížili. Proč je třeba až takto riskovat?