Je to skoro ten nejradostnější úkon, ale může být zrádný. Přitom na něm záleží mnohé, včetně budoucí kvality skladovaného ovoce. Vybrat tu správnou dobu, kdy je čas na sklizeň jablek, proto může být někdy obtížné. Poradíme vám, jak na to.
Ploché broskve u nás s největší pravděpodobností nepotkáme, ovšem například ve Španělsku, Itálii, Řecku a Francii je v létě občas potkáváme na tržištích i v kamenných obchodech. Říká se jim talířové či diskové.
Jsou nepochybně chutné a lidskému zdraví prospěšné. Ale ve spojení s mánií zdravé výživy se na ně nalepila i řada nezdravých mýtů, pověr a legend. Špenát není plný železa, mrkev váš zrak lepší neučiní, džus pravidelnou konzumaci ovoce nezastoupí a organická produkce není obsahově hodnotnější.
V zásadě jsou možné obě varianty, běžné jsou trávníky včetně bylinných směsí pod polokmeny a vysokokmeny, ale také okrasná výsadba. Vždy ale záleží na tom, zda konkrétní dřevina koření hluboko nebo mělce. Pod mělce kořenícími stromy se půda běžně kultivuje, plečkuje, okopává a také hnojí.
Ano, zálivka je v červenci v užitkové zahradě na prvním místě, a to nejen v případě na vodu náročné plodové zeleniny. Za sucha zaléváme co jen můžeme, tedy pokud je čím. Vedle toho nás ale kromě průběžných sklizní a ochutnávek plodů našeho snažení čeká mnoho další práce.
V jedné malé obci u Českých Budějovic je dosud za vsí třešňová alej, kdysi to bylo tak, že ke každé chalupě patřil jeden strom, dnes již ale zřejmě nikdo neví, který ke které. A alej zůstala veřejnou, kde si může čerstvé třešně zdarma natrhat, kdo chce. Takové možnosti však přináší i města, třeba v Praze je více jak 60 veřejných sadů. Praha je dokonce "českou královnou sadů".
Vědomosti se dnes nosí po kapsách nebo v kabelkách. Prostě všude tam, kam ukládáte chytrý telefon. Jedna nově navržená aplikace se teď může postarat, že pár užitečných informací si uložíte do hlavy sami, a zvládnete z nich těžit, i když kolem zrovna nebude dobré připojení. Tree Check vás naučí poznávat stromy a rovnou vám vysvětlí, čím jsou užitečné.
Doma jez, co máš. A v cizině? Tam neváhejte, a ochutnejte exotické ovoce stromů a keřů, které tamní štědrá příroda nabízí. Ano, občas to bude chtít trochu sebezapření nebo odvahy. Ale ti, co se nebojí, budou sladce odměněni.
Pomelu se také říká šedok, jde o stálezelený strom a stejným jménem nazýváme i jeho plody. Jeho původ je zřejmě v jihovýchodní Asii a větší citrusové plody na světě neexistují. A co víc, pomelo je údajně jedním z původních druhů citrusů. Nevzniklo tedy křížením, což je pro citrusy jinak typické.
Anona pochází ze severu tropické Amazonie a její plody jsou oblíbené do zmrzlin či koktejlů. Jelikož se ale špatně skladují a přepravují, jsou u nás prakticky neznámé. To se však zřejmě změní, jelikož se poslední dobou stále častěji hovoří o zázračných léčivých schopnostech listů a plodů této rostliny.
Staré ovocné stromy podél cest a silnic postupně mizí a často již nejsou nahrazovány novými. Výrazně poklesl také zájem o jejich ovoce. Lidé si je raději koupí v obchodě. Někteří dokonce ohrnují nos i nad vlastními výpěstky, které nejsou takové jakosti, nejsou vzhledem tak dokonalé. A začínají dominovat zahrady okrasné.
Čínské datle, tak se říká plodům stromu jménem cicimek čínský. V parkové výsadbě se používá jako dřevina okrasná, ve skutečnosti se ale jedná o strom ovocný s ohromně dlouhou tradicí. Plody ukrývající malou pecičku se konzumují čerstvé, sušené a nebo kandované.
Planika, menší stálezelený keř a nebo stromek, který dorůstá výšky 4 až 10 metrů, velmi půvabně kvete a vyloženě nadchne svými dozrávajícími plody, které chutnají jako jahody. A co víc, lze ji pěstovat i u nás, ovšem pouze v mobilních nádobách, přes zimu nesmí zůstat venku.
Do finále Evropského stromu roku se dostalo 16 vítězů národních kol této soutěže. Českou republiku v pořadí 12. ročníku reprezentuje sedmisetletá Zpívající lípa ze Svitavska.
Datlovník kanárský, neopadavý dvoudomý listnatý strom, který může výjimečně dorůst výšky až 20 metrů (běžně dorůstá cca šesti metrů), pochází z Kanárských ostrovů. V našich klimatických podmínkách by sice nepřežil, o to se však stal oblíbenější pokojovou rostlinou. A co víc, ze všech u nás pěstovaných pokojových palem se nejsnáze množí. Stačí si o Vánocích schovat pár pecek z datlí.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Půda pod stromy se běžně kultivuje, což usnadňuje přísun vody a živin ke kořenům, navíc především travní porosty mají náramnou spotřebu obojího. Kultivací se též zlepšuje provzdušnění, provádí se běžně okopávání a plečkování, a to jak v zahradách, tak v sadech. Záleží však také na tom, jaké dřeviny zde pěstujeme a jaké jsou jejich podnože a tvar. Za určitých okolností nevadí ani luční porost a nebo okrasné květiny.
Rez hrušňová je houbová choroba, která decimuje naše hrušně již dlouhou dobu. Stačí jediný jalovec v dosahu vašich hrušní a úroda hrušek má namále. Jak se rzí hrušňovou bojovat a jak provádět prevenci? Pomůže veřejná osvěta?
Střídavá plodnost je u ovocných stromů velice častá, některý rok prostě plodí méně a nebo dokonce minimálně. A to i bez nežádoucího „zásahu“ mrazů v době kvetení. Jinak též hovoříme o takzvané alternaci plodnosti a ovocnáři a sadaři moc dobře vědí, co to znamená. Jak střídavou plodnost ovlivnit, abychom se plodů dočkali každoročně?
Dříny bývaly ceněné pro své dřevo, které se používalo při výrobě zbraní (kopí, oštěpů a šípů). V dnešní době má především funkci okrasnou, často je najdeme v parkové výsadbě, ovšem dřínky, čili plody dřínu, jsou jedlé a zdravé. Na druhou stranu je však s klidem můžeme nechat ptactvu, především kosům.