Jen málokterý alternativní stavební materiál překonal hranici užitečného kutilství a absolutního kýče tak rychle, jako dřevěné palety, europalety. Co byste při jejich výběru neměli opomenout?
Od prvního domácího projektu, při němž někdo sbil pár starých palet a vytvořil tím nenáročné posezení, až po přičinlivé kreativce, kteří se začali živit výrobou nových palet s uměle starou patinou (aby si z nich novodobí hipsteři a kutilové mohli vyrábět exoticky industriální nábytek), to trvalo jen pár okamžiků. Alespoň to tak vypadá při letmé prohlídce nejrůznějších foto-návodů a instagramových účtů. Ano, musí se nechat, že nábytek z palet, zapravených do interiéru i do zahrady, má skutečně své kouzlo. Jenže takové kouzlo není bez rizik: každá paleta není dobrý materiál na práci. Jak se nenechat ošálit, a na co si při výběru palet dát pozor?
)
Palety: zelená recyklace nebo toxický trend?
Masivní porci popularity získaly palety, coby alternativa ve formě nábytku, právě díky své reputaci materiálové recyklace. Tedy, spíše up-cyklaci, protože z laciného a nevyužívaného odpadu tu vzniká něco s vyšší přidanou hodnotou. Většinou. Problém je, že většina těch fantazii nepopírajících postýlek, křesílek, gaučíků, knihovniček, obkladů stěn a vertikálních zahrad ne vždy pochází z materiálu odpadního. Skutečně vyřazených ze stavebnin a velkoskladů jich dnes pochází jen menší část. Většina jich je vyřazena, jako stále ještě plně funkční transportní podložka, právě kvůli rostoucí poptávce kreativců.
)
Což ve skutečnosti není recyklace, ani si nezaslouží nálepku eko. Abyste se jí skutečně mohli chlubit, musíte svůj domácký projekt realizovat na skutečně vyřazených, vyhozených a vyskladněných paletách (které by se nevyhnutelně staly odpadem). Jenže ani takový počin není bez chybičky. Šmejděním v kontejnerech a na skládkách totiž kromě zhodnotitelného odpadu můžete získat i nehezký bonus v podobě toxické nebo biologické zátěže. Vezmeme to postupně. Podívejte se, jestli je k vidění na takové paletě vymalované, otištěné nebo vypálené nějaké logo.
)
Jak poznat čistou paletu, kterou můžete odnést domů?
Klasikou by mohlo být alespoň standardní logo IPPC, tedy symbol Integrované prevence a omezování znečištění. Z něj se pak dá vyčíst, jak bylo s paletou nakládáno, než se stala odpadem. Většinou ji pak doprovází několik iniciál, často vycházejících z angličtiny. DB značí debarked, tedy odkorněný a dále neupravený dřevěný materiál. Kromě spousty třísek je to v pořádku. HT vypovídá o tom, že paleta byla po svém stlučení ošetřena tepelně. I to je dobrá známka, a určitá záruka toho, že si domů nezanesete červotoče. Ekvivalentem obou metod ošetření dohromady je v Evropě častá zkratka EPAL (odkorněno, tepelně ošetřeno). V pořádku.
Pozor na palety ošetřené chemicky. Jak je poznat?
Horší je, když uvidíte zkratku MB. Ošetřeno brommetanem. Jinými slovy: tady vidím velký špatný. Brommetan je silný fungicid, svůj význam v průmyslu při ošetřování palet a zajištění jejich dlouhé životnosti má. Ale určitě to není něco, co byste si chtěli odnést domů. Celobarevné palety? Většinou je užívají konkrétní přepravní (námořní) společnosti. Jsou chemicky ošetřené, barvami i impregnací. Nedá se doporučit. Starší klasikou evropského značení je EUR v kolečku (v pravém rohovém špalíku). Ošetření je obvykle stejné, jako u EPAL, nebo je uvedeno doplnění. Doplnění obvykle znamená chemii a problémy. Absence potisku u starých palet ale také.
)
Poznat se dá i stáří palet
Jak nová nebo stará paleta je? Podívejte se z obou stran na střední špalík: pokud je v něm zatlučen hřebík s kulatou hlavičkou, znamená to již jednou opravovanou paletu (kterou vám třeba někdo chce prodat jako zánovní). V levém dolním špalíčku by zase mělo být logo majitele/výrobce. Chybí jakékoliv značení? To je trochu kolize. Neznáte totiž minulost materiálu. Pokud se na stavbu alternativního gauče v Čechách musí zavážet dřevo z Indie nebo Číny, není to eko. A bez značení nevíte, jestli si domů neberete pořádně toxického prevíta.
)
Čistota půl zdraví
Palety obvykle obrazí kus světa, než se dostanou až do vaší dílny. To se rozumí. A do jejich kvality se mohou promítnout nejen procestované kilometry, ale i to, co se na nich vezlo. Což se většinou nemáte jak dozvědět.
Američtí kutilové se před pár lety rozhodli otestovat zdravotní nezávadnost palet, a nechali provést sérii testů u 70 náhodně vybraných exemplářů. Zjistili, že tři na svém povrchu nesly kolonie listérie, a na sedmi se zabydlely bakterie Escherichia coli. Je to dost malý experimentální vzorek na velké závěry, ale dá se odvodit, že pokud byla desetina dostupných palet znečištěna fekáliemi a rozkladnými bakteriemi, nebude to ani u nás výrazně jiné.
)
Pokud jste neodebrali palety od dodavatele, ale skutečně někde na skládce, dá se počítat s tím, že zrovna čisté nebudou. Je třeba se k nim tak i chovat. Hodí se také – pokud máte tu možnost - neodebírat palety potravinářské (hlavně po mléčných výrobcích a od zelinářů). Není v tom nic osobního, ale patří k těm bakteriálně nejvíce znečištěným. Není od věci si každý kousek prohlédnout, nebrat je jen tak, jak leží a běží. Přítomny mohou být plísně, na jiných je často znát, že trávily měsíce pod širým nebem. Nestyďte se je očichat. Vážně. Zatuchlinu poznáte, výrazně štiplavý zápach fungicidů nebo formaldehydu také. Neberte vyloženě každý patogenní kousek jen proto, že se nabízí se slevou.
)
Skvrny od oleje nemusí být nutně problém, ale mohou se promítnout do toho, co chcete z palet vyrábět. Jiné nároky má člověk na „nábytek“ v domácnosti, něco víc se snese u posezení v exteriéru, a tolerance narůstá, pokud si chcete jen udělat kompostér z palet. I tady ale prosím bez chemikálií. Pohlídejte si také materiál, nosnost (od 1000 po 2000 kg), rozměry. Jsou standardizované, ale pořád můžete přestřelit.
)
Kde hledat a jak se nespálit?
Vyplatí se „přiblížit ke zdroji“. Tam, kde je palet pořád dostatek, a kde se dá předpokládat jejich uzavřený cyklus. Typicky pak ve stavebninách, u velkých přepravců zásilek a jejich sub-dodavatelů. Protože klasická smrková paleta ze stavebnin se obvykle „točí“ jen mezi jinými stavebninami, stejně jako palety z přepravy zboží u Českých drah obvykle neopouští skladovací prostory/vagóny. U obchodních domů a supermarketů je to složitější, a naznačená jistota původu se většinou ztrácí.
)
Pokud si je přinesete do dílny, chovejte se k nim pořád jako k potenciálně nebezpečnému odpadu, než je skutečně dobře očistíte. Většinou k tomu postačí mýdlová voda a kartáč. A po důkladném oschnutí se s nimi už dá pracovat dál. Brousit, pískovat, řezat a krátit, rozebírat? Impregnovat olejem, voskovat, leštit? To už je jen na vás. Postarejte se ale o to, aby výsledná krása byla bez zbytečného rizika pro vaše zdraví.
Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
)
