Právě v únoru již můžeme zvýšit letošní úrodu rybízu jeho řezem, stejně tak se ale blíží čas výsadby nových sazenic. A v obou případech najdeme zásadní odlišnosti například mezi rybízem černým a červeným. Výsadbu i řez sice provádíme ve stejnou dobu, ovšem liší se například hloubka výsadby.
Pokud nemáte s roubováním žádné zkušenosti, je určitě lepší to nechat na sadaři, ovšem žádný učený z nebe nespadl, jak říká lidové přísloví a koho to zajímá, láká a miluje zahradničení, roubování si zkusí. Navíc platí, že co Čech, to všeuměl. K tomu nakoupí příslušnou literaturu, shlédne videa na internetu, poradí se se zkušenějšími sousedy u piva a pustí se do práce. A právě doba a způsob odebírání roubů jsou zásadní stejně jako správné roubování v předjaří. Ale i vhodné uskladnění odebraných roubů hraje zásadní roli. A jde samozřejmě o životnost, životaschopnost. Větvičky nesmí uschnout, plesnivět a ani začít rašit.
Koupit si kvalitní víno je jedna věc a správně uskladnit druhá, tedy pokud není určeno k okamžité konzumaci. Ovšem i tak musíme dodržet určitá pravidla. Například optimální teplota pro uskladnění vína bílého a růžového je před konzumací mezi devíti a jedenácti stupni Celsia, víno červené se konzumuje při cca patnácti stupních (těžší vína snesou až 18).
Že dokonce potřebuje ke svému vývoji „hluboké“ období vegetačního klidu s teplotami pod bodem mrazu, jinak se později zdeformují její listy i květenství? Sice se ve své zahradě zřejmě nedočkáte dozrálých pistáciových oříšků, ale tato rostlina doplní vaši sbírku neobvyklých unikátů, jaké si pěstuje málokterý z vašich sousedů a známých.
Klejotokem mohou trpět ovocné stromy v každé zahradě. A bohužel u starších stromů jej již odstraníme jen obtížně, proto je třeba zakročit již v mládí dřevin. Klejotok je vlastně jakýmsi gumovitým slizem (pryskyřicí, klej = pryskyřice), který na vzduchu tuhne a hnědne (rostlinný exsudát).
Až 100 milionů bakterií v jediném jablku. A většinu z nich najdeme uvnitř jablka, proto vlastně ani nezáleží na tom, jak důkladně jablko umyjeme. Život je prostě pestrý, ale bakterie v jablkách lidskému zdraví prospěšné.
Stále probíhající byť odeznívající pandemie nám připomněla, jak dalece jsme závislí na dovozu, a že naše konzumní pohoda má své mantinely. Potravní soběstačnost se znovu stala trendem. Umět si něco vypěstovat se hodí, a k získání cviku je zapotřebí především praxe.
Rybíz červený a černý, maliny, ostružiny, angrešt, ale i malinoostružiny a třeba josta (kříženec černého rybízu a angreštu). Známé ovocné keře, který při dobré péči plodí a plodí i bez ohledu na výkyvy počasí. Plody nabízí tyto okrasné keře vynikající a dokonce i vzhledem nevypadají mnohé z nich vůbec špatně, obzvláště keříky na kmíncích, jiné však přinášejí především plody a svým vzrůstem způsobují zahrádkářům dokonce vrásky na čele. Například maliny mohou rozčílit i souseda, kterému "podlezou" plot. Ovšem nejsou tím jediným, čím můžeme svou zahradu obohatit.
Není to sice jako v pohádce, že byste zaléváním korkové zátky vypěstovali celou láhev vína, ale zase takový rozdíl to není. Nebude to asi ten favoritní způsob, jak se uživit, ale pěstování ze skrojků, odřezků a skromných částí rostlin pořád můžete pojmout třeba jako zábavný experiment. Protože ne každé ovoce a zelenina je na jedno použití.
Lákají nás svou osvěžující chutí a při každém soustu věříme, že děláme něco pro své zdraví. Ovoce a zelenina jsou zdravé, plné vitamínů, ne? To sice ano, ale často také reziduí chemických látek, postřiků a hnojiv, použitých k jejich vypěstování. A ty už rozhodně tak prospěšné našemu zdraví nejsou.
Jahodiště vlastně můžeme založit během celého roku kromě zimy a v každém ročním období od jara do podzimu to má své výhody. O jarní přípravě jahodiště platí, že je nejméně pracná a přitom přinese v dalším roce největší úrodu.
Ovocný sad není zrovna malou investicí a hlavně jej budujeme na desítky let a poté postupně obnovujeme stárnoucí a již méně plodící či neplodící dřeviny.
Kdo rybíz v zahradě má, již má letos sklizeno a na horší časy si schovává nějaké ty sklínky džemu či sklenice šťávy, případně falešné brusinky z červeného rybízu, které chutnají ke svíčkové stejně znamenitě, jako ty pravé.
V srpnu již jahodníky přestávají plodit a jakmile se to stane, je nejvyšší čas na posklizňovou péči o rostliny s chutným, drobným ovocem, ovšem právě také i na výsadbu nových rostlin. Jak postupovat?
Poznat, že je meloun opravdu zralý, není až tak těžké, ovšem hmotnost těch největších kousků zamezuje jednu metodu fyzicky slabším jedincům. Zato zjistit, zda je meloun ovoce či zelenina, to je již jiná liga.
Mnohé exotické ovoce je pro nás vlastně již tradiční, ovšem na pultech dnes najdeme pro mnohé natolik cizokrajné druhy, že se je ani neodváží vložit do košíku, nemluvě o cenách. Jaké cizokrajné ovoce bychom měli vyzkoušet?
Sklizní péče o jahodníky zdaleka nekončí, alespoň pro ty zahrádkáře, kteří chtějí sklízet i napřesrok. Ihned po sklizni se musíme začít připravovat na další sezonu. Jaké kroky nás po sklizni jahod neminou?
Maliny, plody maliníku, které krásně voní a ještě lépe chutnají. Kde je však vysadit a kdy a jak provést řez, abychom dosáhli vysoké úrody?
Ovoce a některou zeleninu můžete snadno nasušit, a tak je přirozeně zakonzervovat pro další použití. A přitom nás to stojí minimum energie.
Lidé pěstující meruňky se dnes mohou dělit na dvě skupiny. Té výrazně početnější se už několik let nezadařilo, a ta menší neví, co s nimi dřív. Poradíme vám, jak poznat správný okamžik pro sklizeň a jak je správně skladovat.