Pokud poskytneme ovocným dřevinám dostatečnou péčí, odvděčí se nám bohatou úrodou. Tedy když nám do našeho snažení „nehodí vidle“ mrazíky, kroupy a nebo třeba vichřice v nepravou dobu. Stejně tak způsobí problémy přílišné sucho a nebo naopak přívalové deště a záplavy. Když ale vše „klapne“, pochutnáme si.
Je to vlastně na první pohled velice jednoduché, plodová zelenina je taková, která má jedlé plody. Jde vlastně svým způsobem o ovoce mezi zeleninami, jelikož v případě ovoce konzumujeme jedlé plody výhradně! Ale...
Vlastní úroda je radost pro každého zahradníka. Je to doklad, že to letos zase znovu dokázal, a z maličkostí: půdy, hrsti semínek, vody, umu, zvládl vlastníma rukama vytvořit něco hmatatelného, užitečného, dobrého. Je to krása. Jenže zatímco většina aspoň trochu šikovných zahradníků neselže v oblasti produkce poživatin, prohrává při jejich skladování. Začít je třeba mnohem dříve: u dobrého plánování.
I pomeranče mají své stinné stránky, především riziko vysokého obsahu pesticidů a jiné chemie. Pokud ale opomineme tuto stinnou stránku, mají pomeranče jen samé přednosti, byť například na obsah vitamínu C, kvůli kterému jsou pomeranče kromě jiného tolik protěžovány, najdeme mnohem hodnotnější plody. Alespoň co se týká koncentrace.
Plody plné vitamínů jsou určitě lepší než vitamínové tablety, ty sice jednoduše polkneme, což je velmi rychlé, o efektivitě však již hovořit nelze. Přitom konzumujeme zcela zbytečně i chemikálie, které jsou při výrobě tablet používané. Zato chutné plody plné vitamínů máme všude okolo sebe a když chceme, můžeme si vysadit takové stromy, keře a jednoleté či vytrvalé rostliny, které obsahují vitamínů co nejvíce. A vlastní plody si pak kdykoli utrhneme a zdarma. Které rostlinné druhy vedou co se týká právě důležitého vitamínu C (kyseliny askorbové)?
Ve svých nárocích jsou jahody zrovna tak upřímné, jako nekompromisní. Žádají si optimální substrát, přiměřený prostor pro růst, dobrou drenáž. Dostatečnou zálivku a spoustu slunce. Zní to jednoduše? Pokud se chcete za rok dočkat dobré úrody, musíte na tom zapracovat už teď.
Právě v únoru již můžeme zvýšit letošní úrodu rybízu jeho řezem, stejně tak se ale blíží čas výsadby nových sazenic. A v obou případech najdeme zásadní odlišnosti například mezi rybízem černým a červeným. Výsadbu i řez sice provádíme ve stejnou dobu, ovšem liší se například hloubka výsadby.
Pokud nemáte s roubováním žádné zkušenosti, je určitě lepší to nechat na sadaři, ovšem žádný učený z nebe nespadl, jak říká lidové přísloví a koho to zajímá, láká a miluje zahradničení, roubování si zkusí. Navíc platí, že co Čech, to všeuměl. K tomu nakoupí příslušnou literaturu, shlédne videa na internetu, poradí se se zkušenějšími sousedy u piva a pustí se do práce. A právě doba a způsob odebírání roubů jsou zásadní stejně jako správné roubování v předjaří. Ale i vhodné uskladnění odebraných roubů hraje zásadní roli. A jde samozřejmě o životnost, životaschopnost. Větvičky nesmí uschnout, plesnivět a ani začít rašit.
Koupit si kvalitní víno je jedna věc a správně uskladnit druhá, tedy pokud není určeno k okamžité konzumaci. Ovšem i tak musíme dodržet určitá pravidla. Například optimální teplota pro uskladnění vína bílého a růžového je před konzumací mezi devíti a jedenácti stupni Celsia, víno červené se konzumuje při cca patnácti stupních (těžší vína snesou až 18).
Že dokonce potřebuje ke svému vývoji „hluboké“ období vegetačního klidu s teplotami pod bodem mrazu, jinak se později zdeformují její listy i květenství? Sice se ve své zahradě zřejmě nedočkáte dozrálých pistáciových oříšků, ale tato rostlina doplní vaši sbírku neobvyklých unikátů, jaké si pěstuje málokterý z vašich sousedů a známých.
Klejotokem mohou trpět ovocné stromy v každé zahradě. A bohužel u starších stromů jej již odstraníme jen obtížně, proto je třeba zakročit již v mládí dřevin. Klejotok je vlastně jakýmsi gumovitým slizem (pryskyřicí, klej = pryskyřice), který na vzduchu tuhne a hnědne (rostlinný exsudát).
Až 100 milionů bakterií v jediném jablku. A většinu z nich najdeme uvnitř jablka, proto vlastně ani nezáleží na tom, jak důkladně jablko umyjeme. Život je prostě pestrý, ale bakterie v jablkách lidskému zdraví prospěšné.
Stále probíhající byť odeznívající pandemie nám připomněla, jak dalece jsme závislí na dovozu, a že naše konzumní pohoda má své mantinely. Potravní soběstačnost se znovu stala trendem. Umět si něco vypěstovat se hodí, a k získání cviku je zapotřebí především praxe.
Rybíz červený a černý, maliny, ostružiny, angrešt, ale i malinoostružiny a třeba josta (kříženec černého rybízu a angreštu). Známé ovocné keře, který při dobré péči plodí a plodí i bez ohledu na výkyvy počasí. Plody nabízí tyto okrasné keře vynikající a dokonce i vzhledem nevypadají mnohé z nich vůbec špatně, obzvláště keříky na kmíncích, jiné však přinášejí především plody a svým vzrůstem způsobují zahrádkářům dokonce vrásky na čele. Například maliny mohou rozčílit i souseda, kterému "podlezou" plot. Ovšem nejsou tím jediným, čím můžeme svou zahradu obohatit.
Není to sice jako v pohádce, že byste zaléváním korkové zátky vypěstovali celou láhev vína, ale zase takový rozdíl to není. Nebude to asi ten favoritní způsob, jak se uživit, ale pěstování ze skrojků, odřezků a skromných částí rostlin pořád můžete pojmout třeba jako zábavný experiment. Protože ne každé ovoce a zelenina je na jedno použití.
Lákají nás svou osvěžující chutí a při každém soustu věříme, že děláme něco pro své zdraví. Ovoce a zelenina jsou zdravé, plné vitamínů, ne? To sice ano, ale často také reziduí chemických látek, postřiků a hnojiv, použitých k jejich vypěstování. A ty už rozhodně tak prospěšné našemu zdraví nejsou.
Jahodiště vlastně můžeme založit během celého roku kromě zimy a v každém ročním období od jara do podzimu to má své výhody. O jarní přípravě jahodiště platí, že je nejméně pracná a přitom přinese v dalším roce největší úrodu.
Ovocný sad není zrovna malou investicí a hlavně jej budujeme na desítky let a poté postupně obnovujeme stárnoucí a již méně plodící či neplodící dřeviny.
Kdo rybíz v zahradě má, již má letos sklizeno a na horší časy si schovává nějaké ty sklínky džemu či sklenice šťávy, případně falešné brusinky z červeného rybízu, které chutnají ke svíčkové stejně znamenitě, jako ty pravé.
V srpnu již jahodníky přestávají plodit a jakmile se to stane, je nejvyšší čas na posklizňovou péči o rostliny s chutným, drobným ovocem, ovšem právě také i na výsadbu nových rostlin. Jak postupovat?