Vyznačení plomby vás upozorní na to, že se s vaší nemovitostí něco děje. Pokud se změnou nesouhlasíte a děje se bez vašeho vědomí, máte ochrannou lhůtu 20 dnů na to, abyste zareagovali. Tento časový limit opravdu není radno podceňovat, po jeho vypršení se svých práv již nemusíte dovolat.
Co je to plomba?
Plomba je upozorněním na listu vlastnictví v katastru nemovitostí, že se právních vztahů k nemovitosti začala dotýkat právní změna. Většinou se jedná o podání návrhu na vklad vlastnického práva, zástavního práva aj.
Jak zjistit, že byla vyznačena plomba?
Plombu katastr vyznačí zcela nejpozději do následujícího pracovního dne po doručení návrhu na vklad. V praxi však bývá změna vyznačena často prakticky okamžitě po podání návrhu a vy ji můžete sledovat „online v přímém přenosu“ na cuzk.cz (elektronický volně přístupný katastr). Návod, jak v něm vyhledávat, naleznete zde.
Další možností je návštěva katastrálního úřadu nebo kontaktního místa Czech POINT.
Vyznačení plomby naleznete ve výpisu z katastru nemovitostí v části „D“, kde narazíte na písmeno „P“.
)
Ochranná lhůta chrání před nelegálním přepisem
V okamžiku vyznačení plomby začíná běžet 20-denní ochranná lhůta podle § 18 Zákonu č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Po vyznačení plomby katastr informuje osoby, jejichž práv se změna dotýká, resp. osoby, jejichž práva mají být podle návrhu omezena nebo mají zcela zaniknout. Tato lhůta dává prostor vlastníkům dotčené nemovitosti, aby se bránili proti provedení vkladu, zaslali katastru své připomínky a řízení zastavili.
Ochranná lhůta pomáhá odvrátit případy, kdy se někdo pokusí nemovitost lidově řečeno „ukrást“ pomocí zfalšovaných dokumentů. Má se za to, že obeslání právoplatných majitelů poštou je postačující proto, aby byli o změně vyrozuměni, a mohli se tak dožadovat ve zmíněné ochranné lhůtě svých práv.
Jak dlouho trvá, než katastr provede vklad?
Mezi 20-30 dny. Dvacet dnů běží ochranná lhůta a dalších 10 dnů má katastr na provedení vkladu.
Můžu s tzv. zaplombovanou nemovitostí nakládat?
Ne, ani vlastník s takovou nemovitostí nemůže nakládat. Simulujme pro příklad situaci, kdy by na katastr dorazil jeden návrh na vklad dané nemovitosti a o dvě hodiny později tam dorazil další. V takovém případě má vždy přednost ten návrh, který dorazil dříve. Vlastník nemovitosti sice v době zaplombování (až do odstranění plomby) s nemovitostí nesmí nakládat, avšak smí se písemně dožadovat svých práv.
Možnosti, jak odstranit plombu v nemovitosti
Pakliže by někdo chtěl neprávem převést vlastnictví vaší nemovitosti na sebe a vy jste se v ochranné lhůtě ohradili, že je podaný návrh na vklad neplatný (zfalšovaný), postupuje katastr nejprve ověřením projevu vůle účastníků řízení. Nejčastěji se tedy zkoumá, zda váš podpis na nabývacím titulu (např. kupní, darovací a jiná smlouva) je skutečně váš.
Ačkoliv katastr požaduje podání úředně ověřené kopie, „zloději“ si umí najít cesty, jak ověření zfalšovat. Jen si představte, jak paní na poště ověřuje podpis, přičemž za vámi stojí dlouhá řada dalších klientů. Jediné, z čeho může vycházet, je občanský průkaz a to, zda se fotografie na občanském průkazu shoduje s vámi. V takové chvíli opravdu nemá šanci odhalit drobné nuance při identifikaci klienta či nepravost dokumentů.
V případě, že popřete pravost svého podpisu, vyzve katastrální pracoviště ostatní účastníky, aby podali návrhy k obecnému soudu, zda je právní úkon z hlediska jednajících osob platný.
Co dalšího katastr zkoumá, než je proveden vklad
Během řízení o povolení vkladu zkoumá katastr mnoho skutečností. Katastr zejména zkoumá:
- zda navrhovanému vkladu není na překážku stav zápisů katastru,
- zda je navrhovaný vklad odůvodněný obsahem předložených listin,
- zda je právní úkon určitý a srozumitelný,
- zda je právní úkon učiněn v předepsané formě,
- zda jsou účastníci oprávnění nakládat s nemovitostí,
- zda není vklad omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti.
Mezi tato omezení pro vklad náleží např. rozhodnutí stavebního úřadu, souhlas orgánů státní správy lesů (v případě převod lesních pozemků), rozhodnutí finančního úřadu o vydání exekučního příkazu na prodej nemovitosti či rozhodnutí soudu (usnesení o vyhlášení konkurzu, usnesení o dražební vyhlášce aj.).
