Pěstování těch nejhodnotnějších z bylin vlastně není obvykle vůbec složité. A platí to i pro rýmovník, doslova zázrak pro naše rýmou ucpané nosy a nachlazená těla. Nejlepší je přitom vkládat do nosu čerstvé lístky, které jsou prsty poškozené tak, aby uvolňovaly co nejvíce silic. Jenže rýmovník také využijeme v kuchyni a dokonce podobně jako neméně aromatickou a antibakteriální (antibiotickou) šalvěj.
Ze střípků polopravd a vyložených bludů se po soustavném opakování seskládá pestrá mozaika. Rozbít ji není úplně snadné, protože některým mýtům kolem pokojových rostlin se zkrátka chce věřit.
Orchideje patří mezi populární pěstované pokojovky, řazené jsou dokonce k nejkrásněji kvetoucím rostlinám na světě. Současně však mají pověst až nesmírně choulostivých rostlin, u nichž je třeba zvažovat předem každou maličkost.
Většinou se s tím setkáváme u zvířat. Ten psík je tak ošklivý, až je krásný. Ta kočka jako by vylezla ze samého pekla. Ošklivost může vzbuzovat různé emoce, její vnímání je subjektivní, v rostlinné říši se o ní však příliš nehovoří. Leda tak ještě o zápachu. A že jsou některé rostliny přebornicemi v zapáchání. Ale ošklivá rostlina? A dokonce orchidej? Vždyť orchideje jsou synonymem pravého opaku. Ženu přece květinou neurazíš, natož orchidejí. Jenže...
Je to příběh starý jako internet sám. A dost možná ještě starší, protože lidská touha si usnadnit trochu práci je věčná. Celý ten nápad doslova pramení z představy, že nutně existuje nějaká substance, zázračně podporující růst a vitalitu rostlin. Tak proč by jí nemohla být zrovna minerálka, potažmo sycená perlivá voda, že?
Začalo to jezuitským mnichem Ferarim, který když spatřil poprvé nádherné květy mučenky, připomněly mu trnovou korunu a okvětní lístky pro změnu symboliku deseti apoštolů, kteří byli u Kristova ukřižování. Latinský název Passiflora proto vznikl spojením slov utrpení (passio) a květ (flos). Květ utrpení. Ovšem skutečné utrpení květy mučenek nepřináší, naopak opojnou krásu a po dozrání bobulovitých plodů i chuť. A dokonce též zdraví. Zlepší náš spánek a pomohou nám se závislostí na nikotinu.
Tvarem své koruny a zdobnými listy radermachera hravě strčí do kapsy jiné tropické a subtropické druhy, které v bytech běžně pěstujeme jako pokojové rostliny. Pěstovat ji lze dokonce i jako bonsaj. Rozšiřte svou sbírku pokojovek, respektive pokojových miniatur dřevin.
Převislé rostliny, návrat kaktusového šílenství čili kaktusy barevné i v aranžmá, ale i výrazná struktura a pestrost listů a také příjemné pozdravy z Japonska v podobě kokedam. To jsou hlavní trendy pokojových rostlin pro rok 2024. Inspirujte se.
Eukalyptus neboli blahovičník je keř až extrémně vysoký strom. Blahovičníky rostou ve své domovské Austrálii a Tasmánii ve stovkách druhů (cca 700). Potřebují hodně sluníčka a hlavně také vody, proto se také v tropech používaly k vysušování močálů. Rostou velmi rychle, co je však hlavní, v interiérech příjemně osvěžují vzduch a dokonce svou mentolově citrónovou vůní zlepšují naše zdraví, pokud je pěstujeme jako pokojové rostliny. A pokud mnete mezi prsty list, uvolňuje se vůně až božsky opojná.
Proč přesazovat pokojové rostliny již na konci zimy a nečekat s tím až na jaro? Vždyť jde o typickou jarní práci. A pokojovky přece v zimě ještě odpočívají, spí. Jenže právě to je hlavní důvod předjarního přesazení, kterým rostlinám prospějeme nejvíce.
Pěstovat bylinky a dokonce v interiéru není vůbec žádná věda. Je třeba si jen uvědomit, že většina z nich jsou rostlinami suchých půd a rumišť, že proto nevyžadují mnoho vody a ani živin. Ale jsou samozřejmě i výjimky a existují různé způsoby pěstování. Třeba čerstvé a křehoučké zelené výhonky cibule nám ochotně porostou i ze zásobních orgánů (cibulí) ponořených z části ve vodě. A skutečně lze mnohé byliny pěstovat i hydroponicky.
V topné sezóně průměrné teploty v českých domácnostech zimu za okny moc nepřipomínají. Rostliny v květináčích to tak ale nevnímají, jsou načasované na sezónní zklidnění. Bez něj se jim nedaří. Důvodů, proč mohou být ve stresu – a dávají to najevo žloutnoucími listy – může být ale víc.
Nemusíme si zrovna na Vánoce dávat navzájem veledary. A nemusí to být zrovna pěkně zabalený dárek pod stromečkem. Vánoční květiny, tedy takové, které jsou nějakým způsobem s Vánoci spojovány, a které jsou o Vánocích vnímány jako tradiční, můžete darovat třeba i týdny před Vánoci, nebo až po Vánocích. A také potěší.
Nebaví vás péče o pokojové rostliny? Existují i takové, které nemusí příliš pít, nevyžadují pravidelné hnojení a snesou i hluboký stín. A snad nejméně náročnou z pokojovek je sukulent jménem tchynin jazyk. Odborně se rostlině říká tenura a latinsky se jmenuje Sanservieria. Proč ale právě zlidovělé tchynin jazyk? Dopátrat se původu tohoto jména nelze, lze však logicky usuzovat jistou podobnost s nesmrtelnými a stále škodícími tchyněmi v podobě pichlavých jazykovitých listů, které jsou špičaté a houževnaté. Navíc je rostlina jedovatá, což se v naší kultuře o mnohých tchyních též traduje. Inu stereotypy...
Vánoční svátky se nezadržitelně blíží. S očekáváním, napětím i nervozitou pak lidé očekávají, co letos přinesou. Neměli by zapomínat, že jejich kouzlo nejvíc utváří oni sami svou náladou. A že příhodné dekorace mohou dopomoci k té správné uvolněné atmosféře.
Věže klenotů (anglicky “towers of jewels“), čili hadince teidské, rostou především na kanárském ostrově Tenerife jako místní endemit v docela náročných podmínkách. Vyšší chladnější polohy, sucho a poměrně i větrno. Jsou na to však dokonale vybavené. A právě těchto předností můžeme využít i u nás. Čeká nás však docela strastiplná cesta, než si nádheru až tři metry vysokých rozkvetlých květenství naplno vychutnáme.
Legenda šťastné domácnosti, zdravé rodiny a plné kasičky se jako doprovodný efekt pojí s řadou pokojových rostlin. V Asii jsou na to učinění experti.
Dělá to mnoho z nás, den začínáme s kávou. A není divu. Káva patří mezi nejušlechtilejší kulturní nápoje a mnoho z lidí je na ní doslova závislých. Kromě ranní kávy následuje ta dopolední, káva po obědě, odpolední životabudič a ti nejotrlejší závisláci si kávu dají klidně i večer. Nic proti gustu, káva dovede prospívat, i když jen v míře rozumné, co ale snesou lidé, to nesnesou rostliny. I když i jim káva může pomáhat. Ale jen jednou za čas a v míře malé.
Statistika nuda je, má však cenné údaje. Například ten, že devadesát procent svého času tráví lidé z Evropy uvnitř interiéru budov. Doma, v práci, na nákupech, v metru – ale pořád pod střechou. Tenhle trend není vlastní jen Evropanům, trpí na něj i lidé z USA a v menší míře pak i Australané. Podstatné je, že za naši setrvalou existenci v zastřešených prostorách platíme určitou daň.
Berte to s trochou nadsázky a zamyslete se nad tím. Huňaté kožíšky a zvědavé čumáčky čtyřnohých zvířat mají něco do sebe, ale nic se nemá přehánět. Služby, které vám nabídnou pokojové rostliny, je totiž skoro totožný. Jen vyjde laciněji, bez konfliktů a rizik.