V topné sezóně průměrné teploty v českých domácnostech zimu za okny moc nepřipomínají. Rostliny v květináčích to tak ale nevnímají, jsou načasované na sezónní zklidnění. Bez něj se jim nedaří. Důvodů, proč mohou být ve stresu – a dávají to najevo žloutnoucími listy – může být ale víc.
Asi tím nejčastějším důvodem, proč teď na zimu žloutnou vaším donedávna ještě úplně spokojeným pokojovkám listy, může být nedostatek živin. Cože? Vždyť přeci na zimu – právě kvůli tomu, že se „zklidňují“ – dáváme schválně rostlinám živin méně, ne? Máte pravdu. Ke správné péči o pokojové rostliny přes zimu opravdu patří omezené dávkování živin. Ale ke žloutnutí listů a akutnímu nedostatku živin se přesto mohou snadno propracovat. Zaléváním.
)
Zalévání měkkou vodou – takovou, která má v sobě hodně vápníku – totiž rostliny nad snesitelný limit vyhladoví. Vápník, který se s vodou dostane do půdy, totiž zablokuje přístup k živinám přístupným v substrátu. Pokojovky sice přes zimu mnoho živin nepotřebují, vystačily by až do jara s tím, co zůstalo po posledním pohnojení na začátku podzimu. Ale vápník je k tomu nepustí. Řešením není rostliny v zimě přihnojovat – to by byla jen další chyba – ale pohlídat si správnou tvrdost vody.
Se zálivkou pak přímo souvisí druhá příčina zimního žloutnutí listů. Vodní stres. Ovšem ne tak jak by se asi očekávalo – sucho – ale přesně naopak, přemíra vláhy. Přes zimu toho ke své spokojenosti zkrátka rostliny vyžadují méně, a i zálivku mají radši střídmější. Přelévat je, respektive zalévat tak hodně a často, jako po zbytek roku, jim v zimní sezóně škodí. Netranspirují totiž tolik, a tak se vody ze substrátu neumí zbavit. Dusí se, hnijí jim kořeny, a zbavují se pak přítěže listů.
)
Všechno hezky přiměřeně
O třetí příčku důvodů pro žloutnutí listů se hlásí – podobně často zastoupená – dvojice příčin. Jednak nedostatek světla, a též průvan. Obojím vám rostliny dávají najevo, že nejsou spokojeny se svým současným umístěním. I když se jim na tom samém místě po zbytek roku dařilo dobře a prosperovaly, teď už spokojené nejsou. Zimní sezóna proměňuje světelný režim, slunce je položené níže, světla je pro rostliny méně.
Možná už prve k němu neměly úplně optimální přístup, ale teď už je to pod jejich limitem snesitelnosti. Co s tím? Přesun tam, kde je světla víc. Blíže k okenním parapetům. Potažmo to můžete řešit umělým přisvětlením. Anebo bude možná stačit jen roztáhnout závěsy. Ovšem s přesunem rostlin blíže k oknům se pojí ta druhá část komplikací. Průvan. Na ten je většina pokojovek háklivá.
Ze studeného proudění jsou „nachlazené“ – a na tuhle formu stresu odpovídají žloutnoucími listy. Nelíbí se jim ale ani proud teplého vzduchu (z radiátorů). Ten je přesušuje, vytahuje z nich a ze substrátu vodu. Pak je jejich problémem sucho. A protože způsobně zaléváme v zimě méně, zaděláváme si tím – a jim též - na žloutnoucí listy.
)
Na náladě pokojovkám pochopitelně nepřidává, že je v našich domácnostech kvůli zimě za okny až skleníkové teplo. Většina okrasných domácích rostlin mírného pásma by ocenila spíš něco lehce pod patnáct stupňů, a i těm tropickým druhům by prospělo utlumení tak na dvacetistupňový průměr. Stres je tak v topné sezóně častý.
A je tu ještě jeden, docela obyčejný důvod, proč pokojovým rostlinám v zimě žloutnou listy.
Klasické „stáří“, při němž se zbavují nepotřebných listů. To je naštěstí záležitost, kterou řešit nemusíte. Pro pěstitele je pochopitelně nejtěžší odlišit, co z uvedených důvodů je zrovna u těch jejich pokojovek příčinou žloutnutí listů. Většina indicií ke správné odpovědi se ale nachází přímo v květináči, anebo místě, na kterém stojí.
Materiály: TheSpruce.com
)
