Radermachera čínská je nejznámější druh rodu radermachera, který byl do Evropy dovezen v 80. letech 20. století z Tchajwanu. Sice se v bytových podmínkách zřejmě nedočkáme nádherných květů, přesto ale stojí tato stálezelená rostlina za pěstování. Tvarem své koruny a zdobnými listy hravě strčí do kapsy jiné tropické a subtropické druhy, které v bytech běžně pěstujeme jako pokojové rostliny. Pěstovat ji lze dokonce i jako bonsaj. Rozšiřte svou sbírku pokojovek, respektive pokojových miniatur dřevin.
Radermachery ve své domovině
Rod radermachera (Radermachera) z čeledi trubačovité (Bignoniaceae) zahrnuje 16 druhů rozšířených v tropické a subtropické Asii. Od Dekánské plošiny v Indii, přes jižní Čínu, až po jihovýchodní Asii, kde roste nejvíce druhů. Chybí na Papui Nové Guineji. Radermachery rostou především v primárních i sekundárních tropických lesích v nadmořských výškách do 1500 metrů nad mořem. Najdeme je však i v narušené vegetaci a na svazích hor. Některé druhy (především Radermachera glandulosa a Radermachera gigantea) rostou v Indonésii jako pionýrské dřeviny v sekundárních lesích. Zabírají třeba stanoviště na opuštěných plantážích, po sesuvech půdy a na čerstvém sopečném popelu.
)
)
U nás nejznámější radermachera čínská
Radermachery jsou stálezelené (řidčeji i opadavé) stromy se vstřícnými složenými listy, výjimečně i keře. Nejznámějším druhem je u nás radermachera čínská (Radermachera sinica), které se lidově říká pokojový jasan nebo čínská panenka (anglicky China doll).
)
Radermachera čínská (Radermachera sinica) pochází z hor tropů a subtropů Číny a Tchaj-wanu, kde dorůstá výška až 30 metrů a průměru kmene až 1 metr. U nás se ale dočkáte maxima přibližně 1,5 metru, nejkrásnější je však tato rostlina v podobě pravidelně zaštipované bonsaje. Zaštipováním se bohatě větví.
Listy má radermachera čínská zpeřené, dlouhé 20 až 70 cm a široké 15 až 25 cm, vlastní lístky vyrůstající po dvou až třech párech mají vejčitý tvar s protaženou špičkou a lesklý tmavě zelený povrch. Pokud se vám poštěstí dosáhnout kvetení, přibližně 7 cm dlouhé trubkovité květy budou bílo žluté až narůžovělé, resp. nejčastěji bílé se žlutooranžovým vnitřním žilkováním. Existuje i vnitrodruhový taxon 'Kaprima' se žlutozelenými listy.
)
)
Pokojová rostlina zdobná listem
Teplomilná radermachera čínská se v našich podmínkách pěstuje nejčastěji jako pokojová rostlina zdobná listem, případně velmi pěkná bonsaj. Roste vzpřímeně a bohatě se rozvětvuje, pokud navíc rostlinu pravidelně zaštipujeme (zastříháváme), rozvětvování je o to bohatší. Pro zašpičatělé a tmavě zelené lístky zpeřených listů je typická bohatá žilnatina. Lístky jsou navíc roztřepené a vícetvaré.
)
)
Nenáročná na pěstování, snese i suchý zimní vzduch
Radermachera čínská není náročná na pěstování, dokonce výborně odolává suchému vzduchu v interiérech s ústředním topením, vyžaduje však hojnou zálivku, substrát musí být stále vlhký, nikdy nesmí vyschnout, nesmí však být ani přemokřený. Na dně nádoby je proto důležitá drenáž. Vhodné je i občasné rosení listů. Šťavnaté listy ztrácejí vypařováním mnoho vody. V příliš suchém či naopak přemokřeném substrátu rostlině listy opadávají.
)
Pozor na slunce a teploty
Stanoviště potřebuje světlé, nikdy však ne přímé letní slunce, světlo preferuje rozptýlené a snese i mírný stín. Ideální jsou vnitřní okenní parapety oken orientovaných na západ a východ. U jižně orientovaných oken potřebuje před přímými slunečními paprsky v poledních hodinách zastínění. Na zimu ale musíme najít stanoviště co nejsvětlejší. Při letnění musíme dbát na to, že rostlina není mrazuvzdorná a v zimě dokonce nesnese nižší teploty jak 12 oC, dlouhodobě nižší jak 15 oC. Letníme proto až později na jaře a zazimováváme co nejdříve (letníme od konce května do září). V zahradě, na balkóně či terase musíme rostlině zajistit polostín. Ve vegetačním období (od dubna do srpna) hnojíme každých 14 dní běžným tekutým hnojivem pro pokojové rostliny komplexního složení.
)
Při jarním přesazování můžeme odebrat stonkové řízky
Radermacheru čínskou si nelze splést s jinými pokojovými rostlinami. Přesazování je vhodné každoročně na jaře, resp. v předjaří, substrát volíme běžný. Zároveň je možné získávat i stonkové řízky, které ochotně zakořeňují. Z chorob a škůdců hrozí v příliš teplém prostředí napadení mšicemi, molicemi, štítenkami a třásněnkami.
Zdroj: rostliny.net, celysvet.cz, botany.cz, Wikipedia, kytkasem.cz, e-bonsai.cz, balkonovekvetiny.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
)
