I ČOV vyžaduje hydrogeologický posudek

Co je třeba k získání stanoviska pro vybudování domovní čov

Aby mohlo být vydáno stanovisko k vybudování domovní čov, je třeba doložit vyplněnou žádost, mapu s vyznačením pozemku, na kterém má být domovní čov postavena a místo vyústění do vodního toku, případně místo zasakování splaškových vod a jednoduchou projektovou dokumentaci domovní čov.

Kolik stojí hydrogeologický posudek pro čov

Konkrétně podkladem pro povolení domovních čov, septiků a pro povolení zasakování dešťových vod je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vypouštění odpadních vod do půdních vrstev. Na základě zasakovací zkoušky je vypočítána plocha zasakovacích objektů a zasakovací objekty jsou navrženy. Hydrogeologický posudek s bagrovanou sondou a zasakovací zkouškou lze pořídit za  cca 6.500,- Kč + DPH. Pokud si stavebník zajistí vybagrování sondy svépomocí, hradí o 2.000,- Kč méně.

Může domovní čov uškodit zdroji vody na sousedním pozemku a problematika umístění domovních čistíren odpadních vod

Hydrogeologické posudky, které jsou zpracovávané s cílem posoudit nakládání s odpadními vodami nemají stanoven povinný rozsah prací. Obvykle však zvažují vliv vsakování pročištěných splaškových vod na podzemní vody včetně zdrojů podzemních vod v okolí. Hydrogeolog tak určí, zda vliv dosahu ovlivnění nepřesahuje na cizí pozemky. kde jsou umístěny studny nebo kde se plánují umístit. Pokud zjistí, že nikoli, nezajímá se již o zdroje vod na nich. Roli však může hrát také směr proudění podzemních (a tedy i odpadních) vod. Pokud vody nesměřují k sousednímu pozemku se zdrojem vody, již se o tento zdroj hydrogeolog nezajímá. Stavebník si musí uvědomit, že zásak vyčištěných splaškových vod je ve vodním zákoně vysloveně zakázán a povolen může být pouze na základě výjimky místního vodoprávního úřadu, nebo Krajského úřadu. To znamená, že na možnost zasakovat vyčištěné splaškové vody není nárok, ale musíte prokázat, že umístěním a provozem nezpůsobíte nenapravitelné škody na kvalitě podzemní vody, kterou využívají lidi v okolí jako pitnou, nebo ji budou chtít využívat. Vždy je lepší zasakovat vyčištěné odpadní vody z fungující domovní čistírny než nevyčištěné vody ze septiku. Ale i zasakování vyčištěných odpadních vod ovlivňuje kvalitu podzemních vod, například se jedná o fluor z čištění zubů a tenzidy z pracích prášků a saponátů. Umístit ČOV se zásakem do husté zástavby s domovními studnami je vzhledem k odstupovým vzdálenostem nemožné, pokud parcela neleží na okraji ve směru proudění podzemní vody. V roce 2012 si to začali některé vodoprávní úřady silně uvědomovat a stává se, že vám nepovolí domovní čistírnu se zásakem ani s kladným hydrogeologickým posudkem. Jedná se zejména o Benešovsko, Hradišťsko, Davli, apod. Zakázáno je také umísťovat domovní čistírny se zásakem nad štolou přivaděče Želivka, který zásobí Prahu pitnou vodou (části obcí Jesenice, Radějovice, Křížkový Újezdec). Proto je nejvhodnější nejprve zajít na místní vodoprávní úřad a zjistit dopředu, zda vám umístění domovní čistírny vůbec povolí.

Co je obsahem hydrogeologického posudku

V hydrogeologickém posudku se hodnotí, zda zasakování vyčištěných odpadních vod nemůže ohrozit kvalitu podzemních vod, zejména ve studnách sousedů, nebo v obecních zdrojích vody. Dále se hodnotí, jak vysoko je podzemní voda. Pokud je výše než 1,8 metru pod terénem (a to zejména v období jarního tání), je umístění ČOV se zásakem komplikované nebo nemožné. A v poslední řadě se hodnotí propustnost podloží v místě plánovaného zásaku. Kope se sonda, dokud geolog nenarazí na propustnou vrstvu a poté do této sondy nalévá vodu a stanovuje parametry pro výpočet velikosti zasakovacího objektu. Bohužel je řada lokalit v Praze i Středočeském kraji, kde je do hloubky 5 metrů tak nepropustné podloží, že zásak vůbec nefunguje, nebo funguje jen velmi omezeně. Například lokality se sprašemi a sprašovými hlínami (Suchdol, Měcholupy, Koloděje, apod.) a lokality na silně zvětralých pevných žulách (Říčansko, okolí Milína, apod). Proto je dobré provést průzkum před realizací a přesně vypočítat plochu a objem zasakovacího objektu.

Jak postupovat, pokud jste se rozhodli pro domovní čov?

Pro vybudování domovní čov potřebujete především její projekt, který zpracuje projektant. Na základě projektu pak získáte stavební povolení. Pokud není možné vypouštět vyčištěné odpadní vody do vodoteče (lokalitou neprotéká řeka či potok), budete potřebovat právě hydrogeologický posudek. Ten určí, zda je možné vyčištěné splaškové vody vypouštět do horninového prostředí, respektive nechat na pozemku vsakovat. Pokud není v dané lokalitě možné vypouštění do horninového prostředí (pokud posudek určí, že k tomu lokalita není vhodná), povolí vám vodoprávní úřad na základě hydrogeologického posudku vybudovat pouze žumpu.

Od roku 2012 je pro případ, že není možné odvádět vyčištěné odpadní vody do vodoteče, stanoven nový postup. Přesně jej definuje Metodický pokyn OOV MŽP. Nejprve se v lokalitě provede hydrogeologický průzkum zaměřený na zjištění propustnosti horninového prostředí, stanovení úrovně hladiny podzemní vody mělkého kolektoru a sklonu hladiny podzemní vody. Tedy vhodnosti lokality pro vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Pokud je stanovisko hydrogeologického posudku kladné, nakreslí projektant projekt domovní čistírny odpadních vod. K projektové dokumentaci, která již uvádí konkrétní typ čov, parametry odpadní vody a způsob jejího zasakování, je poté ještě zpracováno hydrogeologické vyjádření. To je podkladem pro vodoprávní úřad při udělování povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (vodoprávní rozhodnutí). Hydrogeologické vyjádření posuzuje, jestli čov neovlivní negativně složky životního prostředí - tedy okolní stavby, nebo nezpůsobí újmy na zdraví osob.

Konečný hydrogeologický posudek vyžaduje vyhláška č. 432/2001 Sb v platném znění (o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu). Posudek je nedílnou součástí projektové dokumentace, která tvoří jednu z povinných příloh k žádosti o povolení domovní čov. Všechny důležité součásti žádosti o stavební povolení jsou definované právě vyhláškou 432/2001 Sb. Přehled příloh ke stavebnímu povolení spolu s formuláři žádostí je možné získat na místně příslušných odborech životního prostředí.

Pokud je čov určena k čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejíž podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, pak stačí pouze ohlášení stavby. Současně s povolením stavby čov se povoluje i nakládání s vodami (vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních). Žádost o povolení k vypouštění odpadních vod se nepodává, pokud je záměr provést stavbu čov založen na ohlášení stavby.

Postup je tedy následující:

• Naše rozhodnutí vybudovat domovní čistírnu odpadních vod (čov)
  
• Hydrogeologický průzkum (provádí oprávněný hydrogeolog)
• Projektová dokumentace čov (provádí projektant vodních děl)
• Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (provádí oprávněný hydrogeolog)
• Následuje vodoprávní rozhodnutí (provádí Vodoprávní úřad)
• Pokud je toto rozhodnutí kladné, můžete žádat o povolení ke stavbě (provádí Stavební úřad), pozor však, seznam všech příloh ke stavebnímu povolení (či ohlášení) a formulář žádosti získáte na místně příslušném odboru životního prostředí

Zdroj: www.eia-ig.cz