Stavba rodinného domu je rok od roku nákladnější. Boom rezidenční výstavby již několik let žene nahoru ceny stavebních materiálů a prací a v poslední době i úrokové sazby hypotéčních úvěrů. Není tedy divu, že nebohý domkař již ve fázi projektu přemýšlí, na čem ušetřit a co vynechat. Bohužel to velice často „odnese“ i spalinová cesta, kterou někteří stavebníci považují za přežitek. Rozhodnutí ušetřit na komínu se však nevyplatí, a to dokonce ani v případě, že nepočítáte hned od začátku s kamny či krbem.
„Moderní doba spojená s tepelnými čerpadly, plynovými kotli či solárními panely v nás vytváří mylný dojem, že dostupná energie je samozřejmost a klasické spotřebiče na pevná paliva nejsou potřeba. Ve skutečnosti se však stáváme jen čím dál tím závislejší na dálkových dodávkách či technických zařízeních. Stačí obyčejná závada, odstávka či kalamita a domácnost se ocitne zcela bez zdroje tepla. To může být v zimě velice nepříjemné,“ říká Libor Seidl, expert na komínové systémy. V poslední době se sice v oblasti novostaveb rodinných domů odehrává cosi jako renesance lokálních topenišť, a to zejména z designových důvodů. Řada stavebníků však v kamnech či krbu nevidí přidanou hodnotu a například kvůli stísněným dispozicím se raději omezí na jediný primární zdroj tepla. Zodpovědnější by však bylo nechat si navrhnout alespoň univerzální rezervní komín, který by počítal s možností budoucího napojení spotřebiče. „Náklady na vybudování rezervního komína se pohybují v řádech desítek tisíc korun, ve vztahu k celkové pořizovací ceně nemovitosti tedy nejsou zase tak dramatické – běžně činí pouze 1-3%. Vybudovat toto zařízení již v rámci novostavby je rozhodně levnější a technicky jednodušší a spolehlivější než dodatečná konstrukce,“ upozorňuje Libor Seidl. Na univerzální rezervní komín lze napojit prakticky libovolný spotřebič na pevná paliva. Jeho kouzlo spočívá především v tom, že dopředu řeší časově nejnáročnější pasáž spojenou s vybudováním systému pro odvod spalin. Rychlá instalace doplňkového spotřebiče paliv již pak může být záležitost jediného dne. Naproti tomu postavit narychlo odvod spalin je v zimě prakticky nemožné, protože firmy, které instalují komínové systémy, bývají velmi zaneprázdněné. S ohledem na výše uvedené informace není žádným překvapením, že v některých zemích je rezervní komín povinný ze zákona a majitel s ním musí počítat při výstavbě domu. V České republice tomu tak zatím není, ovšem některé stavební úřady vyžadují, aby byl komín součástí projektu.
„Dnes existuje řada univerzálních komínových systémů. Pro spotřebiče na pevná paliva jsou nejvhodnější ty s kvalitní keramickou vložkou, na které lze takové spotřebiče s jistotou připojit. V případě vestavby komína do již hotového domu se pro snadnější montáž dobře uplatní i komíny s nerezovou vložkou. V každém případě je vždy potřeba se při volbě i návrhu komína poradit s odborníky,“ říká Libor Seidl. Rezervní komín je jedním z předpokladů pro tzv. energeticky nezávislou domácnost. Zjednodušeně řečeno jde o takovou domácnost, která disponuje vlastními zdroji energie, a tudíž není závislá na dálkových dodávkách. V užším významu se hovoří pouze o tepelně nezávislé domácnosti. V této souvislosti je však důležité zdůraznit, že energetická nezávislost nutně neznamená úplné odstřižení od dálkových dodávek. Klíčové by mělo být to, zda existuje alternativní vlastní zdroj, který nezávislost umožňuje. „Výhody tohoto uspořádání vidíme každý týden v televizi i na bankovním účtu. Na první místo bych postavil bezpečnost. Opakující se konflikty v důležitých transportních či produkčních regionech na Východě nám připomínají, že energetika je riziková disciplína. Kdo by chtěl výhody energetické nezávislosti poměřovat čistě ekonomicky, toho jistě bude zajímat informace, že při teplejším počasí mohou domácnosti s vlastními kotli ušetřit až o tisíce korun více než ostatní,“ říká Libor Seidl. Zdroj: www.skcr.cz
