Problém se zakládáním zahrady? I. díl

Před vlastní výsadbou musíme dostatečně připravit půdu. Pokud jsme právě dokončili výstavbu nebo rekonstrukci domu, určitě nám na ploše budoucí zahrady zůstalo množství stavebního materiálu a odpadu. Proto je nutné vyčistit plochu nejenom povrchově, ale také do hloubky minimálně 40 cm.
Dalším krokem je zkypření podkladové vrstvy, která bývá na místě staveniště často zhutněná po pojezdu těžké mechanizace. Zhutnění spodní vrstvy zeminy zpomaluje pronikání kořenů nově vysázených rostlin a může dojít k zamokření vrchní navezené vrstvy.
Pokud počítáme s instalací závlahového systému nebo rozvodů elektřiny, je právě v této fázi realizace zahrady ta nejvhodnější doba.
Ještě před výstavbou domu by měla být na pozemku provedena skrývka ornice, protože její kvalita se během stavebních prací znehodnotí. Na pozemek pro zahradu je nutné navést kvalitní ornici a rovnoměrně ji rozprostřít. Při navrhování nové výsadby se zohledňují vlastnosti půdy (pH– kyselost nebo zásaditost, vlhkost, zrnitost, propustnost). V mnoha případech je nezbytně nutné původní půdu zúrodnit přidáním minerálního nebo organického materiálu. Ve speciálních případech, například při zakládání vřesoviště, se provádí 100% výměna půdy za směs rašeliny a písku. U běžné výsadby si vystačíme s hnojením, vápněním a přidáním několika centimetrové vrstvy zahradnického substrátu.

Odplevelení
Další doporučovanou operací je v každém případě odplevelení celé plochy zahrady. Čím více času a energie věnujeme problému odplevelení před vlastní výsadbou, tím méně se budeme muset trápit s odstraňování plevelů v dalších letech. Plevel má silnou konkurenční schopnost a šlechtěným rostlinám znemožňuje zdravý růst.
V zahradnické praxi se používá například aplikace herbicidu Roundup. Nejdříve je nutné nechat vyrašit plevel a pak celou plochu postříkat herbicidem. Asi po 10-14 dnech plevel zežloutne a odumře. Po dvou týdnech je vhodné postřik opakovat. Tento zásah není stoprocentně účinný. Jsou druhy plevelů, které postřikům odolávají. Ty musíme odstranit mechanicky.
Při použití herbicidu je nutné postupovat podle návodu. Postřik neaplikujeme za deštivého počasí. Minimálně dvě hodiny (nejlépe celý den) po aplikaci nesmí pršet. Jestliže se tak stane, je nutno tuto operaci opakovat.
Postřik samozřejmě nesmí zasáhnout okrasné dřeviny, které už na pozemku rostou. Pokud se tak stane, je vhodné, přelít zasažen místo velkým množstvím vody, která působící látku odstraní.

Zpracování půdy
Součástí pečlivé přípravy rostlin na výsadbu je i důkladné zkypření půdního profilu (do hloubky 25 – 30 cm) například rytím, nakopáním nebo u profesionálních firem vhodným strojem. Pak následuje zpracování půdy hrabáním. V této fázi dochází k malým terénním modelacím, vytváření konečných a definitivních tvarů terénu. Pokud jde o zahradu větších rozměrů vyplatí se využití mechanizace, která nahradí ruční namáhavou práci.

Předpokladem zdárné realizace zahrady je detailní vytýčení zahrady, tj. přesné určení polohy a velikosti záhonu, umístění stromů a vyšších dřevin a také určení místa pro technické prvky (lavičky, chodník…). Při práci se držíme pevných bodů – rohu zahrady, rodinného domu nebo stávající dlažby. Jednoduchá situace je u zahrady tvarované formálně v přímých liniích. U přírodních tvarů a křivek musíme najít více bodů, které pak v terénu spojíme a dostaneme požadovanou křivku. Požadovaný tvar můžeme vytvořit pomocí zahradní hadice nebo silného lana. U velkých zahrad nebo složitých ornamentů doporučuji poradit se s odborníkem. Pokud se totiž velikost záhonu neshoduje s projektem, budou nám rostliny scházet nebo přebývat.

Výběr stromů
Stromy jsou svou velikostí a tvarem nezastupitelným prvkem v zahradě, proto i jejich výběru a kvalitě věnujeme náležitou pozornost. Vybíráme si dodavatele s kvalitním a ověřeným materiálem, protože i malé chyby a poškození stromu se v pozdějších letech projeví. Při výběru vzrostlých stromů doporučuji vybrat průměrnou velikost. Vyhýbáme se použití špičáku (jedno výhonový tvar). Při jejich použití je nutné provést výchovný řez, který vede k založení koruny stromu se strukturou typickou pro daný druh nebo kultivar.
Velikost vzrostlých stromů se měří podle obvodu kmínku ve výšce 1,2 m od země. Nejvhodnější velikost pro výsadbu je 10 – 12, 12 – 14 cm. Výsadbu stromů větších velikostí doporučuji přenechat odborné firmě.
Všechny výpěstky musí být v dobrém zdravotním stavu, s dobře prokořeněným balem úměrným k velikosti dřeviny. Stromy musí mít vyvinutý terminální (hlavní) výhon, vyjma speciálních kultivarů s převislým nebo kulovitým tvarem koruny. Rostlinný materiál musí být bez mechanického poškození, škůdců, případně nemocí a musí odpovídat velikosti uvedené při nákupu. Nesmí obsahovat ostře nasazené větvě či tzv. kodominatní výhony, které konkurují hlavnímu výhonu – terminálu. V opačném případě je nutno provést odborný řez a tyto vady odstranit.

Pokud nám možnosti dovolují, provedeme výsadbu stromů jako první. Podle projektu nebo vytyčovacího plánu si označíme místa pro vybrané dřeviny. Velikost místa by měla být 1,5 až 2,5-krát větší než velikost kořenového balu. Dno a stěny výsadbové jámy rozrušíme, aby mohly kořeny vysazeného stromu lépe pronikat do okolí. Asi do půlky objemu připravené jámy nalijeme vodu a necháme ji vsáknout. Na dno vložíme 3 – 6 ks tablet hnojiva Silvamix, nebo smíchanou část zeminy s organickým hnojivem (rašelinou, listovkou, substrátem).
Vhodné je před vlastní výsadbou namočit kořenový bal dřeviny na několik hodin do vody. Z kořenového balu odstraníme poškozené a suché části. Úměrně s redukcí kořenů je nutná i redukce nadzemních částí, tj. koruny stromu. Tady je potřeba provést řez stromů, který odstraní poškozené větve a zredukuje jejich celkové množství a velikost. Řezem můžeme taky podpořit růst terminálu nebo kosterních dřevin, pokud už tak neudělali ve školce při expedici rostliny, ale tuto práci raději svěřte do rukou odborníkovi.
Po sestříhání dřevinu vložíme do výsadbové jámy a postupně přidáváme zeminu. Vrstvy zeminy postupně udusáme, aby v prostoru mezi kořeny nevznikly vzduchové bubliny. Kmen obalíme pásem jutové tkaniny až do výšky první násady větvě stromu. Toto opatření zabraňuje vypařování vody a chrání kmen dřeviny před sluncem a v zimě částečně před extrémními mrazy. Z těchto důvodů je dobré obalit především citlivější druhy. Neopomeňte vysadit rostlinu do výšky, ve které přirozeně rostla ve školce nebo v kontejneru.
Vzrostlý strom má těžiště vysoko nad zemí a proto se ve větru bez opory bude kymácet. Dochází tak k přetrhaní drobných kořínků a namáhání kmene. Uvolněná kořenová soustava postupně zasychá a strom může i odumřít. Nově vysazený vzrostlý strom je nutné ukotvit. Počet kotvících kůlů je závislý na velikosti sazenice. Větší vzrostlé stromy ukotvíme ke třem kůlům. Stromy menších rozměrů můžeme sázet ke dvěma případně i jednomu kůlu. Stromy vysázené na místě silných větrů opatříme kůly pod úhlem proti směru převládajícím větrům. Kůly se do jámy osadí ještě před zasypáváním dřeviny zeminou do hloubky alespoň 20-30 cm pod dno jámy. Jejich horní konec by měl sahat až k prvním nasazeným větvím koruny. Nejvhodnější jsou kůly o průměru 6 – 8 cm, ze kterých byla odstraněna kůra a pro snadnější zatlučení jsou na dolním konci zašpičatělé. Strom se ke kůlům fixuje širokou páskou z textilu nebo plastu.
Pokud má na pozemek přístup zvěř, opatříme výsadbu ochranným pletivem proti okusu (například zaječím pletivem).
Přibližně v průměru výsadbové jámy vytvoříme kolem stromu mísu ze zeminy, která nám usnadní zalévání stromu.
Poslední pracovní operací je mulčování plochy drcenou borkou (kůrou) v mocnosti 7 – 15 cm. Tím se udrží v půdě více vláhy a omezí se růst plevele, který okrádá půdu o hodnotné živiny a vytvoří se vhodné klima pro vývin mikroorganismů.

Příště se podrobněji podíváme na výsadbu keřů, trvalek a péči rostlin po výsadbě.

Kresby autor Ing. L'ubica Pěchoučková, jiho.ceskestavby.cz/pechoucek