Mulčování je prospěšné pro mnohé především okrasné rostliny, ale i okrasné a užitkové keře a také stromy. Proč, kdy a jak mulčovat? Jaké materiály se k mulčování používají?
Mulč pokládáme na povrch půdy okolo rostlin, přičemž má více předností: udusí plevele, které pak nemohou brát kulturním rostlinám živiny a vodu a vytlačovat je, zároveň však mulč sama dodává do půdy živiny (tedy většina mulčovacích materiálů), zlepšuje strukturu půdy a pomáhá v půdě udržovat vlhkost. Mulče známe organické, ale i anorganické. Jako organickou mulč můžeme použít zetlelý hnůj obsahující slámu, zahradní kompost, posekanou trávu (suchou i mokrou), použitý žampionový substrát, dřevní piliny, rozdrcenou borku apod. Pokud chcete použít piliny, měly by být starší jak 2 roky, aby při svém rozkladu nespotřebovávaly dusík, který rostliny naopak potřebují. Jako mulč však lze použít i speciální fólii, štěrk a nebo oblázky.
Pokud použijeme k mulčování speciální fólii, dosáhneme též zvýšení teploty půdy a odrážení tepla ke zrajícím plodům. Velmi oblíbená je například při pěstování jahod, navíc zajistí, že plody nejsou zašpiněné od hlíny, lepším řešením je v tomto směru již jen pěstování hydroponické. Nabízí se přitom hned několik druhů fólií, ne všechny však mají výše zmíněné přednosti. Černé fólie dokonale potlačují plevel, ale za vedra se hodně zahřejí, naopak k odrážení tepla a světla k plodům jsou ideální fólie bílé. Průhledné fólie pro změnu díky propustnosti světla nezabrání růstu plevelů, barevné fólie (z jedné strany černé, z druhé strany bílé) jsou naopak naprosto efektivní při boji s plevelem i k odrážení tepla a světla.
Do fólií vyřezáváme otvory ve tvaru písmene x, do nichž vysazujeme sazenice rostlin. Pro výsevní plochy nejsou fólie absolutně vhodné. Kolem záhonu nakonec vyryjeme 7-10 cm hlubokou rýhu a okraj fólie zaryjeme pod hlínu rýčem, aby ji nemohl odfouknout vítr. Použít též můžeme k zatížení fólie pěkné kameny.
Pokud naopak chceme použít mulč organického původu, nanášíme materiál ve vrstvě silné 2,5 až 5 cm, ale klidně i o dosti více, záleží na dostupnosti a ceně materiálu. Například mulčovací kůra prodávaná v pytlích se nám může na větších plochách při velké tloušťce materiálu značně prodražit, naopak dobře zetlelý hnůj obsahující velké množství slámy, pokud jej dostaneme od zemědělce levně či jen za odvoz, můžeme nastýlat velkoryse. Čím větší vrstva mulče, tím lépe zabere na prorůstající plevele.
Ideální je mulčovat zároveň s výsadbou rostlin, na odplevelený záhon. Pokud přidáváme mulč až dodatečně, je nejprve třeba důkladně vytrhat vytrvalé plevele, kterým by mulč naopak ještě prospěla. Ideální je mulčovat na jaře a na začátku léta, kdy je půda vlhká a teplá, ovšem mulčujeme i na podzim před prvními mrazíky, čímž ochráníme v zimě před mrazy kořeny choulostivějších rostlin.
Nedoporučuje se mulčovat studenou, mokrou a silně podmáčenou a nebo naopak velice suchou půdu. Kde hodně prší, tam je mulčování vhodnější na podzim, kdy již bývá půda sušší. V dnešní době, kdy nás trápí především sucha, ale asi nemá tato poznámka přílišný význam. Mulč též neaplikujte na studenou a nebo zmrzlou půdu, účinek by pak mohl být opačný, než požadujeme.
Mulčování je též velice důležité na začátku zakládání nové zahrady, kdy holá a málo úrodná půda snadno vysychá a potřebuje organický materiál. Navíc mulčováním bráníme právě šíření rostlin, které v zahradě prostě nechceme. Vlastně se mulčováním chováme stejně jako sama příroda, která pokryje povrch půdy odumřelým organickým materiálem, ze kterého se vytvoří úrodný humus. Z toho plyne, že mulč je vlastně jakýkoli organický materiál, kterým pokryjeme povrch půdy, tedy i listí stromů a různý rostlinný odpad, dokonce i roztrhané kusy kartonových krabic a také koberce z přírodních materiálů bez umělých příměsí.
Pokud bychom pak hledali stinnější stránky mulčování, ať pouze nechválíme, najdeme je na začátku tohoto procesu. Hlavně při potřebě mulčovat dostatečnou vrstvou mulče velké plochy bývá problém s pořízením materiálu. Na začátku se také mulč stane výborným útočištěm pro slimáky (plzáky španělské a místní slimáky), tento stav se ale časem vyrovná. I na kompostech vidíme více slimáků než jejich v okolí. Mulčování musíme v nově zakládaných zahradách vnímat především jako dočasné řešení, časem pak již mulč budeme potřebovat jen lokálně, ne na velkých plochách. Mulč výborně pomáhá nově zakořeňujícím rostlinám v zakládaných zahradách, což trvá nejvýše 3 roky. Dobu mulčování však můžeme samozřejmě prodloužit.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
