Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?

Vůbec tím nejhorším, co můžete ve své zahradě s listím udělat, je jeho pálení. Může vás dokonce dostat do konfliktu se sousedy, hasiči a obcí. Jde nejen o nesmyslný, ale vyloženě hloupý přežitek. Pálení listí, které je často ještě i dost vlhké, určitě není ekologické a navíc produkuje spoustu páchnoucího dýmu. O rizicích požárů nemluvě. To je již lepší listí odvozit do kontejneru určeného pro organický odpad rostlinného původu. Běžně obce nechávají takové kontejnery ve vhodné době lidem přistavovat na místě, kde to tradičně očekávají. Jde o běžnou službu a materiál si pak odveze pravděpodobně nejbližší kompostárna. Užitku je učiněno zadost.

Pálení listí totiž není vždy od věci. Pálit by se někdy dokonce mělo, totiž listí nemocné, napadené chorobami. Není tím myšlena zrovna “profláknutá“ rez hrušňová, tak se z napadeného listí hrušní stěhuje zpátky na jalovce, existuje však mnoho jiný chorob ovocných dřevin a také škůdců, kteří se na spadaném listí drží. A pro kompostování a mulčování se napadené listí nehodí. Listí pod ovocnými stromy je opravdu obecně lepší shrabat a spálit. Nebo vyvézt do kontejneru, v kompostárně si s ním při velkém objemu organické hmoty poradí.

Pokud se přece jen rozhodnete listí pálit, měli byste vědět, že to s pálením listí není vůbec snadné. Za prvé musí platná vyhláška konkrétní obce pálení listí povolit, jinak vás může čekat i dost vysoká pokuta. Pálení listí, klestí a shrabané trávy sice není zákonem vyloženě zakázané, platí pro ně však konkrétní pravidla a omezení. Pálení rostlinných zbytků je předně třeba ohlásit místně příslušnému operačnímu středisku HZS, kdy uvedete datum, dobu a místo pálení, jméno odpovědné osoby a kontakt. Pro fyzické osoby sice neexistuje ohlašovací povinnost, ale určitě jde o praktickou prevenci. V žádném případě není možné zakládat oheň na místech se vzrostlým porostem, proto zapomeňte na vypalování luk a strnišť. Odpovědné osobě musí být více jak 18 let a musí být na místě pálení až do úplného vyhoření materiálu. Ohniště musí být vzdálené alespoň 50 metrů od kraje lesa, vzrostlého porostu a budov, automobilu apod.. Určitě také nevolíme například místo přímo pod stromy. Je též třeba mít stále po ruce zdroj vody pro případné uhašení ohně, nebo i lopatu a písek. Oheň nerozděláváme pomocí hořlavých kapalin a nezakládáme jej za větrného počasí a za inverze. Pokud by se oheň vymknul kontrole, je samozřejmě nutné okamžitě přivolat hasiče. Neschovávat se, nelhat, přiznat problém a okamžitě jej řešit. V žádném případě však pálením listí nic nezískáte, pouze uvolníte do ovzduší emise a do okolí ohniště teplo. Veškerá energie, kterou listy obsahují, vlastně půjde vniveč. Přitom existuje řada způsobu, jak spadané a shrabané listí využít.

Stačí se projít přírodou a zapřemýšlet, co vlastně se spadaným listím dělá. Rozkládá je postupně přímo na místech, kam dopadne a kam je zafouká vítr. Tvoří se tak spolu s další tlející rostlinnou hmotou nové živiny. Příroda si prostě hnojivo obstarává sama. A stejně tak se i vy vlastně můžete hrabání listí z velké části vyhnout. Listí totiž dovede ochránit půdu i vaše okrasné rostliny před podzimním všudypřítomným vlhkem, mrazem a silným zimním sluncem. Listí nejenže můžeme přisypat k choulostivějším trvalkám, dvouletkám, k opadavým a neopadavým dřevinám jako mulč i jako zimní ochranu, ale můžeme je prostě nechat ležet, kam spadá. Výhodou pak je, že do jara listí částečně zetleje a zbytek můžete zapravit do půdy. Dokonce je vhodné na podzim na záhony ještě další vrstvu listí navozit.

Vrstvené listí navíc usnadní život ježkům a jiným živočichům (ještěrky, hadi, hmyz), kteří listí využijí k přezimování. A pokud chcete, aby se třeba ježkům v listí líbilo, dejte jim do hromádky domeček například v podobě staré dřevěné bedýnky. Vystelte ji suchou slámou, senem a mechem a je hotovo. Kde se ale listí vyloženě vyplatí odstraňovat, to jsou pěstěné trávníky, zde by mohlo dojít k odumření travních stébel a vzniku lysin a holých míst. Hnijící listí by navíc podpořilo třeba šíření plísně sněžné. Z trávníků listí rozhodně odstraňujeme, ale když ještě po hlavním hrabání nějaký ten lístek spadne, nebo jej přifouká vítr, to už nevadí.

Když shrabané listí přidáváte do běžného kompostu, nebo z něj chcete vytvořit listovku, látky v listí obsažené se díky koloběhu živin vrátí zpět do zahrady. Kompostovat můžete všechny druhy listí, a to včetně listí ořešáku nebo topolu. I když se často setkáte s názorem, že se třeba listy ořešáku královského nemají do kompostu přidávat, protože obsahují toxické látky, nemáte se čeho bát. Pouze je dobré listí nadrtit, ale nejen to ořešákové prostě veškeré, rozloží se pak rychleji. Vhodné není pouze kompostovat jenom listí ořešáku, stačí však vrstvu listí ořešáku proložit jiným druhem, a je po starostech.

A co je listovka? Kvalitní zemina vzniklá několikaletým rozkladem listí. Připomíná lesní půdu, příjemně voní a používá se k mulčování nebo jako součást vybraných substrátů. Hodí se pro výsevy květin a dokáže také vylepšit půdu nebo substrát pro pokojové rostliny. Ideálně nahrazuje rašelinu.

Nejlepší listovky se vyrábí z bukového listí, za méně kvalitní se pak považují zeminy vzniklé třeba rozkladem kaštanu. Zpracování listí při výrobě listovky je snadné. Budete potřebovat pouze několik velkých igelitových pytlů černé barvy. Do pytlů napěchujte listí, pokropte je vodou a pytle zavažte. Poté udělejte do pytlů několik dírek, aby dovnitř mohl proudit vzduch a došlo ke tlení.

Po prvním roce můžete rozloženým materiálem zasypávat záhony jako mulčí, po druhém roce již máte půdu určenou k pěstování rostlin - listovku.

Pokud navíc chcete i kyselejší reakci půdy, můžete ke kompostované listovce přidat i spadané jehličí. Jehličnany sice neopadávají (s výjimkou částečně opadavého modřínu), ovšem své staré jehlice postupně pouští po celý rok a ty najdete přímo pod každým stromem. Z tohoto důvodu se také pod jehličnany daří jen určitým rostlinám, tedy těm, které vyžadují kyselou půdní reakci. Jehličí se pod jehličnany rozkládá až do podoby takzvané hrabanky, což je vlastně kompost kyselé reakce. Do listovky můžete také přidávat štěpkované či drcené větve. A nakonec můžeme rozdrtit i samotné listy a tím se jejich rozklad urychlí. Drcením přitom výrazně zmenšíme objem listové hmoty a na přípravu listovky pak stačí menší nádoba.

Drcené listy můžete též rovnou nasypat například všude, kde chcete zamezit růstu plevelů. Nefunguje to sice na 100 %, ale pomůže to. Kombinovat lze na takových místech drcené listí s dřevní drtí a štěpkou. 

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, nkz.cz, chytre-bydleni.cz, abecedazahrady.cz, zahradkarskaporadna.cz