Při rozhovoru s jedním zastupitelem na téma obec a kompostárna jsem se dozvěděl, že je to příliš složité, náročné, drahé a problematické… Ano, pokud budu chtít kompostárnu založit jako podnikatel, ale obce? Ty mají doslova otevřená vrata, nikoli jen pomyslné dveře!
Novela č. 229/2014 Sb. zákona o odpadech č.185/2001 Sb. přinesla obcím povinnost, aby vedle již zavedeného třídění nebezpečných odpadů, papíru, plastů a skla zajistily také prostor pro ukládání kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Vyhláška MŽP č. 321/2014 Sb. upřesňuje, že povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu mají obce minimálně v období od 1. dubna do 31. října a tato povinnost je splněna právě také v případě, že obec má na svém území zavedený systém komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad vznikající na území obce.
Právě takzvané „komunitní kompostování“ je vynikající příležitostí pro každou menší obec, pro kterou by byla investice do vybavení pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu nedosažitelná či až příliš vysoká. V případě komunitního kompostování totiž nejde dle §10a zákona o odpadech o nakládání s odpady, naopak se kompostováním předchází vzniku odpadů!
Kompostované zbytky v domácích podmínkách
Komunitní kompostování slouží jako doplněk pro zpracování rostlinných zbytků, které si občané nedovedou či nechtějí zpracovat sami + je zpracováván odpad komunální (BRKO = Biologicky Rozložitelný Komunální Odpad), čili posekaná tráva z obecních pozemků, ořezané větvičky a větve apod. Kompostování přitom může probíhat velice jednoduše a levně, bez nutného pořizování techniky, na nezpevněné a vodohospodářsky nezabezpečené ploše! Zde je zásadní rozdíl oproti situaci, kdy provádí kompostování místní zemědělec, respektive podnikatel. Ten totiž vyloženě musí! provozovat zařízení pro nakládání s odpady, jelikož předáním biologicky rozložitelných zbytků od občanů či obce se tyto zbytky dle zákona stávají odpadem! Nejjednodušším řešením je pro něj malé zařízení, které rovněž nemusí být na vodohospodářsky zabezpečené ploše, ovšem kapacita takové kompostárny je omezena 150 tunami odpadů ročně a 10 tunami v jedné zakládce. V opačném případě musí mít tento podnikatel vybudovanou kompostárnu s vodohospodářsky zabezpečenou kompostovací plochou a sběrnou jímkou, což je však velmi finančně náročné. Vlastně se to nemůže v žádném případě vyplatit!
Kvalitní kompost
Pokud si však obec provádí komunitní kompostování sama, nikomu rostlinné zbytky nepředává, čili nejedná se o odpad a to ani v případě, že odebírá biologicky rozložitelné zbytky od občanů. KAPACITA KOMUNITNÍ KOMPOSTÁRNY PŘITOM NENÍ JAKKOLI OMEZENA! Tedy je, ale pouze potřebou mít k dispozici vhodný a vhodně situovaný pozemek! Rozložitelné zbytky je přitom možné pouze nechat ležet ladem a čekat více let, než se rozloží. Poté lze vzniklý humus využít na obecních pozemcích, ale též za rozumný, mírný peníz, prodávat (ale i dávat) občanům a místním zemědělcům. Lze též vytvořit motivační systém, kdy ti, kteří odevzdávají obci zbytky ze svých kuchyní a zahrad, jsou finančně motivováni. Vzniklý kompost prostě získají výrazně levněji! Záleží pouze na rozhodnutí obce, jak s vzniklým kompostem naloží! V každém případě jde o kvalitní, cenný materiál, který patří zpět do přírody!
Na závěr si ještě vysvětleme 2 pojmy, se kterými se v této souvislosti můžeme setkat: SKO = směsný komunální odpad z domácností a menších živností; OO = objemný odpad.
