Můžeme v zahradě využít i zasolený sníh od solí ošetřovaných komunikací? Jak v zahradě sníh využít a jak naopak chránit rostliny (především pak dřeviny) před poškozením sněhem?
Čekání sníh
Letos na sníh tak nějak marně čekáme i ve výše položených oblastech. Vlekaři zasněžují sněhem technickým, běžkaři mají dost smůlu a zahrádkám hrozí holomrazy, i když ani s tím mrazem letos zatím není slavné. Další teplá zima. Pokud se ale sněhu přece jen dočkáme, jak jej využít a který?
Právě nedostatek sněhu trápí poslední roky zahrádkáře, zahradníky, zemědělce i lesníky. Sníh je životodárným zdrojem vody a zároveň vynikajícím tepelným izolantem. A právě jeho nedostatek spolu s delšími obdobími sucha v měsících, kdy sníh skutečně nemůžeme očekávat, ale ani neprší, způsobuje nedostatek vody v krajině. V přírodě se prohlubuje nedostatek vláhy (hovoříme se o tzv. vláhovém deficitu). Prostě platí, že čím méně je v zimě sněhu, o to více budeme muset zalévat. Problém však nastává i ve chvíli, kdy je sněhu nadbytek, především dřeviny může svou hmotností poškodit, obzvláště pak sníh namrzající.
Sněhu si prostě važme stejně jako jakékoli kapky vody, která spadne v podobě deště. Sníh nemá od ničeho dále než od představy obtížné hmoty, kterou musíme lopotně uklízet. V přírodě má svou nezastupitelnou roli a tedy i v našich zahradách. Ke sněhu bychom se prostě měli chovat tak, aby zůstal v zahradě co nejdéle. Za tání pak sníh doslova napumpuje hromady vody i do spodních vrstev půdy a zvýší i stav spodních vod. Tedy pokud je sněhu dostatek.
Přihazování odklízeného sněhu
Pokud tedy uklízíme sníh ze zpevněných ploch, těch pochozích i určených k pojezdu, je třeba tento sníh přihrnovat ke stromům a keřům. Kromě toho, že jim za tání poskytne dostatek vody, chrání je, tedy jejich kořeny, před mrazem. Obzvláště pak za silných holomrazů. Je však také důležitá ochrana kmenů vápenným mlékem a pletivem před zvěří, pokud není pozemek oplocen a z přírody to zvířata mají „co by kamenem dohodil“. A právě na takových pozemcích sníh od kmenů dřevin naopak odhrnujeme kousek dál, aby měla zvěř těžší přístup k nechráněným částem stromů a keřů.
Pozor na zasolený sníh
Pokud je však zahrada oplocena, nic nám nebrání dopřát dřevinám sněhu dostatek a to i jehličnanům. Obzvláště těm s mělčím kořenovým systémem (smrk, jedle, …) a dřevinám mladším. Za nedostatku vláhy mohou dokonce i uschnout. Pozor však na sníh od solených komunikací, ten by rostlinám naopak uškodil. Zasolená půda je vlastně umírající půda a to samé pak platí i o rostlinách. Nemluvě o nebezpečí jiných chemikálií, které s sebou silniční provoz nese. Takový sníh nahrňte na hromadu a nechte svému osudu. Buďto jej odvezou pracovníci technické správy a nebo roztaje a opustí svůj prostor veřejnou kanalizací. Určitě nepoškozujte svou zahradu a nenarušujte biologickou rovnováhu. Sůl do zahrady nepatří. Ovšem co na zahradu naopak patří, je sníh ze střech. Pokud tedy ze střech sníh odstraňujete, nezapomeňte jej v zahradě využít. Za trochu té námahy to určitě stojí, navíc nám s přemístěním sněhu může pomoci sněhová fréza.
Zakrývání záhonů sněhem
Zakrývat sněhem je vhodné i okrasné a užitkové záhony, byť jsou právě prázdné, stejně jako skleníky, fóliovníky a pařeniště. Pokud to v zimě neděláte, jsou shora zakryté plochy na jaře vyprahlé jako poušť a ze zeminy se neskutečně práší. Sníh je vhodné přihazovat i na skalky a záhony, kde nám některé rostliny zimu přečkávají. Pozor však, u některých druhů je třeba nejprve vzdušný zákryv z chvojí než jej zakryjeme sněhem.
Ochrana před sněhem
Před sněhem je však třeba obzvláště některé dřeviny také chránit. Tedy v jeho podobě silné vrstvy mokrého a těžkého sněhu, případně i namrzlého, který láme větve a nakonec v některých případech i celé stromy. Největším rizikem je takový sníh pro stálezelené keře a jehličnany, případně dřeviny s opravdu hustou spletí větví, na kterých se sníh drží.
Poškození dřevin sněhem můžeme zabránit více způsoby. Tím prvním je svazování keřů před zimou a tím druhým jsou podpěry větví. Svazování keřů je účinné proto, že masa sněhu se na neudrží na malých plochách. Opadá proto na zem, kde funguje jako tepelná izolace kořenů a za tání zálivka. Ke svazování lze použít drát, provaz a nebo textilní pásku. Lze však také vyrobit jednoduché stříšky, kterými chráníme především nízké keře. A nakonec můžeme ze stříšky sníh strhávat a přemisťovat jej ke kořenům a kmínku.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
