Přemýšlet se dá nad ledasčím. Třeba nad tím, co vlastně hýbe s cenou hnojiv a v čem se od sebe jednotlivé produkty vlastně tolik liší, když nám podle všeho nabízí jednu a tutéž věc. Dělit je můžeme do mnoha kategorií a podskupin, v globále se nicméně povětšinou shodneme na tom, že se dají rozdělit vlastně jen do dvou množin. Hnojiva organická a hnojiva syntetická. A když se nad tím budeme zamýšlet ještě o něco hlouběji, zjistíme, že ta kategorie je vlastně jen jedna a je společná. Prostě jsou to všechno jen hnojiva.
Protože byť se na baleních organických a syntetických hnojiv objevují rozmanitá mnohoslibná tvrzení – jako pomalé uvolňování, rovnoměrné vstřebávání, příhodný mix pro výživu paprik – ta emulze z rybího trusu není automaticky „lepší“ než žížalí čaj, řasový extrakt si nezadá s netopýřím guánem, koňský hnůj na první dobrou netrumfne kompost. Jak to?
I kdyby to mělo třeba v noci fosforeskovat a pocházet z ctěného pozadí pohádkového jednorožce, vždycky to nakonec bude o tom, co si z toho rostliny nakonec mohou vzít a jak vstřebatelné to bude půdou, půdními mikroby. Ať už marketing produktu tvrdí cokoliv, celé to stojí a padá v konečném důsledku na obsažených živinách a uhlíku.
Podívejte se na hnojiva pohledem těch nejpovolanějších, kvůli kterým to všechno podstupujeme. Pohledem rostlin. Když se nachází v optimálních podmínkách – ani zima, ani horko, vody tak akorát, škůdci skoro žádní, konkurence plevelů přiměřená – tak jediné, co je omezuje v růstu, je dostatek živin. Přesněji, omezuje je dostupnost dusíku.
)
Dusík je pořád v pohybu
Proč? Protože dusíku je v půdě, ať už v záhonku, květináči nebo nějakém alternativním bezorebném pěstebním médiu, vlastně pořád málo. Protože dusík je velmi pohyblivý prvek. Snadno migruje půdou, vyplavuje se, pohybuje se spolu s vodou. Současně je tenhle prvek velmi poptávaný. Chce ho každý. Nejen rostliny, pasou po něm i půdní mikrobi. Dusík je taky hnojivem, které nejvíce roste na ceně.
Aby toho nebylo málo, dusík je rychlé spotřební zboží. Je rostlinami dost špatně skladovatelný. Takže když je náhodou k dostání, nabírají si ho rostliny tolik, co snesou, a hned to vráží do své zelené biomasy. Protože brzy zase nebude.
)
Další důležité živiny. Fosfor například je nezbytný pro přeměnu a transport energie. Draslík se zase hodí při transportu vody a tvorbě květů, podporuje tvorbu pevných a silných stonků. Ale ani jeden z nich, draslík ani fosfor, nebývají tak nedostatkovým a prchavým zbožím jako dusík. Dostupný draslík i fosfor jsou pro rostliny fajn, ale dusík je kritický.
Takže jak posuzovat hodnotu hnojiva pohledem rostliny? Tím, že se podíváte, kolik dusíku hnojivo obsahuje. Většinou se ty poměry N-P-K, dusík-fosfor-draslík uvádí někde na zadní straně přebalu. Mohou být skutečně rozmanité. Třeba 5:1:1; 2:4:1; 5:3:1.
)
Rozhodující slovo (z pohledu rostlin) a hodnoty vynaložených nákladů za hnojivo bude ale mít vždy to první číslo, které udává procenta dusíku v balení. Pokud můžete, dokážete z objemu tekutého nebo gramáže/tonáže celého balení vypočítat, kolik za své koruny dostáváte dusíku.
Cenu za kilogram (litr, gramy) dusíku zjistíte tak, že vezmete cenu produktu, kterou vydělíte (hmotností zastoupeného dusíku v procentech vyděleno stem).
Je docela překvapením, že po propočítání se ukáže, že jeden produkt v sobě má dusíku v ceně 909,- korun a jiný je jakoby dělaný z dusíku za poloviční cenu a třetí třeba za tři tisícovky. I když je to – očima rostlin – pořád ten jeden samý dusík.
Uhlík jako druhá strana mince
Úplně tu nechceme poukazovat na konkrétní značky výrobců hnojiv, ale velmi obecně se dá říct, že hnojiva tuhá jsou ve srovnání ceny a objemu dusíku o něco lepší. Zrovna tak platí, že ze srovnání vyjdou velká balení lépe než ta malá.
Hodí se taky „porýpnout“, že ty nejrůznější specialitky – řasová hnojiva, vermikomposty, žížalí čaje, jsou o dost dražší, než klasický zvířecí hnůj nebo komposty. Aniž by stály zrovna na výši v koncentracích dusíku.
Rostliny z vaší zahrady ale ještě neřekly poslední slovo. Své mají co říct i k uhlíku. Proč je uhlík důležitý? Uhlík je organická hmota v hnojivech. A je klíčovou složkou, která vyživuje mikroby a následně vytváří zdravou půdu. Mikrobi sice využívají stejné živiny jako rostliny, ale pro dlouhodobé budování kvalitní půdy není nic lepšího než uhlík.
)
Pokud však zahradničíte v půdě (a ne v hydroponickém médiu), je pro vás uhlík něco jako dlouhodobá investice do budoucna. Výpočet množství uhlíku v produktu je poněkud komplikovaný. Je k tomu třeba znát hmotnost sušiny ve výrobku, a tu většinou výrobci neuvádí.
Obecně ale můžeme uhlík definovat jako pevný materiál v jakémkoli organickém hnojivu. Takové syntetické hnojivo, granulát, má obsah uhlíku nulový. Tekutá organická hnojiva mají uhlíku jen velmi málo. Čiré suspenze, roztoky, nemají žádný uhlík. Pevná organická hnojiva mají přibližně 50 % uhlíku.
A ve velké zahradnické hře s péčí o rostliny, kde jen neberete, ale snažíte se půdě i něco dát, je důležité, kolik kromě dusíku dodáte i toho uhlíku.
Budete tedy chodit do obchodů s kalkulačkou? Možná. Protože v některých pytlích s hnojivy je dusík o jeden až dva řády dražší. A některá rádoby-speciální hnojiva vám nabízí jen velmi málo dusíku, a vůbec žádný uhlík. To opravdu není dobrá koupě. Ani optikou vaší peněženky, ani pohledem rostlin.
Nezapomeňte na to, že rostliny moc nerozlišují, jestli jim dáváte jakostní super-přírodní hnojivo anebo syntetický granulát. Ony vidí (a chtějí vidět) dusík. A pokud je to za slušnou cenu a je k tomu i nějaký uhlík navíc, je to dobrá zpráva i pro vás.
Zdroj: GardenMyths.com, ycharts.com, agproud.com
