Podle novely veterinárního zákona má být dlouhodobé uvazování psů trestným činem. Starostové obcí si však myslí, že je to úplně zbytečné. Mnoho lidí to už nedělá a ten, kdo to dělá dosud, své zvyky stejně nezmění. Většinou jde o staré lidi a generace uvazovačů psů prostě přirozeně vymřou. Ochránci zvířat ale samozřejmě tleskají, jenom si lze těžko představit, jak se bude trestat. Naprostá většina lidí, kteří to dělají, totiž za celý život nic závažného nespáchala. A samozřejmě podobné kroky jenom nahrávají některým politickým subjektům. „Podívejte, za uvázaného pejska by vás chtěli zavřít.“ Může to být opravdu až tak vážné?
Sporné a možná i zbytečné
Poslanci právě schválili v navržené novele veterinárního zákona zákaz jakékoli dlouhodobého držení psů na řetězu, provazu, lanku, případně na jakkoli dlouhém vodítku. Jak venku u boudy, tak uvnitř domu, garáže či jiných prostor. Celé je to však dosti sporné. Předně zatím neexistuje vyhláška, kterou by se úřady a lidé měli řídit, a která by například jasně definovala, co je vlastně dlouhodobé uvazování a kdy je ještě přivázání psa povolené. Už nyní však lidem hrozí pokuty v řádech tisíců korun a to mimo hranice nového zákona. Desítky měst už totiž takový zákaz zakotvily ve svých vyhláškách a strážníci v daných městech dodržování zákazu opravdu kontrolují.
V každém případě musí po schválení ve Sněmovně novelu projednat Senát a platit má po doplnění vyhláškou od příštího roku. Bylo ale vůbec nutné se uvazováním psů v novele veterinárního zákona zabývat?
)
Uvazování ve sportu versus rizika udání
Téměř neuvěřitelné je, že jisté obavy se ozývají i ze strany ochránců zvířat. I oni totiž volají po přesnějším a jednoznačnějším znění, navíc k uvazování dochází například i ve sportu. Ostatně co jiného se dělá při trénování psích spřežení a na závodech? Dlužno ale dodat, že se předpokládá, že by nemělo dojít ke kocourkovským výkladům a perzekucím. Jenomže ve vzduchu visí ještě jedna praxe, totiž možná vlna stížností a udání. Zástupci České asociace sleddog sportů mají totiž obavy, že se na ně může zákonem a vyhláškou zapomenout, a že by se to mohlo stát zbraní pro lidi, kteří se psími závody nesouhlasí, vadí jim a dokonce již proti nim vystupují. Dokonce tvrdí, že s nimi při přípravě návrhu zákona nikdo nespolupracoval a nekontaktoval je.
Psí psychika
Podle odborníků na psí psychiku je nejhorší dlouhodobé uvazování psů k řetězu. Považují je vyloženě za týrání s psychickými následky. Kdyby na psa někdo zaútočil, má jen omezený pohyb a nemůže se proto dostatečně bránit, což jej frustruje. Navíc je pro psy vyloženě nepříjemné stálé cinkání řetězu. Dosud však bylo možné odebrat zvíře majiteli ne proto, že bylo uvázané, ale pouze v případě, že je ve zuboženém stavu. Podle novely veterinárního zákona by to však mělo být možné i v případě, že majitel psa uváže, aby neutíkal, dokud se sám nevrátí domů.
)
Řetěz, nebo kotec?
Je zde ještě spousta otazníků. Například co kotce? Uzavření zvířete v malém kotci může způsobit oproti dlouhému řetězu dokonce ještě větší omezení pohybu. O tom sice novela veterinárního zákona nehovoří, ale určitě se najdou oponenti, kteří budou tímto faktem argumentovat. Povoleno přitom má být pouze krátkodobé uvázání. Například právě při čištění kotce, před obchodem při nákupu, před ordinací lékaře, před hospodou apod.
Výhrady ze strany institucí
Argumenty se totiž na novelu zákona sypou i ze strany Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy. Podle zástupců těchto institucí je zakotvení zákazu uvazování psů sice opodstatněné (opravdu je považují za týrání), ale vlastně zbytečné, protože již v současné legislativně jsou dostatečné páky, aby bylo možné chovatele týrající takto zvířata postihovat. V praxi se navíc takové případy vyskytují spíše sporadicky. U boudy uvázaný pejsek pana Komárka ve filmu Na samotě u lesa už totiž není běžným venkovským (natož městským) koloritem. A dokonce i vesničtí voříšci již začali být vzácností. Zkuste ho sehnat.
)
Dále je problematický fakt, že krajské veterinární správy budou muset vždy prokázat, že jde o dlouhodobé uvázání. Navíc porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání automaticky neznamená, že zvíře musí být chovateli odebráno. Ne každé uvázání psa je prostě týráním, navíc chovatel musí také zabezpečit, aby pes neutíkal a někoho nenapadl. Samotné uvázání totiž není protiprávní a naopak existují případy, že zvíře je uvázáním chráněno před zraněním či smrtí, nebo zraněním či úmrtím jiných zvířat a lidí.
Když už dochází k týrání? A nepovede novela k ještě většímu týrání?
Bude zajímavé sledovat, jak dopadne znění vyhlášky a zda vůbec tento prvek nakonec projde přes Senát. Pokud ano, rozhodně bude problematické jasně vysvětlit, kdy už dochází k týrání. Ozývají se již i hlasy, že dlouhý řetízek je pro psa útěkáře a tuláka stejně jako pro klid na duši jeho majitele určitě lepší než miniaturní kotec. Kdo zvířata miluje, nechce jim záměrně ubližovat. A co je horší? Nakonec se můžeme dostat až k nesmyslnému normování velikosti kotce a povolené doby pobytu na úvazu. Určitě se někdo také zeptá: „A co třeba krávy ve stájích a prasata v malých chlívcích?“
V praxi navíc můžeme narazit i s krátkodobým úvazem, třeba před některými obchodními domy a dokonce i v prostorech celých měst. Na jednu stranu musí být zvíře na vodítku a ideálně ještě musí mít náhubek, ale uvázání před obchodem tím samým vodítkem se nesmí.
Jasno není zatím ani v pokutách, které by měly v souvislosti s novelou veterinárního zákona padat. I výše pokut určí teprve až doprovodná vyhláška ministerstva zemědělství.
A jak to vyřešili Slováci? Podobný zákon zde začal platit už loni, ale s jednou výjimkou, na řetězu mohou lidé držet psa, který dříve zranil člověka.
V každém případě se ale nebojte, babičku vám za pejska na řetízku u boudy nikdo nezavře do vězení. Zatím. Snad nikdy.
Zdroj: idnes.cz, psp.cz, mze.gov.cz. cmszp.cz
