Jedním z kritérií, jak si vybrat architekta a projektanta, jsou osobní reference. Samozřejmě ty kladné. Nejpodstatnější je, zda vůči svému architektovi získáme důvěru a funguje vzájemné porozumění. Bez dialogu a vzájemného ovlivnění není možné se dohodnout. Architekt bude mít cit pro krásnou stavbu a její citlivé začlenění do okolní zástavby, my zase svůj vkus, který zrovna nemusí být vkusem uměleckým.
Při prvním setkání s vybraným architektem musíme jasně říci, k čemu bude dům či jakýkoli jiný objekt a prostor sloužit, jaké jsou naše záměry, ale i představy. Architekt to bude mít těžší, než my, jelikož kromě toho, že musí pochopit náš záměr a představy, musí pochopit i způsob našeho myšlení a tady může nastat první vážný problém. Naše myšlení se ukáže absolutně nearchitektonickým, ego však nedokážeme potlačit.
V tu chvíli samozřejmě nastane psychologická bitva, kdy architekt jasně vymezí hranice a zároveň nás zavalí podněty a informacemi, které jsme nikdy neřešili. Cílem by vždy mělo být vítězství kvalitního návrhu a tedy rozumu. Neočekávejme, že se architekt nechá tlačit do kouta a bude nás podporovat v kýči, který bude navíc v okolní zástavbě jen ´pěstí na oko.´
Pokud jsme si opravdu vybrali dobrého architekta, neznamená to, že budeme už při první návštěvě odcházet s pocitem nadšení. Znamená to, že nás dokáže přesvědčit o nesmyslnosti některých našich představ a naopak vždy vytáhne z rukávu lepší (ve smyslu vhodnější) řešení. I kdybychom za sebou měli už několik staveb, vždy bude mít architekt víc zkušeností a samozřejmě i patřičné vzdělání včetně technických znalostí.
Obr: Ing.arch. Lubomír Hromádko
Pokud pak chceme skutečně něco originálního a chceme si sáhnout hlouběji do kapsy, nemá s architektem smysl rozebírat hromady svých nákresů. Měli bychom se s ním především sejít na místě stavby. Architekt by si měl na místě promyslet to nejzásadnější. Jaký typ stavby se hodí do okolní zástavby (často je typ stavby definován už v územním plánu a své může k věci říct i Ústav památkové péče), jaký má pozemek tvar a jaká je jeho svažitost (pokud vůbec nějaká). Kde je přístupová komunikace na pozemek a odkud povedou sítě, ale také, jak je pozemek situován ke světovým stranám a v případě, že jsou na něm už rostlé dřeviny či nějaká vodní plocha, vezme v úvahu i tento fakt. Nemá smysl čekat desítky let, než nám dorostou stromy, které bychom nyní zbytečně (a často i nelegálně) vykáceli. A vymlouvat se na letošní silnou vichřici také nemusí vyjít, jelikož lidé dnes mají oči všude a závist dokáže věci nemalé.
Při navrhování stavby je samozřejmě nutné dodržet i celou řadu zákonů, vyhlášek a norem a na ty by nás taktéž měl architekt upozornit hned zkraje. Určitě je nepříjemné, když přijdeme s jasnou představou a zjistíme, že odpověď je jednoznačně striktním NE! Co však dělat? V takovém případě je totiž více než pravděpodobné, že zaklepeme-li na jiné dveře, nic jiného se nedozvíme. Nezbude nám pak, než se smířit a architektovi důvěřovat.
Obr: Ing.arch. Lubomír Hromádko
Pozor však, je nutné vědět, zda skutečně jednáme s architentem, nebo s projektantem s konkrétní odborností. Vedle architektů, kteří navrhnou náš dům, se setkáme třeba s projektanty topení, plynovodů, elektroinstalací, odborníky na protipožární opatření, statiky a podobně. Obecně platí, že architekt navrhne dům, jeho vzhled a dispozice a projektant projektuje technické vybavení budovy.
Přitom bez ohledu na to, zda zaklepete na dveře malého ateliéru ve středu města, nebo na dveře renomované firmy, vždy budeme jednat s jedním konkrétním člověkem. Konkrétní návrh našeho domu, ale i interiéru, nábytku na zakázku či zahrady vždy vypracuje konkrétní odborník: architekt, bytový architekt, zahradní architekt, …
Architekt samozřejmě musí mít ke své činnosti autorizaci, čili řádné opravnění. Stejně tak, navštívíme-li větší projekční firmu, ta může svou činnost vykonávat pouze na tom základě, že zaměstnává konkrétní osoby, které autorizaci mají. Takový odborník je nakonec za správnost, odbornost a kvalitu plně zodpovědný a svou zodpovědnost nám stvrdí svým podpisem a otiskem razítka (autorizačního razítka) s naším státním znakem.
Odbornou způsobilost – autorizaci architekt získá v ČKA (České Komoře Architektů), vedle toho máme ještě druhou odbornou komoru – ČKAIT (Českou Komoru Autorizovaných Inženýrů a Techniků). Autorizaci nebudeme vyžadovat pouze v případě staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení a v případě některých staveb na ohlášení nenáročných, které nám vyjmenovává stavební zákon. Na takové stavby si vystačíme s osobou, která má příslušné živnostenské oprávnění (například běžná garáž do do 25 m2 a 5 m výšky, skleník, přípojka plynu, …).
Obr: Ing.arch. Lubomír Hromádko
Pokud jsme si architekta už vybrali, musí nás zajímat cena za jeho služby a způsob honorování, rozsah jeho služeb a odpovědnost za případné vzniklé škody, související se zpracováním návrhu stavby. Obecně předpokládejme, že kompletní návrh a projekt rodinného domu včetně technického i autorského dozoru přijde na 7 až 10% z celkové investice.
Počítejme s tím, že buď oslovíme architekta, který nám zajistí vše potřebné, od návrhu domu, přes projekt pro stavební povolení, až po vydání stavebního povolení a podrobný projekt prováděcí a na stavbu i dohlédne, nebo architekt dům jen navrhne a vše ostatní, včetně technického vybavení domu, zajistí autorizovaný projektant. Obě varianty jsou přípustné, ta druhá dokonce běžnější. Kvalitní architekt za nás nebude vyřizovat technické a úřední záležitosti, od toho je tu technik – autorizovaný projektant.
Architekt a projektant jsou pro nás partnery, vnímat je jako soupeře, se kterými se v ringu rohujeme o každou píď, nemá žádný smysl. Architekt hájí nás a naše zájmy a určitě se nám jeho služby nemohou prodražit. Domy bez smysluplného projektu, z bouračkových cihel a stavebního materiálu přehazovaného v noci přes plot, se dnes už nestaví. Své představy i požadavky musíme sladit s veřejným zájmem a právě od toho jsou zde odborníci, kteří nás správně usměrní.
