Ta krajina je až nepravděpodobně krásná, ale zrovna tak i nepostižitelná a nezastavitelná. Zdánlivě, jak ukazuje projekt betonového domu z Kolumbie. Objekt stojí na příkrém skalisku Guatapé, a vyčnívá z nerovnovážně vypadající pozice směrem k vodní nádrži v údolí.
Chtělo odvahu něco takového postavit, a určitou odvahu to chce i od samotných obyvatel. Musí důvěřovat práci architektů, že jejich obydlí z betonu skutečně zasadili do terénu důsledně a nesjede po tom příkrém svahu dolů. Architekti z Atelier Garcianicméně uklidňují, že se tu není čeho bát. Stavba rekreačního obydlí má masivní betonovou základnu a je částečně zahloubena do profilu svahu. I když ční do krajiny, je v podstatě přístřeškem vytesaným dovnitř hory. A zrovna tak je i pevná.
Stavba je příkladem geometrických abstrakcí, nedá se snadno popsat. Její půdorys je obecně trojúhelníkovitý, ovšem silně podřízený místní topografii. S ní vytváří tři osy, které uvnitř organizují prostorový pohyb. Číslo tři se tu opakuje často. Protože i zkušenost s obýváním prostoru v tomto kompaktním domě se odvíjí ve třech fázích nebo třech základních interakcích s krajinou.
Tři úrovně pohody
Nejprve je pevný sokl téměř integrován do okolité topografie a úzce propojen se zahradami. Za druhé, je tu svrchní transparentní úroveň, prostor promítnutý směrem k dalekým výhledům rámujícím krajinu. A konečně, za třetí, tu nechybí otevřená obytná střecha. Z logicky členění vnitřního prostoru se pak místnosti soukromé a klidové nachází ve spodní úrovni, chráněné masivem stavby. Jsou sevřené uvnitř pevné hmoty, která se jen nenápadně otevírá do svažitého lesa a zahrad.
Přesným opakem toho pojetí je pak společenská část. Ta je jedinou rozlehlou místností, otevřenou, vzdušnou a světlou. Nápadná je třemi viditelnými sloupy nesoucími tíhu střechy, z nichž každý má výraznou geometrii a nese nějakou stěžejní pobytovou. Jednou je to trojúhelníkový krb, podruhé zase obdélníkový dutý sloup, v němž je umístěna lednice a spíž. Anebo zaoblené schodiště zakončené střešním oknem.
Až nečekaný „živý“ prvek pak představuje organicky pojatý můstek na kruhovou střešní terasu s nepřerušovaným 360stupňovým výhledem na scenérii údolní nádrže a lesy v okolí. Překrývání různých geometrií vytváří abstraktní konstrukci, která nabízí rozmanité prostorové zážitky a odlišné vztahy s krajinou.
Beton k tomu dodává atmosféru bezpečí. Je to materiál, který dal vzniknout stavbě, jež by tu na komplikovaném terénu jinak vzniknout nemohla.
Zdroj: Atelier Garcia
Foto: Mateo Soto
Poznáte hlavní historické architektonické slohy?
Rychlá poznávačka pro každého. Poznáte architektonický sloh podle jeho typických znaků?
