Stavby a stavební konstrukce se nejčastěji vysoušejí po haváriích vody, zatečení při přívalových deštích, po povodních, při zvýšené stavební vlhkosti u starších budov, ale i novostaveb, když chceme zkrátit technologické přestávky. Vysušování a odvlhčování staveb je často spojeno i s potřebou vytápění a větrání, vždy záleží na zvolené metodě a technologiích. A nakonec lze topidla využít i samostatně – například v novostavbách, kde ještě není funkční systém ústředního vytápění, ale i ve výstavních a jiných halách.
Při zvýšené vlhkosti ve stavebních konstrukcích je zásadní především včasný zásah, aby vlhkost napáchala co nejméně škod. Nejprve by však měl postižené konstrukce prohlédnout odborník a navrhnout řešení. A pokud není nutný stavební zásah, navrhne typ přístroje konkrétního výkonu. Je pravdou, že moderní vysoušeče, odvlhčovače a topidla, případně jejich kombinace, dovedou vyřešit i zdánlivě neřešitelné katastrofy.
Vysušovat, odvlhčovat, topit?
Budovy můžeme vysoušet dvěma odlišnými způsoby. Buďto ohřátím a následnou výměnou vzduchu, nebo odvlhčováním. V případě ohřívání konstrukcí na sebe ohřátý vzduch váže vlhkost a ta je následně odváděna z místnosti větráním. Ovšem spolu s vlhkým vzduchem opouští místnost i veškerá spotřebovaná energie. Navíc není tento postup mnohdy příliš šetrný ani k samotným stavebním konstrukcím. Mnohem účinnější je odvlhčování budov, kdy je vlhkost obsažená ve vzduchu uzavřené místnosti neustále snižována kondenzací. Dosáhneme mnohem nižší spotřeby energie (jen cca 25% oproti vysoušení) a proces je šetrnější ke stavebním konstrukcím. Ovšem známa je kromě kondenzace ještě jedna metoda odvlhčování – adsorpce!Ohřev a větrání (topidlo + ventilátor)
Při této metodě musíme ve vysoušené místnosti zásadně zvýšit teplotu vzduchu a vlhký vzduch odvádíme intenzivním větráním. Účinnost této metody je zásadně závislá na venkovních podmínkách a mnohdy pak není dokonce ani reálné ji provádět. Nejefektivnější je v zimě, méně účinná na podzim a na jaře a nejméně účinná v létě. Teplota by v interiéru neměla při této metodě překročit 35 °C, jinak by na stěnách mohly vznikat trhliny, nebo by se mohl poškodit jejich povrch. A pokud by bylo nedostatečné větrání, vsákly by vodní páry do sušších částí zdí a stropu a situace by se ještě zhoršila. Tato metoda vyžaduje poměrně značné náklady na spotřebu energií. A kromě topidla potřebujeme též ventilátor, který vyfukuje ven vlhký vzduch a nasává dovnitř vzduch čerstvý a sušší.
Kondenzace (kondenzační odvlhčovače)
Vlhkost je ze vzduchu odstraňována jeho ochlazením pod teplotu rosného bodu. To způsobí přechod vlhkosti do kapalného skupenství – kondenzaci. Kondenzační odvlhčovače se skládají z ventilátoru, kompresoru, tepelných výměníků (kondenzátor a výparník) a expanzního prvku. Teplota vzduchu je na výstupu z odvlhčovače o 3 až 8 °C vyšší než teplota vzduchu nasávaného. Vzrůst teploty se může příznivě projevit na zvýšení odparu vody z vlhkých zdí vysoušené místnosti. Ovšem pozor, ukrývá se za tím nebezpečí poškození stavebních konstrukcí stejně jako je tomu u ohřevu a větrání. S teplotou vzduchu proto musíme zacházet opatrně. Účinnost kondenzačního odvlhčování je závislá na provozních podmínkách (teplota, vlhkost) a výkonu odvlhčovače. Maximální je při vysoké vlhkosti i teplotě – však POZOR (viz výše)! V každém případě je kondenzační odvlhčování mnohem účinnější a úspornější než ohřev a větrání.Adsorpce (adsorpční odvlhčovače)
Adsorpce je založena na pohlcování vzdušné vlhkosti do hygroskopického materiálu. Adsorpční odvlhčovače jsou složené ze speciálního rotoru, jeho pohonu, ventilátorů, topidla, filtru, krytu a armatury. Rotor je většinou z profilovaných hliníkových plechů s velkým množstvím rovnoběžných kanálků. A právě jejich povrch je pokryt hygroskopickým (vodu pohlcujícím) materiálem. Adsorpční odvlhčovače lze použít i při teplotách pod bodem mrazu, což je jejich ohromná výhoda – nemusíme odvlhčované prostory vůbec vytápět.Vodu nelze na vzduch vázat v nekonečném množství
Vzduch je směsí plynů a vodní páry, a nelze překročit hodnotu jeho relativní vlhkosti 100%, kdy hovoříme o vzduchu nasyceném. Množství vody ve vodní páře je udáváno v gramech na kilogram suchého vzduchu (absolutní obsah vody) a 1m3 vzduchu váží cca 1,2 kg při 20 °C. Přitom může v závislosti na teplotě každý kilogram vzduchu přijmout pouze určité množství vodní páry. Doporučená optimální vlhkost vzduchu je v našich podmínkách 40 – 50% (max 60%) pro běžný pobyt v místnosti. Při vysoušení a kondenzačním odvlhčování se pak samozřejmě blíží stavu nasycení.Půjčovna odvlhčovačů a topidel
Pokud potřebujete krátkodobě topit či odvlhčovat (ale i chladit - klimatizovat), je výhodné využít služeb půjčovny. Vedle samotného pronájmu zařízení jsou nabízené i další služby: doprava, zprovoznění přístrojů a dodávky paliva. Využít lze i komplexní služby dodávek tepla, kdy jsou na místo (třeba veletržní haly) dopravena topidla včetně nádrží s palivem a topný systém je na místě zprovozněn. Topidla jsou nabízena naftová, plynová a elektrická. Cena se odvíjí od typu a výkonu zařízení a délky pronájmu.
Zdroj: www.remko.cz