Obecní ovčáci už patří v údolí Pas k minulosti. Ještě dnes ale za skoro každou vesnicí v Kantábrii narazíte na dům, který jim byl vymezen. Jejich někdejší obydlí, salaš. Nešlo o kdovíjak pohodlná stavení, vznikala z místně dostupného materiálu, dřeva a kamene. Sloužila k přebývání, zpracování vlny, výrobě sýrů, naskladnění steliva.
Nebyla útulná, spíš praktická. A když se na loukách kolem vesnic přestaly stáda ovcí objevovat, začaly tyto salaše chátrat. V jednom takovém domku, stojícím kousek za vesničkou Ontaneda, se ale zhlédl mladý pár. Líbila se jim jeho velmi přístupná cena, určitý odstup od vesnice, který garantoval soukromí. A překvapivě i ona vnější zchátralost – byl tu prostor pro komplexní rekonstrukci, při které si budou moci prostor znovu rozvrhnout sami.
Zvenku strategie citlivých zásahů
Do renovace se pustili s jistou zdrženlivostí k zásahům do exteriéru. Nechtěli narušit krajinný ráz a setřít objektu jeho charakteristickou podobu. Projekt se proto stal jemnou reinterpretací, opatrným, ale hravým procesem rozebírání a abstrahování místních typologií bydlení. Vycházel z vkládání stavebních detailů a citlivých úprav, zvnějšku, a důsledné proměny zevnitř. Tahle strategie se vyplatila, díky ní se teď už rodinný dům stal velkým překvapením.
Funguje tu geometrická hra teras, zídek a překladů, vymezeny a zvýrazněny byly okenní rámy a vizuálně potlačeny okapy. Dům je tedy na pohled monolitický, ale přitom jaksi hravě amorfní. Tam, kde bychom čekali další šedě-nevlídnou kamennou stěnu, jsou prosklené dveře. Průchody navazující na dvůr a vytváří různé venkovní plochy pro život rodiny: tady se dá na čerstvém vzduchu poobědvat, tady si mohou hrát děti.
Zevnitř radikální proměna k bílé
Pořád to ale není nic proti interiéru. Tam je půdorys přízemí navržen tak, aby maximalizoval otevřenost. V podstatě jde o jeden neostře ohraničený prostor, zahrnující obývací pokoj, kuchyni, jídelnu i schodiště do patra. Vše v jednom objemu, a až zářivě bílé barvě. Je to naprostý kontrast proti fasádě. Nevýraznou šedou nahradila bílá, kámen dřevo. Za ním se taky ztrácí vedení sítí, které se tak zdají být nepřítomné.
V patře je půdorys rozdělen na tři stejné části, s ložnicemi orientovanými okny na jih. Renovovaný dům nepopírá svou minulost a staví se k ní hrdě. Pracuje se tu s materiály typickými pro venkov, a užití šedých nátěrů a hliněných malt pomáhá spojit materiálovou paletu kamene, dřeva a betonu do něčeho, co má své osobité kouzlo.
Materiály: Jesús Vassallo
Foto-kredit: (Foto: Adria Goula)