Tři malé stodoly a jedna velká, propojené do jednoho rodinného domu. Rodinný dům Totoral kombinuje přirozenost s výjimečností, a je schopen upravovat svůj provoz i energetickou bilanci podle toho, kolik lidí v něm zrovna žije.
Chile, to nejsou jen velehory a pouště. Například okolí jezera Llanquihue v provincii Los Lagos je poměrně rovinaté, a na majestát vysoké hory – sopky - jen z uctivé dálky vyhlíží. Klima je tam podobné, jako v Česku. A možná právě proto se tamní lidová architektura podobá té naší. Zdejší krajině obhospodařovaného venkova už po staletí vévodí shluky dřevěných stodol, které si s našimi vzhledem nezadají. Pro tuto oblast jsou navíc coby dřevostavby asi nejudržitelnější, a to jak z hlediska ekologie i dostupnosti stavebního materiálu.
Spojené stodoly a rozdělená domácnost
Architekti z ateliéru LAGAR Arquitectos se jejich konstrukcí nechali volně inspirovat. Připustili totiž, že navzdory své až primitivní konstrukci a celkové jednoduchosti mají schopnost absorbovat nové účely, rozšíření a programy. „Jedno stavební dílo tak může prožít mnoho životů,“ říká šéfarchitekt Andrés Laborde. Zamýšlený projekt rodinného domu pro venkov se tak odrazil od vnější podoby tradičních stodol. Vizuálně tedy projektem navazují tam, kam místní odnepaměti vedla pospolitá komunita a řemeslná zručnost.
Novostavba rodinného domu (s celkovou výměrou užitné plochy 350 metrů čtverečních) je přesto svým materiálním neobvykle složitým záměrem. Dřevostavbou je víceméně jen zevnitř, to interiér hraje dřevěnými obklady a v místech polo-venkovních koridorů pak došky. Zpravidla je tu prezentován věkovitý modřín, který byl recyklován z demolic. Směrem ven se dům představuje spíše plechovým pozinkovaným opláštěním. Propojené stodoly obdélníkovitého půdorysu a se sedlovými střechami jsou tu motivem, předlohou. Ale nikoliv definicí. Záměrem bylo přenést objemový prvek v moderním stylu.
Pod jednou složenou střechou
Rodinný dům počítá se stálým zabydlením dvou lidí, s tím, že je schopen kapacitně pojmout až 8 obyvatel. Je to model pro bydlení rodičů, k nimž na návštěvu zajíždí jejich odrostlé ratolesti s vlastními dětmi. A ti všichni tu najdou pohodlí, pohodu a střechu nad hlavou. Ona střecha přitom nepřekrývá jen ryze obytný prostor, ale i spojovací koridory mezi segmenty obydlí. Je to efektní i úsporné řešení, a umožňuje to stálým obyvatelům regulovat klima domácnosti podle toho, kolik lidí je vlastně zrovna přítomno.
Stavba je koncipována jako nízko-údržbová, s minimálními nároky na energii. Organizaci místností pak ovlivňovala ještě orientace výhledů: na jezero a hory. Z kuchyně, obývacího pokoje a jídelny (místnosti ve středu napojení) je výhled nejlepší. Dům jinak nabízí rozhled v okruhu celých 360°, což obyvatelům umožňuje vychutnat si denní světlo ze všech stran. Geometrie objektů pak dodává v létě tolik potřebný zástin a vytváří příhodná útočiště venkovních teras.
Beton, dřevo a zinkový plech
Konstrukční systém domu vychází z celistvého základu betonové desky, nosnou strukturu kotví cypřišové sloupy (20x20 cm). Stěny a střecha jsou vyztuženy několika izolačními vrstvami a membránami, které zaručují ochranu proti vodě a větru, přičemž stěny a střecha jsou odvětrávané.
Vnitřní obkladové materiály jsou převážně z modřínu a borovice (pro ložnice a chodby), centrální hala byla obložena recyklovaným rektifikovaným šindelem. V některých místnostech narazíme na v Evropě nezvyklou kuriozitu, obklady z dřeva vavřínu. Obývací pokoj, jídelna, kuchyně a prostory pro grilování byly obloženy dřevem Manio. Exteriér je kompletně obložen předlakovaným vlnitým zinkem a všechna okna jsou z termoplastického PVC.
Materiály: LAGAR Arquitectos
Foto-kredit: Nico Saieh, Francisco Ibaňez, Andrés Laborde