Baobaby nemůžeme v našich podmínkách pěstovat jako stromy, ale v květináči si můžeme ve svém bytě tuto raritu piplat neomezeně. A ani nemusíme být zrovna milovníci bonsají. Sazeničky baobabu si přitom můžeme pořídit férově a dostatek semen k vyklíčení nám poskytne jediný plod. Nejčastěji se u nás dostaneme k semenům a sazeničkám afrického baobabu prstnatého.
Pravda, plody keře jménem dekaisnea nejsou prý příliš chutné, chutí připomínají rajčenku a vodní meloun, jsou však též dekorativní a vůbec celý keř se neztratí v okrasné výsadbě zahrady. Pěstovat přitom lze tuto dřevinu v našich klimatických podmínkách velmi dobře, snese i tuhé mrazy.
Vysledovali jsme světová „nej“ zdobených stromečků a kuriozity sváteční výzdoby, abyste si mohli užít Vánoce bez spěchu a zbytečné honby za lehce nesmyslnými rekordy. Světoví šampioni se totiž skutečně nebojí přehánět, a zápolit s nimi vám klidné svátky nepřinese.
Ceny potravin rostou, inflace dobývá nová maxima. Cesta k udržitelným Vánocům o to bude letos snazší, protože ekologické oslavy svátků jsou současně i ekonomické. O to víc, bez zbytečností a pozlátka, bude času na společné hledání toho pravého smyslu Vánoc.
Štěstí a pohoda, sváteční atmosféra míru a pokoje, radost z okamžiků strávených s drahými nejbližšími, trocha toho potěšení z obdarovávání a přijímání. Že to jsou nedocenitelné momenty, prožitky, na něž se nedá nalepit visačka s cenovkou? Omyl.
Trnovník akát má více předností, pro které byl dříve často vysazován. Dnes se však již od jeho okrasných výsadeb ustupuje, stejně jako od jiných, protože jde o silně invazní rostlinu. Šíří se kořenovými výmladky, alelopaticky omezuje růst ostatních rostlinných druhů a odstranit porosty této dřeviny je velice obtížné.
Miniskleníky a minipařeniště jsou určené pro klíčení semen a vývoj mladých sazeniček. Zabezpečují ochranu před chladem a vyšší vzdušnou vlhkost, která je pro klíčení semen důležitá. Zároveň zajišťují dostatek světla a snadnou optickou kontrolu klíčících semen a rostoucích rostlinek, jelikož kryty jsou průhledné. Nemusíme je neustále snímat, abychom stav rostlinek zkontrolovali.
Že u nás roste spousta vlašských i lískových ořechů ví každé, ale právě ty, které si pořídíte v obchodech, vůbec nemusí být tuzemského původu. Natož oříšky cizokrajné. Při konzumaci oblíbených a dlužno říci, že i dost drahých ořechů, vlastně cestujeme pomyslně po celém světě.
Hledíky nikdy nezklamou a pokud plánujete pro příští sezónu něco nového, co jste ještě nevyzkoušeli, hledíky určitě nic nepokazíte. Lze je pěstovat na trvalkových i letničkových záhonech, ale i v mobilních nádobách. Pokud si chcete připadat jako herec na jevišti, hlediště vám množství hledíků vytvoří dokonalé. A z jak pohledných diváků!
Čím letos ozvláštnit štědrovečerní sváteční tabuli? Sušené datle, fíky a tuzemské křížaly, to má o Vánocích na stole snad každý. Vlašské a lískové ořechy, madle, pistácie, ořechy kešu a para, arašídy, to je již také známá, i když dost drahá klasika. Ale co dál? Když budete chvíli pátrat, narazíte na delikatesu jménem ořechy piniové. I když, o ořechy vlastně vůbec nejde. Jsou to vlastně semena sbíraná z borovic. Na druhou stranu jsou však všechny ořechy semeny.
Na přísavníky narážíme v zahradách a parcích, kde se dá, ostatně stejně jako na břečťan. Rozdíl je mezi nimi zásadní, břečťan je neopadavý, loubince jsou opadavé, odmění se nám však na podzim nádherným až krvavě rudým a vínovým zbarvením listů, které postupně přechází do žluté, až všechny listy skončí na zemi. Rozhodně se ale loubince nehodí do interiérů, jelikož jsou především opadavé. Čím je na interiérových stěnách nahradit?
Určit stáří těch nejvěkovitějších z dřevin na planetě není vůbec snadné. O to víc, že zcela nejstarší jsou také některé klony, kdy je sice nad povrchem terénu původní jedinec již dávno mrtev, ale žije další tisíce let právě skrze své klony a pod zemí přetrvávají prastaré kořeny.
Mechové obrazy nemusíme zavlažovat, mech použitý při tvorbě mechových obrazů je totiž takzvaně stabilizován. Mumifikován. Jde vlastně o bezúdržbovou alternativu živých zelených stěn, která však může zabírat i o dost menší plochy. A oproti cenám obrazů od vyhlášených mistrů jsou mechové obrazy vždy cenově dostupným originálem.
Pistácie, jedny z nejdražších ořechů na trhu, ořechů specifické chuti, které najdou široké uplatnění. Vyrábí se z nich třeba i známá pistáciová zmrzlina a říká se jim též zelené mandle či zelené zlato. Dokonce i v našich podmínkách je možné tyto rostliny zkusit pěstovat venku, ale bez nároků na úrodu.
V pokojových rostlinách, které běžně pěstujeme v našich domácnostech, se zrcadlí doslova celý svět. Když se podíváte na populární šplhavnici, napadne vás, že je z Francouzské Polynésie, kde je rostlinou plevelnou? Že léčivá aloe pochází z Arabského poloostrova, a že je obyčejný a všudypřítomný zelenec z jihu Afriky?
Svazenka vratičolistá, modrofialově kvetoucí a příjemně vonící květina, která se do Evropy dostala již na začátku kolonizace amerických kontinentů. Původně byla rostlinou okrasnou, ale jak se stalo u více druhů amerických krásek, dnes je doslova pokladem zemědělským. Proč?
Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu, ostatně před pár dny nasněžilo na většině našeho území, i když sníh zase rychle slezl. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, tedy jedno, vlastně vícero. Dřevěný odpad různého charakteru. Co s ním?
Byť se ukázalo, že původní evropská flóra je nesmírně dobyvačná a dodnes opanovala až cca 93% souše planety, bylo pro Evropu doslova zjevením, co do ní začalo proudit po znovuobjevení amerických kontinentů. Tedy tom oficiálním kolumbovském při hledání kratší cesty do Indie.
Příroda se zimními úhyny živých organismů počítá, jsou ostatně součástí koloběhu života a především pak živin, ovšem v zahradě chceme, aby zimu přežilo pokud možno veškeré rostlinstvo, do kterého jsme investovali nemalé peníze. Navíc v zahradách investujeme i do různých konstrukcí, staveb a vybavení, které si zazimování také zaslouží. Prodloužíme tak jejich životnost a zvýšíme návratnost investice. Příroda si dělá vše sama a zdarma, zatímco zahrady jsou uměle vytvořeným prostředím k našemu obrazu.
O ceně lidského života se vedou vleklé a věčné spory. Názory i přístupy se různí. Přitom je lidí na planetě, jak si mnozí myslí, dnes přebytek. Oproti tomu ohrožené druhy jiných živých organismů, které již téměř vymírají a u některých se má za to, že vymřely anebo zřejmě vymřely, se nemohou jakkoli bránit. Především pak životnímu prostředí, které měníme právě my lidé, naší ignoraci i ničivosti lidského konání.