Co může být radostnější odměnou celoroční snahy a píle, než koše a bedýnky plné úrody? Inu, občas by mohl potěšit i nějaký rekordní kousek. Jenže světová konkurence v oblastí rekordů vypěstovaného ovoce a zeleniny je těžká.
Uvádí se, že luskoviny dovedou obohatit jeden hektar půdy až o 40 kg dusíku (ale i mnohem více), což je ohromné množství. Mohou za to hlízkové bakterie, které se vyskytují na kořenech rostlin čeledi bobovité, s nimiž žijí v symbióze.
Plíseň okurková se nespecializuje pouze na okurky, jak jméno plísně napovídá, ale také na cukety. Smutné je, že tato plíseň výrazně sníží odrůdu a dokonce dovede i zlikvidovat celé rostliny. Zprvu se začnou na listech tvořit bílé až šedavé skvrny a nakonec povlaky na celých plochách listů. A jak začne plíseň napadat i plody, máme po úrodě.
Na skalky, do záhonů, suchých zídek i do mobilních nádob. Hvozdíky se prostě hodí všude. Jejich drobné, něžné kvítky, vyzdobí záplavou nálad každé místo, kam hvozdíky vysadíme. A jelikož obvykle nedorůstají větších rozměrů (větší výšky) a též kvítky mají drobnější, je třeba s nimi počítat v popředí a nebo na jinak výrazných místech.
Šrucha velkokvětá je teplomilnou a světlomilnou rostlinou, která otevírá své květy pouze za plného slunce. Stejně jako třeba gazánie. Vydrží přitom i ta největší vedra a sucha, jelikož dovede svými dužnatými stonky a lístky zadržet dostatek vody. Umí šetřit! A nám tak usnadňuje pěstování. Vlastně nepotřebuje skoro nic.
Ne každou zeleninu sice můžeme mít vedle jakékoli jiné, ale existují druhy, které si navzájem nepřekáží a některé se dokonce podporují. Prostě je to s rostlinami a zeleninou obzvláště podobné jako v případě mezilidských sousedských vztahů.
Některé užitkové záhony pomalu a postupně zejí prázdnotou, je však stále ještě možné je něčím zaplnit. Zeleninou, která nám ještě letos stihne odplodit. Která to je?
Tato ovíjivá liána je dnes jedním z pokladů filipínských deštných pralesů a bohužel je považována za poklad mizející. O to více se stala oblíbenou atrakcí botanických zahrad.
Nemáte zahrádku a dokonce ani terasu, lodžii a nebo alespoň balkón? I vy si můžete užívat domácí zdravou zeleninu, ovšem v dosti miniaturní podobě oproti rostlinám na záhonech a ve sklenících.
Máte rádi jméno Zuzana a ještě k tomu vás fascinují černooké děvy? Pak je liána lidově zvaná černooká Zuzana trefou do černého právě pro vás. Jinak se ale oficiálně jmenuje thunbergie, což je slovo, které pro změnu asociuje jinou dívku, švédskou ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Prašť jako uhoď, každopádně kdyby rostliny byly ženami, určitě by se staly ekologickými aktivistkami.
Hlávkový salát je již téměř přežitkem, stále se pěstuje, ovšem na trh prorazily mnohem křupavější a lahodnější druhy salátů. Však u toho hlávkového je vždy největší rvačka o srdéčko (košťál) a to je malé a každá hlávka má jen jedno. Ovšem třeba takový salát ledový, jako by tvořilo pouze křupavé srdéčko. Problémem je ale u salátů hořká chuť. Kde se bere a jak to poznat?
Akvaponický systém povyšuje hydroponické pěstování o akvakulturu, chov ryb. Odpadní vodu od ryb totiž recykluje jako hnojivo. Jde o téměř uzavřený koloběh vláhy a živin, který šetří vodu i půdu. Podívejte se na video.
Kromě letniček (rostlin, které u nás pěstujeme obvykle jako jednoleté) a trvalek (rostlin vytrvalých, někdy i dlouhověkých) zdobí naše zahrádky, balkóny, okenní parapety a terasy také dvouletky (jinak též bieny). Čím se od ostatních rostlin liší?
Koření v kuchyni je magie, a proto se do připravovaných pokrmů přidává jen po špetkách. Aby jeho kouzlo skutečně zafungovalo, musí být v té správné kondici. Špatné skladování může dost často za to, že se trik nepovede. Jak tedy doma správně uložit koření, abyste z každé špetky dostali maximum? A jaké koření má větší hodnotu než stříbro?
Banánovník lotosový, jinak též čínský žlutý banánovník a nebo zlatý lotosový banánovník skutečně připomíná svým květenstvím těsně před jeho otevřením lotosový květ. Ne náhodou pochází z asijských končin, kde je lotos takřka posvátný a dokonce z míst, kde můžeme na vodních plochách (ovšem v nižších a teplejších polohách) najít právě i lotosy. Možná se jimi inspiroval. A nebo matka příroda? I největší mistři umění se někdy tak trochu opakují.
Nemusíte ani být křesťané a používat jako nezbytnou proprietu růženec, abyste se do sotorku obecného (neboli růžencového) zamilovali. Nakonec z jeho semen dělají korálky i muslimové a jiné kultury, k výrobě bižuterie přírodního původu jsou velmi oblíbena. Sotorek růžencový lze dokonce pěstovat i v našich zahradách, byť jde o tropickou rostlinu.
A kdyby jen mateřídouška, spolu s ní totiž musíme zmínit i jejího bratříčka, tymián. Mateřídouška patří spolu s tymiánem ke dvěma nejznámějším druhům rodu Thymus z čeledi hluchavkovitých.
Jak přesvědčit děti, aby jedly zeleninu? Která jim chutná a kterou spíše odmítnou? A proč jim vlastně tolik nechutná? Přečtěte si 10 rad a triků, jak dítěti pomoci, aby vzalo zeleninu na milost.
Jedlé květy má mnoho bylinek, ale i okrasných rostlin a mnohé rostliny jsou jedlé doslova celé. Stejně tak můžeme v zahradě pěstovat spoustu rostlinných druhů s antibiotickými účinky. A jednou z nejvýznamnějších, která vyčnívá nad jinými, je právě lichořeřišnice. Léčivá antibiotická bylinka s vlastnostmi květiny okrasné. A naopak. A dokonce i zelenina.
Kosatce, tyto vytrvalé pozemní byliny s oddenky, cibulemi a nebo hlízami najdeme v naší přírodě dokonce v počtu sedmi druhů, jeden druh (osmý) je již považován za vyhynulý. Zato v zahradnictvích a zahradních centrech je nabídka kultivarů kosatců nepřeberná. Kde kosatce rostou, jak se jednotlivé druhy liší a jaké si do zahrady vybrat?