Na interiéru bytu jde téměř vždy přesně poznat, kdo v něm bydlí. A také kdo ho zařizoval. Typicky dámský byt se ve většině případů liší od toho pánského a návštěvník tedy vidí na první pohled, zda v bytě dominuje žena či muž. Tomuto pravidlu se ale vymyká byt matky s dvěma dcerami, který jsme navštívili v polské Poznani.
Architektura, to nejsou jen rovné čáry na výkresech, normy, tabulky a vyhlášky. Tak nějak z podstaty věci jsou to i velké sny, fantazie a odvážné plány. Následující projekt měl potenciál se stát nejodvážnější a nejdivočejší realizací celého světa. A nejspíše je jen štěstím, že se ze světa fantazie do skutečnosti vůbec nedostal.
Svůj dům nemusíte vnímat jen jako střechu nad hlavou, živou domácnost a teplo rodinného krbu. Jsou to i „hotové“ peníze, předmět dlouhodobých investic a jistá rezerva na horší časy. Ne každá nemovitost ale v propočtech dosáhne takové ceny, kterou v ní její majitelé vidí. Některé faktory a včleněné prvky totiž její hodnotu snižují. Některé vás napadnou hned, jiné překvapí.
Jen hodinu cesty od Prahy, v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, se uprostřed přírody rozprostírá Chateau Šanov. Rozsáhlý objekt zámečku na více než čtyřech tisících metrech čtverečních láká na prvotřídní wellness i doslova královské ubytování. Kdo by ale čekal, že se právě ocitl ve zdařile zrekonstruovaném historickém objektu, bude zřejmě překvapen. Celý je totiž postaven technologií Skeletsystem Goldbeck.
Když se řekne rekreační oblast za Prahou, je to pole ke spekulacím docela široké. Ale Posázaví, druhdy lemované trampskými chatičkami, už může lokalitu této nevšední stavby přiblížit lépe. Svým ztvárněním se však dost vymyká, a nezapadá do škatulek toho, co je tu k vidění. Chata se světlíky je zkrátka jako žádná jiná.
Není to o velikosti, i malý projekt může přinést zásadní změnu. V případě zahradního pavilonu, který si u domu nechala přistavět rodina ze švédského Linköpingu, to určitě platí. Na dvaceti metrech čtverečních „přístavby“ totiž získali něco, co mohou všichni využívat po celý rok.
Tři obyvatelé jednoho bytu v panelovém bytovém domě z druhé poloviny minulého století. Bydlení na pouhých 74 metrech čtverečních. To už chce vyvážení potřeb tak, aby lidé mohli být spolu pohromadě, ale přitom každý dosáhl i určitého soukromí, pokud to zrovna tak cítí. Je toho možné dosáhnout? Na to hledal odpověď projekt rozsáhlé rekonstrukce jednoho pražského bytu.
Premiéry prvních epizod toho seriálu sledovalo v hlavním vysílacím čase až 14 milionů lidí. Ty další jen v průměru sedm, a dnes už nedotahují ani na milion. Co vysvětluje ten propad? Odpověď, která netrápí jen filmové producenty, nepotěší. Dílo se vymklo realitě, přestalo být vtipně zábavné. Naopak divákům začalo připomínat, jak nedobře se dnes mají. I kvůli bydlení hlavních postav.
Jen prachobyčejný kus holé skály, která trčí z hladiny jezera a kolem níž hvízdá studený vítr? Architekti naštěstí viděli v malém ostrůvku Pointe Au Baril, ležícím nedaleko Georgian Bay, něco víc. Protože viděli potenciál, dokázali tu vytvořit fantastické hnízdo odpočinku. Sezónní bydlení, v němž vás severský vítr nebude obtěžovat, jen dotvářet atmosféru.
Zřejmě budete mít problém s odpady a udržováním cest, zřejmě nebude všude snadné získávat poštu, budete si pro ni muset chodit, nebo dojíždět. Ale jinak? Trvalý život v rekreačních objektech, dokonce i v hodně malých chatičkách, přináší více benefitů než omezení. A hlavně více svobody. Ne každý po ní však touží a každý si ji představuje tak trochu jinak.
Stačí jen trochu vystrčit nos mimo město, jak se říká: na venkov. Tam je hned vidět, jaké stavby rozšiřující užitnost veřejného prostoru nebo okolní krajiny se tak kolem nás budují. Moc pestré to není. Hospoda, rozhledna, rozhledna, kiosek, hospoda, rozhledna... Nezapomněli jsme na rozhlednu? Ovšem sauna, to je už jiná inspirace. A když se okolo najdou i finské břízy...
Můžete to brát jako tip na rodinný výlet, zrovna tak jako chválu zajímavého nápadu a dobré práce našich architektů. Shrnout se to přitom dá jednou větou: „Pustevny už mají svou vlastní bránu.“ A dodat by se zatím ještě mohlo: „Konečně.“ Už to vážně bylo zapotřebí.
Milujete nadčasový industriální design, velké otevřené prostory, odkryté stropy a stěny a vysoce kvalitní materiály vytvářející pocit luxusu? Navštivte s námi nádherný moderní byt v horní části starého Vilniusu, hlavního města Litvy. Starý byt prošel kompletní rekonstrukcí a jeho proměna všem návštěvníkům doslova vyrazí dech.
Podzim už klepe na dveře a spolu s ním i časy, kdy budeme na léto zase jen vzpomínat. Zvláštní melancholie přebarvující se a usínající krajiny pak bude vplouvat i do našeho myšlení. Něco takového v Pistohiekka neznají. Léto k nim totiž jako k nám nechodí, a tak si ty podzimní nálady umí vychutnat.
Kam sahá historie chataření? Sociální geografka Univerzity Karlovy Dana Fialová v jednom rozhovoru s trochou nadsázky uvádí, že za první chalupu u nás by se dal považovat Karlštejn, ale v úvahu vlastně přichází jakýkoliv lovecký zámeček, na který se šlechta uchylovala za odpočinkem. Běžní lidé na chalupy a chaty začali na našem území jezdit spolu s rozvojem průmyslové revoluce.
Dobré zprávy potěší, i když zaznívají z opačného konce planety. V Austrálii se probrali z letargie a začali aktivně bojovat s krizí bydlení. Tamní vláda učinila potřebné kroky k tomu, aby byla zahájena výstavba nových rodinných bytů ve městech. V čem je háček? Nikdo se rodin předem nezeptal, jaké byty vlastně chtějí.
Mají města právo zakázat vyhláškou lidem jen tak si pospávat na veřejných místech? Tahle podivná otázka a odpovědi na ni momentálně otřásají Spojenými státy americkými. To téma je až tak výrazně živé, že se nyní dostalo před tamní Nejvyšší soud. Kde se bude nepřímo rozhodovat o tom, jak se budou dál odvíjet osudy statisíců lidí.
Životní styl se ve 21. století výrazně změnil a tomu se musela přizpůsobit i architektura. Původně samostatné uzavřené místnosti byly nahrazeny velkými otevřenými prostory, kuchyň byla začleněna do společenského prostoru a interiéry se staly výrazně světlejšími a vzdušnějšími. Pokud si koupíte byt postavený v druhé polovině minulého století, máte dvě možnosti: bydlet jako v minulém století, nebo se pustit do radikální rekonstrukce.
O nájemní bydlení je v současné době obrovský zájem, což ale také představuje velký problém. Třeba web Bezrealitky uvádí, že například v Praze bylo jen v červenci letošního roku na jeden byt v průměru 70 zájemců, v Brně údajně 40. Navíc již od července hledají bydlení studenti a to nejčastěji společné, tedy buďto formou spolubydlení s jinými studenty, nebo bydlení u někoho v samostatném pokoji. A je logické, že tak velký zájem nemůže být pokryt nabídkou, lidé se proto vrhají i do nebezpečných dobrodružství, nebo alespoň drahých. Opatrnost jde stranou. A na to hřeší nájemci. Na co je třeba si dát při hledání nájmu či spolubydlení pozor?
Fotovoltaika už dávno není jen pro obyvatele rodinných domů, ale s jejím umisťováním na balkony bychom byli opatrní. Proč?