Kladně ze strany investorů a vlastníků domů a pozemků, záporně ze strany některých politiků, v každém případě však stále skloňovaný pojem – fotovoltaika. Výkony fotovoltaických panelů však nemohou být v našem klimatickém pásmu maximální, protože po podzimu přichází zima – kratší dny a sníh. Do jaké míry sníh fotovoltaice vadí?
Sněhová pokrývka a její vliv na výkon fotovoltaických panelů, to je nejačastěji frekventovaný problém. Je sníh skutečnou překážkou výkonu fotovoltaických panelů a nemůže je dokonce poškodit? A jak jej z jejich absorpční plochy odstraňovat?
Fotovoltaika pod sněhem
Každý, kdo do fotovoltaických panelů zainvestuje, očekává celoroční výnosy, tedy včetně zimy. Pravdou ale je, že pokud by sníh panely zcela zakryl, klesne jejich výkon až na nulu. Jestliže je tedy necháme delší dobu pod sněhem, nemají v tu dobu žádný význam, respektive výkon. Stává se to sice jen zřídka, ale přece. A proč jen zřídka? Povrch fotovoltaických panelů je velice hladký a vzhledem k tomu, že jsou instalované v určitém ideálním sklonu, sníh po nich prostě klouže dolů. A i v případě, že je sněhu nadbytek, zůstane obnažena alespoň část plochy panelů shora. Pokud pak začne svítit slunce a přijde krátká obleva, sjede z povrchu panelů i zbytek sněhu, jelikož se panely na svém povrchu následkem slunečního záření mírně zahřívají. Dokonce platí, že i v případě zatažené oblohy, což je v zimě obvyklé, je teplota jejich povrchu vyšší než teplota venkovní. Platí tedy, že sníh se na povrchu fotovoltaických panelů v naprosté většině případů nemůže udržet.
Může sníh fotovoltaiku poškodit?
Pokud si pořídíte kvalitní fotovoltaické panely, nemůže je poškodit ani sjíždějící sníh.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Co dělat, pokud jsou panely sněhem přece jen zakryté?
Máme povrch fotovoltaiky sněhu zbavovat, nebo jej nechat a počkat si na jeho roztání či sjetí? Jestliže se k panelům můžeme bezpečně dostat, sníh z jejich povrchu ometáme. Není to však nutné, protože sníh většinou sjíždí sám, a to poměrně rychle. Vystavovat se nebezpečí uklouznutí a pádu ze střechy prostě nemá smysl. Máme-li však panely umístěné na ploché střeše se snadným přístupem či jsou ukotvené na zemi, není nikdy problém smést veškerý sníh a maximalizovat tak výkon fotovoltaické elektrárny. Nejčastěji budeme z fotovoltaiky sníh ometat v horských oblastech. Zde se také bude lišit výběr typu panelů. Vyžadují zde vyšší odolnost vůči působení sněhu a větru. Určitě se vyhněte laciným výrobkům a vsaďte na kvalitu a tedy značku.
Největší nebezpečí?
Fotovoltaickým panelům by se v zimě v zásadě nemělo nic stát. Škody však může napáchat právě sjíždějící sníh. To se ale stává i v případě, že na střeše žádnou fotovoltaiku nemáme. Její přítomnost ale riziko škod napáchaných sněhem padajícím ze šikmé střechy zvyšuje, proto se na takové střeše neobejdeme bez protisněhových zábran. Skluz sněhu z povrchu panelů je prostě prudší, na druhou stranu ale platí, že je častější a o menším objemu než z povrchu střešní krytiny. Stejně jako na protisněhové zábrany nezapomeňte ani na nutnost snadného pohybu po střeše. Střešní lávku v tomto případě nebudeme instalovat jen kvůli přístupu ke komínu, ale právě i pro snadný přístup k panelům.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Kam lze fotovoltaické panely umístit?
V zásadě všude. Při jejich zavádění na náš trh jsme je měli spojené především s představou plochých střech. Později, v období boomu fotovoltaických elektráren, který ještě stále trvá i přes legislativní změny, jsme si jejich instalaci spojili především s kotvením do země. A že v přírodě fotovoltaické elektrárny nevypadají hezky, toho si už všiml snad každý z nás.
Novinkou jsou instalace elektráren na střechy panelových domů, tedy střechy ploché. Zde našim očím v zásadě vadí nejméně. V podstatě je ze země ani nevidíme. Dokonce jde o nejvhodnější řešení. Nezamořujeme tak fotovoltaikou krajinu. Dalším vhodným řešením je použití fotovoltaiky namísto markýz. V létě nám tak budou navíc stínit okna či terasu.
Instalovat je ale můžeme i na štítové stěny, zábradlí balkonů a lodžií, případně jako fasádní plášť. Vždy se před pořízením a umístěním fotovoltaiky rozhodujeme podle dvou kritérií: ekonomického a energetického. Navíc ještě můžeme řešit hledisko estetické. Nakonec nezapomeňte, že fotovoltaika může energii získávat jen přes den. V nedávné minulosti byl medializován skandál španělských investorů, kteří přes noc osvětlovali plochy fotovoltaických elektráren umělým osvětlením. Energie pro toto osvětlení byla vyráběna naftovými agregáty. Nezapomeňte tedy ani na hledisko ekologické. Instalovaná fotovoltaika má šetřit přírodní zdroje, nikoli přírodu zatěžovat.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Instalace fotovoltaiky
Nejčastějším řešením je umístění fotovoltaických panelů na pevné konstrukci s konkrétním ideálním sklonem a ideální orientací vůči světovým stranám (jih, jihozápad). Ideální je pro celoroční provoz sklon 35o (± 10o). Nosná konstrukce však může být i pohyblivá, panely se pak budou jako slunečnice natáčet za sluncem a měnit tedy svůj sklon i orientaci.
Tenkovrstvá fotovoltaická krytina
Jde vlastně o fotovoltaické hydroizolační pásy. Pokud plánujete rekonstrukci ploché střechy, je to velmi vhodné řešení. Nová krytina na sebe prostě začne vydělávat, čili nejde jen o jednorázový stavební náklad, nýbrž o dlouhodobou investici. Tento systém tvoří hydroizolační fólie na bázi EVA/PVC a třívrstvé amorfní fotovoltaické články, které jsou integrované do povrchu fólie. V součtu pak jde o jeden celek. Moduly jsou nakonec spojené vodiči. Ty probíhají pod spodní plochou fólie a jsou sváděné do sběrné sítě pod střešní konstrukcí.
)
)
)
)
