Jehličnatý vánoční stromek patří k českým Vánocům, je to jejich neopominutelný symbol. Velikou oblibou se stávají živé vánoční stromky v květináčích. Při troše štěstí se dá takový stromek použít i v dalších letech nebo může celoročně zdobit zahradu či balkon. Pokud chcete letos zkusit něco netradičního, zvolte místo řezaného stromku dřevinu v kontejneru. Je jednoduché udržet takový stromek při životě? Co udělat, aby stromek přežil?
Jak vybrat ten správný?
Důležitý je celkový vzhled. Jehličnan by měl mít pravidelný tvar a svěží, sytě zelenou barvu bez známek žloutnutí. Po vyjmutí dřeviny z nádoby by měl mít bohatě rozvětvené jemnější kořeny a bal by měl zůstat vcelku. Menší množství silnějších kořenů ukazuje na to, že stromek v nádobě nevyrostl a byl do ní vsazen později. Další známkou je i opadávající zemina. Takové stromky jsou zasazené do květináčů narychlo pouze za účelem prodeje. Tyto stromky však nejsou vhodné pro další pěstování.
Vhodné jsou tedy stromky, které byly přesazeny do kontejneru již v létě. Během podzimu mají totiž čas prokořenit a tím získat větší šanci přežít i do dalšího roku.
Vhodné stromky
Pro účely vánočního koniferu není vhodný každý stromek. Smrk pichlavý (Picea Pungens) nejlépe snáší přesazení. Zároveň nabízí širokou škálu zabarvení jehlic a je proto velmi dekorativní. Velice vhodná je i jedle kavkazská (Abies Normanniana). Ostatní druhy jehličnanů – borovice lesní, smrk ztepilý, jedle bělokorá mají méně pravidelné tvary, avšak k těmto účelům je lze také využít.
Jak se stromkem naložit?
Přechod z mrazu do tepla je pro každý stromek šok, proto je potřeba pobyt v teplé místnosti zkrátit na minimální dobu. Čím déle jej ponecháme v teple, tím větší je pravděpodobnost, že stromek naraší a poté v průběhu zimy zmrzne. Stromek je proto nutné postupně aklimatizovat přechodem přes studenější místnost. V teple by neměl stát déle než pět dnů. Zpět do zahrady ho přenesete v době, kdy teplota neklesá pod – 3 °C. Proti zamrznutí kořenů na zahradě pomůže, když květináč zapustíte do země či izolujete například jutovým pytlem.
Pokud to klimatické podmínky nedovolují, nechte stromek v chladné místnosti a nezapomeňte ho během celé zimy zalévat. Pokud stromek začne rašit, může to pro něj být osudné. Tento stromek již nemůžete dát ven, umístěte jej do chladné místnosti.
Na jaře buď stromek vysadíte běžným způsobem do zahrady, nebo se můžete pokusit o další pěstování v kontejneru. V tomto případě musíte dřevině poskytovat náležitou péči – zalévat, přihnojovat a každý rok přesadit do větší nádoby. A to vše proto, aby se stromek dostal do výborné kondice a mohl rozdávat radost i o dalších Vánocích.
A jaká je historie vánočních stromků?
Tradice zdobení stromku tak, jak ji známe dnes, pochází z Německa. V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich v roce 1812. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev. Dříve vánoční stromky pocházely z probírek lesních porostů, takže naši dědové navrtávali kmínky a vsazovali větvičky, aby stromek měl pravidelný tvar.
Kontejnerové stromky jsou dnes pěstovány na speciálních plantážích. Z dvouletých semenáčů se za šest let začínají sklízet první stromky.
Řezaný vánoční stromek skončí po Vánocích na skládce nebo v kamnech. To můžete změnit, rozhodnete-li se pro kontejnerový stromek. To, že stromek vrátíte zpět do přírody či na balkon, přitahuje stále více lidí. Sice jde o velký zásah do životního cyklu stromku, ale při dodržení určitých zásad stromek tyto změny unese a bude vám dělat radost několik let …
