Ve čtvrtém ročníku mezinárodní soutěže „Brick Award 2010“ se utkalo více než 260 projektů z 32 zemí

První cenu a s ní spojenou odměnu 21 000 EURO získalo architektonické studio HansjörgGöritz z Lichtenštejnska za realizaci Zemského fóra a zemského parlamentu Lichtenštejnského knížectví. Stříbrnou pozici obsadili Anagram Architects za ztvárnění Dokumentačního centra pro lidská práva v Novém Dillí. Třetí cenu obdržel Nikolaus Bienefeld za provedení rodinného domu v Německu. O zvláštní cenu se podělily veřejné budovy v Mali (architekt Emilio Caravatti) a Museum architektury nadace Insel Hombroich (Německo, architekti Álvaro Siza a Rudolf Finsterwalder).

Orientace na životnost a budoucnost
Kromě pokrokové vnější architektonické formy a využití cihelných materiálů byla rozhodujícím kritériem pro udělení ceny také funkčnost a ekologie budov. Heimo Scheuch, předseda představenstva společnosti Wienerberger AG, vyzdvihl i životnost staveb, jejich trvanlivost v čase. Jak uvádí: „Je důležité, aby se architektura nespokojila jen se současností, ale zaměřila se i na budoucí působení stavby.“ Jak Scheuch dodal, vysoké životnosti lze dosáhnout jen díky ucelené koncepci, která kromě moderních stavebních technologií, použitých materiálů, promyšleného návrhu stavby a architektonické formy zohledňuje i geografické a klimatické podmínky.

Obdobně jako v předešlých ročnících soutěže, i letos se mohou zájemci seznámit s vítěznými stavbami a dalšími 35 vybranými projekty v obrazově velmi výpravné publikaci „Brick 2010“. Na 240 stranách tu je ke zhlédnutí velké množství fotografií vykreslujících architekturu vybraných staveb. Na jednotlivých realizacích, využívajících lícové nebo vyzdívkové cihly, keramické střešní tašky nebo cihlové obklady, je zřetelně vidět, jak lze vhodným uplatněním cihel dosáhnout souladu mezi funkčností a konstrukčním řešením. Spolu s tím se tu projevuje i souznění mezi hospodárností a ekologií, ale také mezi pocitovým vyzněním a uměleckou hodnotou.

Wienerberger Brick Award
Od roku 2004 vyznamenává společnost Wienerberger AG každé dva roky cenou „Brick Award“ nejkreativnější cihlové stavby světa a jejich tvůrce. Celosvětově největší výrobce cihlářských produktů tak dokladuje nesporný fakt, že cihly jsou trvalým, ekologickým, ale také moderním a avantgardním stavebním materiálem.

Informace o soutěži „Wienerberger Brick Award 2010“, vítězných projektech a jejich tvůrcích jsou k dispozici na: www.wienerberger.com a www.brick10.com

1. cena - Zemské fórum a zemský parlament Lichtenštejnského knížectví, Lichtenštejnsko– architekt: Architektonické studio HansjörgGöritz. Nová budova zemského sněmu ve Vaduzu vznikala postupně. Plán architekta Hansjörga Göritze byl v prvním výběrovém řízení odmítnut, ale z druhého výběrového řízení v roce 2000 vzešel jako vítěz a v roce 2008 byl realizován. Obě nové budovy zemského parlamentu – takzvaná „vysoká budova“ a „dlouhá budova“ – jsou postaveny na úpatí Schlossbergu pod sídlem panovníka a vedle sídla úřadu vlády Lichtenštejnského knížectví. Göritz nově interpretoval původní plán a vytvořil dvě budovy, které svou mimořádně jednoduchou, téměř sakrální formou povýšily urbanistickou hodnotu města Vaduz a upoutají pozorovatele jednotou materiálů a důsledným použitím okrově žlutých lícových cihel. Budovu pokrývá od podzemních garáží až ke stěnám a stropům zasedacích místností celkem 680 000 speciálně zhotovených cihel. Teplé světlo, které vychází z cihlových ploch, vytváří jedinečnou atmosféru uvnitř i vně budovy.

2. cena - Jihoasijské dokumentační středisko pro lidská práva, Indie – Architekt:
Anagram Architects
Tato nová administrativní budova South Asian Human Rights Documentations Centers (SAHRDC) v Dillí je díky užitému designu a kreativnímu zpracování mimořádnou a poetickou stavbou. Architektonické studio Valbhav Dimri a Madhav Raman vytvořilo na ploše 50 čtverečních metrů a s omezeným rozpočtem dokonale účelné a levné administrativní prostory. Důležité přitom bylo ochránit nová pracoviště před hlukem, rušivými vizuálními podněty z ulice a slunečním svitem. To se podařilo rozčleněním vnějšího pláště jinak minimalistické budovy extravagantní cihlovou fasádou na delší boční stěně. Byla vytvořena jedinečná, opakující se sestava z cihel s opticky velmi komplexním vzorem, inspirovaným tradiční architekturou. Vznikla ve stylu okázale vyřezávaných zástěn (brise soleil), které mají v indické architektuře dlouhou tradici. K její stavbě byly použity lícové cihly o velikosti 230 x 115 x 75 mm, což je standardní velikost cihel používaných v Indii. Vytvoření fasádní stěny bylo velmi náročné, při jejím obkládání bylo nutné neustále se učit, zdokonalovat a experimentovat se stavebními technikami. Zvlněná struktura stěny je krásným příkladem toho, jakých jedinečných architektonických efektů se dá dosáhnout, pokud se necháme vést jednoduchým tvarem cihel a využijeme jejich vlastností k vytvoření složitějších vzorů, struktur a otvorů.

Myslivna, kterou navrhl architekt Nikolaus Bienefeld, okouzluje svou archaickou jednoduchostí. Tato budova, postavená na ploše 62 metrů čtverečních, je malým mistrovským dílem. A to nejen díky ekologické konstrukci, ale také kvůli dokonalé organizaci prostoru. Její autor dbal na každý sebemenší konstrukční detail. Vyzděný plášť budovy vzbuzuje robustní, archaický, ale také noblesní dojem a svědčí o rafinovanosti, se kterou byla tato cihlová stavba navržena a realizována. Budova byla postavena z cenově dostupného typu cihel, a její vyzdění vyžadovalo zkušenosti a cvik. Jinak pravidelné řady cihel narušují pouze okenní a dveřní překlady a také hrany štítové stěny, a podle detailů se dá poznat, jak fascinující tvůrčí prostor cihly nabízejí. Umělecké detaily fasády, jako například nestandardní schránka na dopisy a zvonek, prozrazují vytříbený cit pro detail.

Architekt Emilio Caravatti architekturu nikdy nepovažoval za pouhý design. Z toho důvodu začal v republice Mali – jedné z nejchudších zemí světa – stavět společně s místními lidmi. Veškerá pozornost se zde zaměřuje na architekturu podstaty. Oceněný projekt vznikl v roce 2005 jako „work in progress”, v jehož rámci bylo dosud postaveno několik veřejných budov: dvě školy, zdravotnické zařízení a bytové domy pro učitele – všechny stojí v malé savaně v regionu Beledougou, v západní části Mali. Stavební projekty se Caravatti snaží realizovat na bázi předávání zkušeností, společně s místními obyvateli, a především prostřednictvím sociálních sdružení, které jsou v každé vesnici; používají se místní dostupné materiály a tradiční stavební techniky, které již často upadly v zapomenutí. Získané zkušenosti pak místní stavitelé využívají ve vesnicích z jiných regionů. Díky tomu mohou osvojené techniky předávat v budoucnu dále.

Zvláštní cena - Muzeum architektury nadace Insel Hombroich, Německo – Architekti:
Álvaro Siza, Rudolf Finsterwalder
Mecenáš a sběratel umění Karl-Heinrich Müller nechal od roku 1983 v krajinném parku na ostrově Hombroich u města Neuss postupně postavit několik malých výstavních budov. Nedávno zde známý portugalský umělecký architekt Álvaro Siza ve spolupráci s architektem Rudolfem Finsterwalderem ze Stephanskirchenu realizoval nové muzeum architektury. Nenáročná, klidná budova je postavena téměř výhradně z cihel. Když její temně červené cihlové stěny a medově žlutá dubová okna a dveře zazáří v horkém slunečním světle, stavba se propojí se zelení v okolí a vznikne dojem impresionistického obrazu, který podtrhuje přírodní charakter použité stavební technologie. Cihly pocházejí z demolic, jsou „recyklované“, tedy rozpukané a otlučené. Málokterá cihla má ještě ostré rohy a hrany. Asi dvě procenta cihel nesou dokonce stopy bílé barvy dřívějšího nátěru, takže výsledkem je bujně vzorovaná, živá stěna.