Služebnost stezky, průhonu a cesty: co to je, jak vzniká a zaniká

Ustanovení o tzv. nezbytné cestě (§ 1029 a následující, zák. č. 89/1012 Sb.) říká, že pokud není k vaší nemovitosti žádná přístupová cesta v podobě veřejné komunikace (tj. v majetku obce, Správy a údržby silnic příslušného kraje aj.), pak má vlastník právo na zřízení služebnosti.

Zajímat vás budou především tyto zákony:

Předpis 89/2012 Sb. Občanský zákoník:

Služebnost stezky, průhonu a cesty, § 1274 a následující

Nezbytná cesta, § 1274 a následující

Pojem služebnost přinesl Nový občanský zákoník (NOZ). Pro doplnění představy: NOZ rozdělil věcná břemena na služebnosti a reálná břemena. My se však pojmem reálné břemeno zabývat nebudeme.

Pravdou je, že v praxi se nový pojem služebnost zatím příliš neuchytil. Legislativa jej však zná a aktivně s ním pracuje. Služebnost vlastníkovi nemovitosti předkládá povinnost se něčeho zdržet nebo něco strpět. Samotná její existence je právní vadou. Omezuje vlastníka nemovitosti a tím pádem i může snižovat její hodnotu.

Věcné břemeno chůze a jízdy (původní výraz) = služebnost stezky nebo cesty (podle NOZ, její podstatou je něco strpět nebo něčeho se zdržet ve prospěch oprávněné osoby)

Jednoduše v katastru nemovitostí. Zdarma si aktuální stav můžete zkontrolovat na cuzk.cz. Naleznete požadovanou nemovitost a podíváte se do kolonky „Omezení vlastnického práva“.

To ovšem nemusí být zadarmo. V případě sporných případů smí státní orgán (většinou soud) rozhodnout také o výši úplaty, kterou budete muset vlastníkovi pozemku zaplatit. Lepší je ovšem se vždy domluvit a nenechat to dojít až k soudu- jak se říká, i ta nejhorší možná domluva je vždy lepší než ten nejlepší rozsudek.

Pokud se bude věcné břemeno zřizovat bezúplatně, pak zaplatíte pouze správní poplatek za návrh na vklad do katastru nemovitostí (v současnosti se platí sazba 1.000,-Kč). Placení daně se oprávněného netýká, nejedná se o převod nemovitosti. Koho se však placení daně týká, je vlastník zřizující věcné břemeno (tedy povinný). V případě úplatné varianty musí odvést daň z příjmu. Od tohoto poplatku jsou osvobozeny osoby v I. a II. skupině okruhu příbuzných. Neplatí se také v případě, kdy o zřízení břemene rozhodne státní orgán.

Pokud se domluvíte na úplatném zřízení, máte několik možností. První je platba jednorázová, druhou je způsob placení nájemného. Zároveň se připravte na to, že vám může vzniknout povinnost přispívat na údržbu cesty.

Posledním z vyjmenovaných výdajů může být složení tzv. jistoty pro případ, že byste cestu poškodili. Tento výdaj vás zřejmě ale čekat nebude. Týká se spíše případů, kdy o zřízení břemene rozhoduje soud.

Soud zváží, jaké potřeby má vlastník nemovitosti bez přístupu a zároveň nejjednodušší způsob, kudy by cesta měla vést. V případě, že dojde ke ztrátě cesty v důsledku rozdělení pozemků, pak musí cesta opět vést přes tento rozdělený pozemek. Poměrně dobře jsou popsané podmínky rozhodnutí v Zákoně o nezbytné cestě.

Tento institut upotřebíte v momentě, kdy vám vlastník pozemku, přes který jste do té doby normálně chodili či jezdili, najednou jezdit či chodit zakáže. Podle starého občanského zákoníku mohl takovou záležitost vyřešit obecní úřad, nyní se s žádostí o ustanovení nezbytné cesty musíte obrátit na soud.

Nemovitost lze koupit i prodat za současného trvání věcného břemene. Důležité je ale dát si pozor, zda se namísto věcného břemene nejedná o osobní břemeno. To se vztahuje pouze ke konkrétní osobě a není možné, aby si stejné právo uplatňoval i někdo jiný.

Zákon 78/2012. Sb. Občanského zákoníku§ 1260 říká, že služebnost může vzniknout následujícími způsoby:

• Smlouvou
• Rozhodnutím orgánu veřejné moci (nejčastěji soudu)
• Pořízením pro případ smrti (závěť, dědická smlouva, dovětek)
• Dohodou dědiců
• Vydržením (§ 1089-1098 NOZ uvádí, že pro případ nemovitosti se jedná o dobu deseti let)
• Ze zákona

• Dohodou mezi stranami (v případě, že je služebnost zapsána v katastru, musí mít formu písemné smlouvy)
• Uplynutím doby, na kterou bylo zřízení služebnosti sjednáno
• Promlčením – to nastane v následujícím případě: oprávněný není ze zákona povinný, aby vykonával to, co z existence služebnosti vyplývá. Pokud tedy oprávněný např. nejezdí přes pozemek, na kterém je zřízena služebnost v jeho prospěch, nikdo jej nemůže nutit a služebnost se podle § 631 až 633 občanského zákoníku promlčí.
• Rozhodnutím orgánu veřejné moci – pokud trvalá změna způsobí hrubí nepoměr mezi zatížením služebné věcí a užitkem panujícího pozemku, může soud rozhodnout o zrušení. Součástí takového soudního rozhodnutí může být i stanovení náhrady.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, cuzk.cz, shutterstock.com