Vinylové podlahy rozhodně obstojí v silné konkurenci podlahovin

Investice do podlahy je dlouhodobá a proto ji nelze podcenit. Je třeba hledat kompromis mezi kvalitou, vlastnostmi, cenou, ale i ekologickými požadavky. Odborníci příliš nedoporučují kupovat podezřele levné podlahové krytiny. To raději sáhněte po těch dražších a kvalitnějších. Ovšem na druhou stranu není nízká cena vždy synonymem nízké kvality. A důkazem jsou právě podlahy vinylové.

V čem se liší linolea a vinylové podlahy?

Linoleum je přírodního původu – vyrábí se z jutové tkaniny, lněného oleje, korkové, dřevěné nebo pískovcové moučky, pryskyřice a barevných pigmentů. Zatímco vinylové (PVC) podlahy jsou syntetického původu. Jejich odolnost je závislá na tloušťce materiálu a předpokládané zátěži. Ohromnou výhodou PVC krytin je možnost vytváření libovolných dekorů včetně realistických dekorů dřeva či kamene. PVC je oproti linoleu pružnější a má lepší schopnost navrátit se do původního stavu, pokud na ně spadne z výšky těžký předmět. Je oproti linoleu doporučováno do domácností, kde jsou chovaní psi či kočky. Stinnou stránkou PVC podlah je nižší uváděná životnost. 

Oblíbené vinylové podlahy

Moderní vinylové podlahy, tedy podlahy z PVC, patří dnes mezi nejoblíbenější podlahoviny. Jsou považovány za ideální alternativu podlah laminátových a to dokonce s lepšími tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi. Na rozdíl od laminátu nevytvářejí při chůzi dutý zvuk. Dalšími důvody jejich obliby je předurčení pro silně zatěžované prostory a nakonec i důvod prvořadý – velice nízká cena.

PVC podlahy jsou nabízené v provedení lamel nebo čtverců různých velikostí o tloušťce 2 či 2,5 mm. Lepí se celoplošně k podkladu a mezi jednotlivými díly není třeba instalovat pružnou šňůru jako u pásů linolea – prostě se dílce nespojují ani nesvařují. Můžeme tak pokládat bez přerušení značně velké plochy. PVC dílce je nutné ukládat na zcela rovný a čistý povrch a je nutné použít kvalitní lepidlo, které je pro PVC přímo určené. PVC podlahy nejsou (respektive nemohou být) díky své tuhosti nabízené v rolích. V průměru pořídíte čtvereční metr vinylové podlahy za 500 korun.

PVC podlahové krytiny výborně tlumí kročejový hluk a dosahují dobrého teplotního vjemu. Oproti laminátovým podlahám jsou výrazně tišší a teplejší. Například pro panelákové byty jsou ideální volbou, kterou oceníte vy i sousedi pod vámi. PVC podlahy se snadno udržují, jsou odolné vůči vodě a také vůči opotřebení (samozřejmě v závislosti na zátěžové třídě). Jsou vhodné pro podlahy s podlahovým vytápěním a jsou antialergenní. Na rozdíl od linolea se hodí i do vlhkých prostor a odolávají běžně používané čistící chemii. Přitom jde o lehký a tedy i snadno přepravovatelný materiál. Pozor však, bez celoplošného přilepení se snadno vlní a dílce se mohou roztrhnout. Do bytů jsou doporučené krytiny o tloušťkách 1,3 mm a více. Nášlapná vrstva těchto podlah je ochranným filmem, který chrání dekor před poničením, její minimální tloušťka by měla být 0,15 mm. Pro bytové účely je zátěž PVC podlah hodnocena číselnou řadou 21 – 22 – 23 (lehká – střední – vysoká zátěž), pro komerční prostory řadou 31 – 32 – 33 – 34.

PVC podlahy se vyrábí jako heterogenní a jako homogenní. Homogenní krytina se skládá pouze z jedné vrstvy hmoty, která je probarvena v celém svém objemu a je určena do extrémně zatěžovaných veřejných prostor a nebo třeba výrobních hal. Heterogenní PVC podlahy se skládají z několika na sebe nalisovaných vrstev – z vrstvy nášlapné, z dezénu, horního PVC, nosného vlákna a spodního PVC. Jako poslední vrstva pak může být ještě nanesen ochranný prvek (tzv. PUR), není to však běžné a zvyšuje se tak cena krytiny. Právě heterogenní PVC podlahy jsou nabízené v imitacích dřeva či kamene, dlažby, bambusu a dalších materiálů. Odolnost heterogenní PVC podlahy určuje tloušťka nášlapné vrstvy. Do silně a extrémně namáhaných prostor jsou určeny tvrzené heterogenní PVC krytiny. Atraktivní vzhled a vzájemná kombinovatelnost designů jsou považovány za ohromnou přednost PVC podlah. Jednotlivé dílce PVC podlah se vyrábí v šířkách od jednoho do pěti metrů a tloušťkách od 1 do 5,5 milimetrů. Pořídit si též můžete PVC podlahovinu s gravírovaným povrchem (strukturovaným, embosovaným), čímž je dosaženo ještě věrnějšího efektu při imitaci přírodních materiálů. Běžný je také protiskluzný povrch vinylových podlah. 

Linolea

Linolea jsou pružná a dobře izolují teplo i zvuk. Poměrně dobře též odolávají vrypům a oděru. Životnost linolea je uváděna až kolem sta let. Linolea jsou nabízena jednobarevná či melírovaná, imitace dřeva není u této krytiny příliš věrná. Tento materiál je o něco dražší než podlahy z PVC. Linolea se skládají z jutové tkaniny, lněného oleje, borovicové pryskyřice, barevných pigmentů, vápence a dřevité nebo pískovcové moučky (dřevitá moučka má výborné schopnosti vázat na sebe přírodní pigmenty). Linolea lze pořídit v rolích a nebo čtvercových dílcích. Novinkou jsou desky menších formátů, které se nelepí k podkladu, ale spojují na pero a drážku, čili na zámek. Při troše fantazie je tak možné kombinovat více barev či na podlaze skládat různé obrazce.

K údržbě linolea je vhodný speciální vosk, nikoli běžné agresivní saponáty. Podlahu tedy myjeme čistou vlažnou vodou a poté voskujeme. Linoleum se nehodí do trvale vlhkých prostor.

V současnosti se setkáme s modernějším názvem Marmoleum, jehož tloušťka je mezi 2–3 mm. Vyrábí se ve více jak 100 odstínech. Nejen výroba Marmolea, ale i jeho následná likvidace jsou ekologické. Marmoleum lze na rozdíl od PVC bez zatížení životního prostředí spálit či ho můžeme použít na kompost, kde se bez problémů rozloží. Vedle toho má marmoleum velmi dobré izolační vlastnosti a je též bakteriostatické, čili vhodné pro alergiky. Metr čtvereční této podlahové krytiny lze sehnat od 600 do 1 500 Kč. Záleží na výrobci, barvě, ale i na tom, zda kupujeme materiál v roli či ve čtvercích a zda jde o systém pero – drážka. 

Laminátové podlahy

Laminátové podlahy jsou nenáročné, odolné, ale poměrně hlučné. Při troše šikovnosti si je dokážete položit sami a snadná je i jejich údržba. Tyto podlahy nemění časem svou strukturu ani barvu, přestože jsou tvořeny z až 96% dřevěnými vlákny. Ovšem třeba v panelákových bytech budete muset použít pod laminátovou podlahu izolační protihlukový materiál, jinak budou sousedi slyšet každý váš krok. Další nevýhodou je poměrně chladný teplotní dojem z laminátové podlahy. Laminát seženete již od 200 korun za metr, ale nejdražší může stát až okolo 1500 Kč. Nejčastěji jsou laminátové podlahy nabízené v podobě podlah plovoucích. Oproti tomu plovoucí dřevěné podlahy v zimě nechladí a jejich povrch můžete časem zrenovovat. Nejsou tolik háklivé na vlhkost jako laminát, ovšem jsou dražší a náročnější na údržbu. Po čase se navíc více opotřebovávají, což však lze napravit právě renovací.

Dřevěné podlahy

Dřevěné podlahy jsou drahé, ale vydrží extrémně dlouho, jelikož je můžeme renovovat. Ačkoli je dřevo méně odolné proti oděru a slunečním paprskům než třeba laminátové plovoucí podlahy, jeho vlastnosti jsou zcela nezastupitelné. Má výborné izolační vlastnosti, nezadržuje v sobě prach, absorbuje vlhkost a je útulné. Každý díl dřevěné podlahy je navíc naprostý originál. Dřevěné podlahy nakonec jednoduše spálíme, pokud již zcela doslouží. To však může v mnoha případech trvat až stovky let. Dokonce jsou dnes vykupovány extrémně staré dřevěné prkenné podlahy jako cenná surovina určená k historickým renovacím. A paradoxně jsou požadována prkna co nejvíce prošlapaná. Vybrat si dnes můžeme dřevěné podlahy z tuzemských dřevin, ale i exotiky. Barvu dřevěných podlah můžeme měnit různými nátěry či mořením. Jako nátěr lze použít ekologicky šetrný olej, vosk, ale i lak. Zásadní nevýhodou dřevěných podlah je právě cena. Například cena jednoho metru čtverečního masivní dubové podlahy se může pohybovat i kolem 2 000 Kč. A v případě exotických podlah můžeme dát za metr i 3000 korun a více. 

Koberce

Po měkkých kobercích se příjemně chodí a také se na nich příjemně leží. Ovšem většina z nich se dnes vyrábí z umělých vláken, konkrétně z polyamidu, polypropylenu či polyesteru. Pořídit si můžeme například i koberec s příměsí teflonu, který stačí pouze stírat mokrým hadrem, nemusíme jej vysávat. Ovšem pokud chcete něco skutečně originálního, cenného a luxusního, pořiďte si koberce z přírodních materiálů. Může být z vlny, hedvábí a nebo rostlinných vláken. Pokud sáhnete po vzácném koberci z orientu, počítejte s tím, že půjde o ohromnou celoživotní investici a později důležitou položku dědictví. Koupit si dokonce lze i koberec z mořské trávy, který též stačí jen jednoduše setřít (stejně jako koberec s obsahem teflonu). Alergici se koberců zbavují, jelikož se v nich drží prach a roztoči, ovšem podle mnohých odborníků jde jen o mýtus. Tato vlastnost může být pro alergiky paradoxně výhodná – pohlcený prach se již nepohybuje po místnosti a tedy nedráždí.

Dlažba

U dlažby počítejte s chladem od země, což však lze elegantně obejít podlahovým vytápěním. Dlažba je velice odolná proti poškození a zcela nenáročná na údržbu. Vybrat si můžeme z mnoha barev, povrchů, dekorů a velikosti dlaždic. Dlažbu pořídíme z různých materiálů, nejen z keramiky (kámen, beton, …) a zaplatíme za ni několik desítek korun za metr čtvereční až několik tisíc.

Zdroj: www.lerchpodlahy.cz