Ta otázka je prastará a hledání odpovědi na ni souží lidstvo, nu, téměř od nepaměti. Je možná ještě více zásadní, než třeba odpověď na to, zda kečup a jiná dochucovadla patří doma do ledničky či nikoli. Jak tedy ta zpropadená otázka zní? Prostě. „Mají pánové na toaletě močit ve stoje, nebo vsedě?“
Upřímně musíme hned z kraje přiznat, že v tomhle článku ten letitý spor o to, zda mají pánové při močení do mísy toalety stát nebo sedět, nerozhodneme. Přispějeme ale vědeckou informací, která vás může správné odpovědi přiblížit.
Začneme klasickým shrnutím. V průměru to mužům trvá jednadvacet vteřin, což velice hezky koresponduje s jednadvaceti mililitry kapaliny, kterou průměrně za jednu vteřinu ze svého těla vypudí. Tady už se ale musíme pustit do určitých popisných detailů, které být úplně příjemné nemusí.
)
Například to, že ve stoje do mísy močící muži míří tím proudem nejčastěji na čtyři sektory. Jde buď o šplouchavý střed vodní hladiny v nádržce mísy, pravou - nebo levou - stranu porcelánu a zadní sektor, zhruba v místech, kde na mísu navazuje rezervoár s vodou.
Ta poslední varianta je nejčastější a řekněme nejdestruktivnější. Proud moči při ní totiž nabírá úhel 45°, a velmi efektivně to vede k odrazu kapaliny. Lidsky řečeno, je to ten nejlepší způsob, jak rozprášit moč po co největší ploše. Během těch jednadvaceti vteřin průměrného močení se tak do okolí uvolní v průměru 7550 kapének moči.
Nevymysleli jsme si to. Za těmi průměry a odhady stojí docela solidní výzkum, který monitoroval vznik kapének na zpomalených záběrech pod UV světlem. Jen pro porovnání, pokud byste zvolili první variantu – tedy střelbu na střed – těch kapének se do okolí uvolní v průměru jen 372. Dvacetkrát méně. Střelba na terč po stranách mísy pak uvolní kolem 3000 kapének.
)
Štěpení, dostřel a nepřímá palba
Ta velká čísla nenecháme usadit a zaútočíme hned další informací. Tím, že průměrný dostřel jedné takové kapénky činí 7,5 – 15 centimetrů. Pokud tedy střílíte na hranu nebo okraj, můžete snadno odhadnout, kolik toho skončí vedle, mimo vlastní mísu. A celé je to ještě horší.
Oněch 7,5 – 15 centimetrů udává hrubý rozptyl průměru, přičemž odchylné jednotky, extrémy, jsou mnohem vyšší. V praxi je to ale trochu komplikovanější, protože jednotlivé kapénky do sebe během toho odrazu vzájemně naráží a dál se tříští. Na menší a lehčí kapénky, které dolétnou ještě dál.
)
Jak daleko? Může to být – vědci naměřili – 91,4 centimetrů. Necelý metr. Spíš než to vyjádření v centimetrech by se ale slušelo říct, že kapénky moči pak dostřelí na umyvadlo, na vyskládané zubní kartáčky, na vyrovnaný toaletní papír, nebo ještě před chvílí voňavé ručníky a osušky, dlaždice na podlaze a na stěnách.
Zkrátka na věci, které se v běžné koupelně s toaletou (potažmo jen na toaletě) nachází. Vtip – tedy ono to zase tak vtipné úplně není – spočívá v tom, že se ty kapénky velmi rychle usadí, vyschnou a přitom ze sebe začnou uvolňovat ten typický zápach rozkládající se močoviny.
A to už raději ani nezmiňujeme to „velké finále“ s oklepáváním. Při močení ve stoje to dělá 77 procent všech mužů, a pak to skutečně lítá na všechny strany.
Pokud se bavíme o toaletách v domácnostech, nestává se zrovna často, že byste na ně chodili v pantoflích. Lidé – muži, ženy i děti – si když potřeba zavolá, odskočí na záchod bosky. A spolu s tím setřou i to, co jim ve stoje močící muži zanechali na podlaze. A pak šupky-dupky zase zpátky do postýlky.
Ano, je to docela nechutné. A přesně o tom to je.
Dodržování diskrétní vzdálenosti
Samostatnou kategorií v téhle oblasti je pak téma, které můžeme popsat jako „dodržování diskrétní vzdálenosti“. Muži na domácí toaletě často zapomínají, že nestojí ve frontě u bankovní přepážky. Tím přehnaným odstupem si moc nepomáhají. Jak to?
Přidáme další lehce nechutnou podrobnost. Hned u ústí toho pánského vylučovacího orgánu je totiž proud moči řekněme pevný a celistvý. Tedy, u zdravého muže by alespoň měl být. Ale čím delší je ten průběh proudu, ta vzdálenost mezi startem a cílem v míse, tím víc se proud tříští. A uvolňují se z něj další mikro (i makro) kapénky.
)
Vyzkoumáno, vybádáno a statisticky potvrzeno, při močení ve stoje do mísy muži zpravidla v průměru pětkrát přesahují efektivní vzdálenost toho vyměšování kapaliny v celistvém proudu.
Nic neříkáme, nic nenaznačujeme.
Ale je prostě holý fakt, že muž ve stoje močící do mísy toalety funguje spíše jako dokonalý rozprašovač. A – aniž bychom chtěli podsouvat nějaká řešení – nic z toho, co tu popisujeme, se při močení vsedě nestane. Tam je vzdálenost pro jednotný celistvý proud optimální a k rozletu kapének do okolí nedochází.
Vsedě je to stejné jaké střílet na stodolu - nemůžete minout. Je to hygieničtější. Nejen pro vás, ale i pro všechny ostatní. Nehrozí, že vám něco ulpí na kalhotách nebo na botách. Pozitúra vašeho těla při močení vsedě garantuje, že problémem nebude ani s prostatou, která rázem nemá kde překážet. Je to zkrátka čistý zásah.
Není přitom bez zajímavosti, že i vsedě to pořád trvá – v průměru – jednadvacet vteřin. Takže nějaká ztráta času asi taky není ve hře. A čistě procesně, při posezení se močový měchýř vyprázdní o něco lépe. Nebudete možná potřebovat tak často.
Spor o to, zda sedět nebo stát, nerozřešíme. Předkládáme ale fakta k zamyšlení, která jednu z možností docela jasně zvýhodňují. Možná by opravdu tuhle prastarou otázku - zda mají pánové na toaletě močit vsedě nebo ve stoje – měli jednou provždy rozhodnout ti (nebo ty?) co potom kolem toalety umývají podlahu.
Zdroj: LiveScience.com, YouTube.com, X.com
