Existuje více druhů u nás běžných pokojových rostlin, které vám pomohou s vlhkostí v bytě. Jednoduše tak, že ji dovedou v poměrně velkém objemu pohlcovat. O jaké druhy jde a jaké je tajemství jejich schopností? Proč ale nemohou být jediným zázračným řešením?
Kondenzace vzdušné vlhkosti a plísně
Nemusí jít zrovna o starý dům bez účinné hydroizolace základů. I v některých částech modernějších domů a bytů, případně dodatečně zateplených budov, najdeme místa, kde se setkává teplý vzduch s velice chladnými povrchy. A pokud je v prostoru zároveň vysoká vzdušná vlhkost, kondenzace se začne projevovat hned, jakmile se venku výrazněji ochladí. A konečný důsledek? Růst a šíření plísní. Může přitom jít jen o obyčejné chladné okno, obklady, případně zrcadlo v koupelně. Tam ovšem problémy s vlhkostí vidíme na první pohled a řešíme bezprostředně. Zatímco v různých koutech, obzvláště zastavěných nábytkem, si nemusíme kondenzace vzdušné vlhkosti všimnout roky.
)
Samozřejmě je hlavním řešením dostatečné větrání a také odstavení nábytku kousek dál od stěn, aby okolo nich mohl proudit vzduch. Prodávají se i různé lapače vlhkosti (odvlhčovače), existuje však i jednoduché pomocné řešení v podobě vhodně zvolených pokojovek. O jaké rostliny jde?
)
Vybrané druhy rostlin absorbujících vzdušnou vlhkost
Rostliny sice nedovedou filtrovat ze vzduchu spory plísní, mohou však jejich výskytu bránit preventivně právě snižováním vzdušné vlhkosti v místnostech, kde rostou. Samozřejmě jde o rostliny, kterým vyšší vzdušná vlhkost vyhovuje, prostě ji potřebují, dovedou vodu ze vzduchu získávat. Logicky nyní každému trochu znalému pěstiteli dojde, že půjde především o druhy tropické, dokonce pralesní, které jsou na vysokou vzdušnou vlhkost zvyklé ze své domoviny. Jaké konkrétně?
)
Například orchideje (nejčastěji u nás můrovce – Phalaenopsis) a tilandsie neboli kykatky (Tillandsia), ale i šplhavnice neboli nesprávně potos (Epipremnum), zelenec (Chlorophytum), tchynin jazyk (Sansevieria), monsteru (Monstera), kulkas zamiolistý (Zamioculcas zamiifolia), aloe (Aloe vera), kalateu (Calathea), filodendron (Philodendron), toulcovku čili lopatkovec (Spathiphyllum), chamedorea (Chamaedorea) a dypsis (Dypsis), broméliovité (čeleď Bromeliaceae), ale i místní břečťany (Hedera) a kapradiny (třída Polypodiopsida).
Epifytické extrémy
Mezi výše uvedenými rostlinami jsou i epifytické extrémy, například tilandsie nemají vůbec žádný kořenový systém a bromélie zaléváme do nálevky ve středu rostliny. Orchideje se pro změnu pěstují kvůli jejich vzdušným kořenům bez tradičního pěstebního média. Odlišností mají tropické druhy rostlin mnoho a předností mnohých z nich jsou i minimální nároky na denní světlo, protože pochází ze spodních pater tropických pralesů. Snadno pak takové rostliny umístíme i v koupelnách, kde se nárazově vyskytuje až extrémní vzdušná vlhkost a obvykle je zde minimum přirozeného denního světla.
)
Rostliny pro začátečníky
Pokojové břečťany jsou na rozdíl od našich venkovních břečťanů mnohem subtilnější, mívají na listech krásné panašování a pěstovat je lze v interiérech jako rostliny pnoucí i převislé. Určitě jejich pěstování zvládne i naprostý začátečník, stejně jako pěstování zelenců a šplhavnic, tchynina jazyku, aloe, monstery a toulcovky.
)
)
)
)
)
)
Zajímavým trikem je v případě uvedených rostlinných druhů jejich pěstování v místech, kde vysoká vzdušná vlhkost páchá největší škody, tedy u míst největší kondenzace, nebo v nejvlhčích místnostech (např. viz výše koupelny). Vytvořit můžeme i celé zelené stěny. Záleží jen na teplotách, jaké konkrétní druhy vyžadují. Je však zároveň třeba se vyvarovat nejčastější chyby, kterou je přelévání rostlin. Ta obvykle způsobuje hnilobu kořenů a plísně, které se pak šíří dál. Stejně tak není vhodné používat alternativní hnojiva, na kterých se plísním velmi daří, třeba kávovou sedlinu (lógr).
)
)
Rostliny pohlcující vzdušnou vlhkost nejsou všemocné
Je ale také třeba si uvědomit, že rostliny pohlcující vzdušnou vlhkost nejsou v žádném případě všemocné. Bez pravidelného větrání, používání digestoře v kuchyni, ventilátoru v koupelně a sušičky místo sušení prádla volně v místnostech nebudou příliš platné. Jde jen o jeden dílek v mozaice boje s vlhkostí. Zároveň se rozhodně doporučuje koupě vlhkoměru. Jednoduše už jen proto, že si ověříme optimální vzdušnou vlhkost. V zimě je to rozmezí 45 až 60 %, v létě 40 až 55 %. Navíc nám vlhkoměr pomůže naopak i s detekcí příliš suchého vzduchu, což je v zimě méně jak 45 % a v létě méně jak 40 %. V takovém případě je naopak vhodné zvlhčovat a na vzdušnou vlhkost náročné druhy rostlin pravidelně rosíme.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Radomír Dohnal
)
)
)
)
