Výše daně z nemovitosti se mění, někde jen o třetinu, jinde až dvojnásobně

Zjednodušeně lze výpočet daně z nemovitostí  shrnout do následujících bodů:

• Základ daně: Daně z nemovitosti se odvíjejí od charakteru nemovitosti. To může zahrnovat například typ nemovitosti (byt, rodinný dům, pozemek, apod.), plochu, lokalitu a další faktory.
• Koeficienty: Daně se násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce. Tento koeficient je rozdílný pro obce různých velikostí. Obce mohou navíc uplatnit vlastní místní koeficient pro všechny nemovité věci na svém území. Od roku 2023 se navíc počítá s tím, že vláda zavede státní koeficient, který bude zvyšovat daň z nemovitosti o určitou procentuální hodnotu.
• Navýšení daně: Od příštího roku se plánuje navýšení daně z nemovitosti, které se bude lišit v různých obcích. Někde se daň zvýší o třetinu, jinde až dvojnásobně.
• Automatické zvyšování daně: Od roku 2025 by se daň z nemovitosti měla automaticky zvyšovat podle výše inflace, což má zajistit, aby výnosy z daně nesnižovaly svou reálnou hodnotu v průběhu času.

Celkový výpočet daně z nemovitosti je tedy závislý na charakteru nemovitosti, velikosti obce, místním koeficientu daně z nemovitosti, plánovaném státním koeficientu a inflaci. Podrobně se rozepisujeme v tomto článku.

Hlavní argumentací, proč má daň z nemovitostí od příštího roku narůst, je pro stát ztrátový výběr. Náklady na výběr této daně činily cca 1,2 miliardy korun ročně, příjem daně však v plné výši dosud připadá obcím. Laicky se zdá tato argumentace tak trochu podivná, za prvé, proč je tak drahý výběr vlastně jedné z nejtriviálnějších daní, jejíž mravnost a oprávněnost je již tak dosti sporná? S každou novou vládní garniturou se toto téma neustále přetřásá a právě pravicová vláda by měla být tím, kdo daně nezvyšuje. A za druhé, obce nejsou součástí státní správy?

Odpověď tvůrců návrhu daňového navýšení zní, že obcím bude i nadále náležet dosavadní inkaso daně z nemovitosti, stát si však vezme část, o kterou daň nově zvýší. Čili, jak se lidově říká, aby z toho také něco měl. Úředníci si tak slibují v roce 2024 naplnění státní kasy o částku 9 miliard korun a v roce 2025 díky automatickému navýšení kvůli inflaci o částku 9,3 miliardy korun. Trochu mi to připomíná situaci, kdy si rodina pronajme byt a po letech zjistí, že je sousedi v domě okrádají na elektřině. Když na ně majitel bytu udeří, argumentují, že z těch nájemníků přece také musí něco mít!

Aby byl výběr daně z nemovitosti jednodušší a levnější, nelze si nerýpnout, o kolik víc zaplatí majitelé nemovitostí, bude určovat místní koeficient. Pokud obec uplatňuje místní koeficient ve výši 3, inkasuje trojnásobek základní sazby a zavedením státního koeficientu vzroste celková daň o třetinu. Ve většině případů, kdy obce uplatňují pouze základní sazbu daně, dojde zavedením státního koeficientu k jejímu zdvojnásobení. Výborně! Je z čeho brát.

Sazby daně z nemovitosti se odvíjejí od charakteru nemovitosti a daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce. Například obec do tisíce obyvatel má koeficient jedna, od 10 tisíc do 25 tisíc obyvatel koeficient 2 a Praha má koeficient 4,5. Od roku 2022 si navíc obce mohou stanovit místní koeficient pro všechny nemovité věci na celém území obce, případně jen pro všechny nemovitosti na území konkrétní části obce. Tento koeficient může být v rozmezí 1,1 až pět s přesností na jedno desetinné místo. Podle dříve platného zákona bylo možné stanovit místní koeficient pouze pro všechny nemovitosti na území celé obce, a to jen ve výši dva, tři, čtyři a pět.

Koeficient k dani z nemovitostí pro konkrétní obec a nemovitost si může každý zjistit na portálu Moje daně.

A nyní řečí konkrétních čísel. Například za průměrný byt v Praze 1 o ploše 70 m² dosud majitel platil cca 1700 Kč ročně a nově bude v příštím roce platit cca 2500 Kč. V Brně je to za stejný byt 600 Kč a v příštím roce to bude 1200 Kč. V dalším roce pak tato částka ještě naroste o inflační koeficient, kterým chce vláda dle své argumentace předejít situaci, kdy daň v průběhu času reálně klesá. Většina sazeb daně z nemovitosti přitom nevzrostla od roku 2010. Je třeba to změnit!

Dále vládní úředníci tvrdí, že i dvojnásobná daň z nemovitostí je ve srovnání s vyspělými ekonomikami stále ještě snesitelná a majitelé nemovitostí to prý bez problémů utáhnou. Tak určitě, je třeba říci slavnou hokejovou terminologií, když máme ceny energií téměř nejvyšší v Evropě a s inflací je to podobné. 

Majitelé komerčních nemovitostí navíc tuto daň přenesou na firmy, které mají v nájmu, a kterým se tak po všech zdraženích, covidových letech a útlumu ekonomiky ještě přitíží. Následně pak navýšení daně zobrazí v cenách zboží a služeb. Zvyšování daně z nemovitostí (a to i v dalších letech v závislosti na inflaci) oddálí dle některých expertů sny střední třídy o vlastním bydlení. Tedy té třídy, která o bydlení nikdy neměla nouzi, nyní se však již pomalu ocitá mezi potřebnými.

Je pak zcela logické, že se zvýšením daně z nemovitosti a jejím částečným odvedením do státní kasy naprosto nesouhlasí Sdružení místních samospráv ČR. Zástupci sdružení celkem logicky tvrdí, že nastavení a výnosy daně z nemovitých věcí, pokud již tato daň existuje, by měly zůstat výlučně v kompetenci obcí. Jsou to totiž obecní rozpočty, na které dopadají související náklady (údržba místních komunikací a inženýrských sítí apod.). Proč tedy odvádět z této daně další peníze již tak zbytnělé státní správě? Neměl by se stát naopak naučit lépe hospodařit? Například již jen snížit náklady na výběr daně z nemovitostí?

V reálu dojde k porcování výrazně navýšené daně, která již tak mnohé rozčiluje jen svou pouhou existencí. Že by STAROSTOVÉ, kteří jsou ve vládní koalici, na takovou, s prominutím nehoráznost, kývli?

Zdroj: novinky.cz, mfcr.cz