Mnoho domácností opět podcenilo údržbu spalinových cest, a jako každý rok tak hrozí nehody, především požáry a otravy oxidem uhelnatým. Následky mohou být bohužel i tragické.
„Zima byla zatím milosrdná, lidé nemuseli tolik topit, takže otopné soustavy čelily v porovnání se stejným obdobím v minulých letech minimálnímu náporu. O to je teď ale situace zrádnější. Kdyby zamrzlo už v listopadu, lidé by zpanikařili a na poslední chvíli by volali kominíka. Takhle necítili potřebu něco dělat a dnes už je skoro pozdě i na to panikaření,“ vysvětluje prezident Společenstva kominíků České republiky Emil Morávek. Podle nařízení vlády č. 91/2010 Sb. je nezbytné nechat si od kominíka zkontrolovat spalinovou cestu (ať již je tvořena kouřovodem a komínem, nebo kouřovodem s funkcí komína, popřípadě vývodem spalin) minimálně jednou za rok, a to nehledě na druh používaného paliva. Čištění spalinové cesty se provádí jednou až třikrát za rok podle provozu a druhu paliva. Právní úprava má charakter doporučení, ovšem s ohledem na každoroční „černou kroniku“ je nanejvýš rozumné ji respektovat. „Na Olomoucku se otrávil starší muž spalinami z lokálních kamen na pevná paliva. Kominíka odmítl s tím, že si spalinovou cestu čistí sám. Při expertíze se ale pak zjistilo, že na stěně komína byl až čtyřcentimetrový nános sazí!“ vzpomíná soudní znalec Pavel Dědič.
Zanesený sopouch na Olomoucku
Je pravda, že nařízení vlády připouští čištění spalinové cesty svépomocí (nikoliv však kontrolu!), a to u spotřebičů na pevná paliva s výkonem do 50 kW. Smutné případy z minulosti ovšem potvrzují, že i tuto činnost se vyplatí raději přenechat odborníkům. Na Blanensku skončilo neodborné čištění komína dokonce úmrtím. Osmašedesátiletý muž použil vysavač, nasál do něj žhavé uhlíky a ty se následně vzňaly. Muž se udusil jedovatým kouřem. Jiný tragický příběh vypráví o tom, jak majitel sice objednal v řádném termínu kontrolu, zcela však ignoroval její závěry: „Uživatel bytu na Praze 6 se udusil při koupání v koupelně v důsledku selhání spalinové cesty. Při vyšetřování případu jsem zjistil, že před nehodou byla provedena kontrola, kominíci zjistili závadu a nařídili okamžitou opravu. Uživatel ale nebezpečí podcenil, opravu neprovedl a to se mu stalo osudným,“ říká soudní znalec František Jiřík.
Naštěstí ne všechny kominické příhody mají tak tragický konec, někdy je újma třeba „pouze“ materiální. Vyprávět by o tom mohli v jednom malém podniku na zpracování dřeva v jižních Čechách. „V dílně měli kamna na dřevo připojené do jednovrstvého zděného komína, který nebyl v dobrém technickém stavu a neměl vyčištěný průduch. Při topení pak vyhořely saze a následně shořela střecha. Pojišťovna následně požádala o vypracování znaleckého posudku. Protože na spalinové cestě nebyla provedena kontrola ani čištění, došlo ke krácení peněz za pojistnou událost,“ vypráví František Jiřík. Hasiči vyjíždějí k požárům komína průměrně tisíckrát za rok. Požáry v domácnostech si každoročně vyžádají na 70 obětí. Otravy oxidem uhelnatým představují dokonce ještě větší hrozbu, některé zdroje uvádějí až 300 úmrtí ročně. Statistiky by přitom nemusely být tak hrozivé, kdyby lidé udělali maximum v oblasti, kterou mohou ovlivnit. Vždyť v praxi to znamená pouze jednou za rok zavolat kominíka a zaplatit sumu v řádu stokorun. Dost nízká cena za bezpečí a ochranu vlastního zdraví!
