Nezákonný odběr vody, ale i jiné nešetrné zásahy do životního prostředí, budou "odměňovány" přísnými tresty. Evropská komise v prosinci zveřejnila návrh směrnice, která by měla zavést právní rámec pro postihy pachatelů trestné činnosti vůči životnímu prostředí. A právě jedním z nově trestaných činů jsou i nezákonné odběry vody.
Význam mokřadů je v přírodě ohromný, jejich funkce je doslova nezastupitelná. Nejčastěji je najdeme v okolí vodních ploch, ale také na vodních tocích a především slouží jako přirozená zásobárna vody. Pokud si však alespoň malý kousek mokřadu zřídíte i na své zahradě, případně obnovíte na svém větším pozemku, taktéž tím přírodě prospějete. Stačí mokřejší část zahrady osázet vhodnými bahenními rostlinami a zahrada rychle ožije i životem živočišným. Do přírodních zahrad pak mokřad patří nezastupitelně.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Batáty jsou ve světě významnou zemědělskou komoditou, které se ročně vyprodukuje cca 113 miliónů tun. Zajímavostí však je, že jde i o krásně kvetoucí rostlinu, podobně, jako je tomu na příklad u konkurenčních brambor, které byly v Evropě zprvu pěstovány jako rostliny okrasné, než zde zabránily hladomoru. Ovšem ne všechny druhy povijnice batátové vůbec vykvetou a většinou se nedočkáme ani plodů se semeny.
Půda pod stromy se běžně kultivuje, což usnadňuje přísun vody a živin ke kořenům, navíc především travní porosty mají náramnou spotřebu obojího. Kultivací se též zlepšuje provzdušnění, provádí se běžně okopávání a plečkování, a to jak v zahradách, tak v sadech. Záleží však také na tom, jaké dřeviny zde pěstujeme a jaké jsou jejich podnože a tvar. Za určitých okolností nevadí ani luční porost a nebo okrasné květiny.
Vánoce jsou za námi, Silvestr také. Na co se těšit teď? Přeci na Ptačí hodinku, která o sobě dá vědět z kraje roku 2022, 7. ledna. Aby se to obešlo bez zmatků a starostí, přípravu se stejně jako u Vánoc vyplatí nepodcenit, a nenechávat ji na poslední chvíli.
Okrasné aktinidie jsou krásné rostliny obsypané po odkvětu pohlednými okrasnými plody, které jsou oproti velkoplodým druhům aktinidií o poznání menší. Něco jako okrasná jablíčka a nebo hrušky. A skutečně jsou z okrasného hlediska dropnoplodé druhy aktinidií zajímavější. A nejen to. Květy (někdy i listy) omamně voní a plody jsou dokonce chutnější a sladší než u nejznámějších produkčních druhů a jejich kultivarů.
Rez hrušňová je houbová choroba, která decimuje naše hrušně již dlouhou dobu. Stačí jediný jalovec v dosahu vašich hrušní a úroda hrušek má namále. Jak se rzí hrušňovou bojovat a jak provádět prevenci? Pomůže veřejná osvěta?
Střídavá plodnost je u ovocných stromů velice častá, některý rok prostě plodí méně a nebo dokonce minimálně. A to i bez nežádoucího „zásahu“ mrazů v době kvetení. Jinak též hovoříme o takzvané alternaci plodnosti a ovocnáři a sadaři moc dobře vědí, co to znamená. Jak střídavou plodnost ovlivnit, abychom se plodů dočkali každoročně?
Lidé je milují. Tedy aspoň ti, kteří si bez nich nedokáží představit oslavu žádného výročí, státního svátku, volna. Ohňostroje a zábavná pyrotechnika jsou pro mnohé stejným symbolem bujarých novoročně silvestrovských mejdanů, stejně jako o půlnoci bouchnutá láhev Bohemky. Má to ale háček. Domácí mazlíčci, psi a kočky, je nesnáší. Děsí se jich. Jak se pokusit zvířatům učinit ohňostroj snesitelnější?
Zastřešení a stínění teras přestává být pouze nadstandardním vybavením domu či bytu, ale více a více se stává jeho nutnou součástí ovlivňující rovněž klima v interiéru. Vedle funkce se v čase proměňuje i jeho design. Podívejme se na aktuální trendy.
Panašování rostlin je bezesporu velmi atraktivní, dekorativní, nejčastěji jde o bílou až krémovou a nebo žlutou barvu, která doplňuje zelené listy. Šlechtěny jsou přitom jak panašované odrůdy určené do zahrad, tak odrůdy rostlin pokojových. A dlužno říci, že rostliny mají panašování ve své přirozenosti, již jsme je tak našli v přírodě.
Voděnka (Tradescantia) je latinsky pojmenována po anglické zahradníkovi, Johnu Tradescantovi staršímu, který tak byl poctěn, Ovšem do Evropy přivezl mnoho různých rostlinných druhů a dlužno říci, že mnohem významnějších. A také kuriozit, z nichž založil muzeum. Navíc měl neméně významného syna, který se prosadil ve stejném oboru. Oba přivezli do Evropy více významných rostlin, které by si zasloužily nést jejich jméno.
Udržet estetickou hodnotu zahrady na výši, i když už se o slovo přihlásil zima a sníh, není úplně snadné. I v lednu ale může být zahrada plná barev, a dokonce i vůní, plodů a květů. Nevěříte?
Dříny bývaly ceněné pro své dřevo, které se používalo při výrobě zbraní (kopí, oštěpů a šípů). V dnešní době má především funkci okrasnou, často je najdeme v parkové výsadbě, ovšem dřínky, čili plody dřínu, jsou jedlé a zdravé. Na druhou stranu je však s klidem můžeme nechat ptactvu, především kosům.
Odpověď na otázku v názvu článku je v zásadě velmi jednoduchá, při nadbytku jakékoli suroviny (odpadu) je vhodné založit kompost speciální a zkompostovanou hmotu později používat uvážlivě. Může jít o nadbytek listí, posekané travní hmoty, ale i jiných materiálů.
Aka jedlá je sice okrasnou rostlinou, ale také užitkovou, jelikož plodí chutné ovoce. A vypěstovat si je můžeme i my. Ovšem musíme svou aku pěstovat jedině jako konktejnerovanou a přenosnou, čili letněnou.
Jelikož běží období vegetačního klidu, kdy smíme bez rizik postižení ze strany úřadů kácet staré a již nemocné a nebo neplodící stromy, je čas popřemýšlet, zda jsou ovocné stromy v naší zahradě v pořádku, zda má smysl konkrétní starý strom ještě léčit a vůbec mu nějak pomoci a nebo bude lepší sáhnout po radikálním násilí.
Ne, není 1. dubna a následující řádky nejsou aprílovým žertíkem. Možná již znáte malinoostružiny, žlutý rybíz a jiné zvláštnosti z rostlinné ovocné říše, ale hruškojeřáb a jabloňovec? To se asi nějaký šlechtitel úplně zbláznil? Kdepak, to se zbláznila sama příroda a lidé to našli a dále množili.
Areál Nivy spolu s autobusovým nádražím v ulici Mlynské Nivy v Bratislavě se veřejnosti otevřel v novém kabátě 30. září letošního roku. Součástí projektu byly i rozsáhlé výsadby okrasných rostlin.