Hluboko v amazonské džungli, poblíž hlavního města Brazílie Brasília se ukrývá výzkumná mezinárodní dinosauří stanice DINO 2300, která se před několika dny proslavila nevídaným objevem. Genetické výzkumy a analýza zbytků stravy ve zkamenělinách ukázaly, že zřejmě všichni dinosauři byli všežravci a požírali se tedy navzájem.
Jedno mají všechny společné, záplavu nádherně žlutých květů, ovšem výraz zlatý déšť je pouze pojmem lidovým. Dokonce označuje i konkrétní sexuální praktiku, ale to již odbíháme z říše rostlinné, takže zpět. Správně jde totiž o štědřence a zlatice.
Zima skončila a my na jaře zjistíme, co napáchala na rostlinách, do kterých jsme investovali nemalé prostředky, ale i čas a námahu. Proč se po zimě stává, že některé rostliny uhynou u jiných najdeme vážné poškození?
Především plzák španělský, plž (lidově slimák) z čeledi plzákovitých, který se stal celosvětovým cestovatelem proti své vůli, dovede v zahradách napáchat ohromné škody. Tento neuvěřitelný jedlík k nám byl zavlečen s rostlinným materiálem a odpady. Z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie se tak rozšířil až do USA, i když neumí plavat. A boj s ním musí začít již brzy na jaře, aby jeho populace neukázala invazivní sílu druhu.
Předjaří a jaro nabízí dosti zrádné počasí, mrazíky se mohou objevit klidně ještě v květnu, i když zimy jsou poslední roky mírné a jaro přichází dříve. A větší podíl teplejších dní v roce způsobuje, že se nám v jezírkách vyskytuje více řas. Nadměrné množství řas na jaře je však důsledkem velkého množství živin v jezírku, které se přes zimu téměř vůbec neodbourávají.
Bývaly doby, kdy byli motýli všudypřítomní a především jejich larvy páchaly škody na našich výpěstcích. A proto na ně byly pořádány chemické a nebo mechanické (sběr housenek) hony. Co bychom za to však dnes dali. Přesto existuje způsob, jak docílit, aby se motýli na naše zahrady vraceli a rádi. A prostředkem není nic jiného než rostliny. I kdybychom uměli třeba až nebesky krásně hrát na harfu, nebude to nic platné, motýly nalákáme pouze na to, co jim voní a chutná. A začínáme již právě od housenek.
Kapusta je poslední dobou dosti opomíjenou zeleninou, ale vůbec si to nezaslouží. Ano, její chuť je zvláštní, ne každému proto kapusta chutná, to je však obecně problém brukvovité zeleniny, pro někoho láska, pro jiného nechuť. Ovšem zdravotní účinky kapusty jsou pro lidská těla neoddiskutovatelné, navíc jde o nejotužilejší ze zelenin.
Plody plné vitamínů jsou určitě lepší než vitamínové tablety, ty sice jednoduše polkneme, což je velmi rychlé, o efektivitě však již hovořit nelze. Přitom konzumujeme zcela zbytečně i chemikálie, které jsou při výrobě tablet používané. Zato chutné plody plné vitamínů máme všude okolo sebe a když chceme, můžeme si vysadit takové stromy, keře a jednoleté či vytrvalé rostliny, které obsahují vitamínů co nejvíce. A vlastní plody si pak kdykoli utrhneme a zdarma. Které rostlinné druhy vedou co se týká právě důležitého vitamínu C (kyseliny askorbové)?
Tisíciletý dub z Leciny ze severu Španělska přezdívaný Strom čarodějnic zvítězil jako 11. Evropský strom roku. V anketě bojovala i česká jabloň, skončila na sedmém místě.
Dnes, 30. března, o desáté hodině dopoledne se za mými zády rozevřel první kvítek forsythie. Zítra už budou pruty forsythii posety zlatými hvězdami.
Postavit správnou budku pro konkrétní ptačí druh je docela věda. Mnozí ptáci jsou totiž právě na místa pro své hnízdění dosti vybíraví. A jiní se vám do budky nenastěhují, i kdybyste se „na hlavu stavěli“, třeba vlaštovky a jiřičky. Prostě budou nadále okupovat místa, kde je zrovna nechcete. I v jejich případě však existuje řešení, dřevocementová hnízda, která zavěsíte tam, kde vám ptačí trus nebude tolik vadit.
Užitková část zahrady je tradičně od té okrasné a relaxační oddělována. Má to však v plném rozsahu opravdu smysl? Nelze některé užitkové rostliny posunout do zahrady okrasné a naopak? Musí být užitková zahrada dokonce i fyzicky oddělena třeba plotem? A jak ji uspořádat?
Zahrádky je možno zakládati několikerým způsobem; nejlepší je ten, že se na to vezme zahradník.
Ve svých nárocích jsou jahody zrovna tak upřímné, jako nekompromisní. Žádají si optimální substrát, přiměřený prostor pro růst, dobrou drenáž. Dostatečnou zálivku a spoustu slunce. Zní to jednoduše? Pokud se chcete za rok dočkat dobré úrody, musíte na tom zapracovat už teď.
Tvarované stromy dokáží každou zahradu perfektně proměnit. Jaký strom se na takové pěstování hodí a jak jej vhodně zakomponovat do zahrady?
Na výsadbu stromů nebo tvorbu tůní a mokřadů, čili zlepšení stavu krajiny a především její lepší schopnost zadržovat vodu posílá Ministerstvo životního prostředí (MŽP) 60 miliónů korun. Tato částka by měla pomoci v boji se suchem.
20. ročník ankety o Strom roku je otevřený. Přihlásit oblíbený strom může každý, třeba vy nebo vaše obec. Šanci má každý strom, který je krásný, silný, nebo má za sebou zajímavý příběh.
Za peníze je dnes k mání všechno, ale udírna postavená vlastníma rukama je vždycky o něco lepší, než ta nakoupená ve formě unifikované skládačky. Pokud tenhle stavební mini-projekt dotáhnete úspěšně do konce, čeká vás chutná odměna.
Způsob, jak zajistit ty nejlepší tepelné podmínky pro růst sazeniček, nenáročná metoda pro pozvolnou aklimatizaci z výsevu vzešlých plodin a nakonec trik, jak u některých druhů zeleniny dosáhnout maximálního výnosu. Pařeniště jsou sice trochu primitivní zařízení, ale naprosto efektivní. Máte je na své zahradě také?
