Dřevní štěpka je vhodnou náhradou mulčovací kůry, dokonce velmi estetickou náhradou. Cena je přitom pro tyto účely velice příjemná, v průměru okolo 400 korun za prostorový metr, což je množství, kterým již zamulčujeme pořádnou plochu v zahradě. Především je však dřevní štěpka vynikajícím palivem, chce to jediné, vhodné skladovací prostory a kotel.
Kde všude a odkdy se současné zahradní či stavební kolečko používalo, to se vlastně ani neví. Dokonce existují domněnky, že byl tento vynález na dlouho zapomenut a znovu objeven. A dokonce se na mnoha místech planety dosud používají místo kolečka nosítka vyžadující sílu nejméně dvoumužnou. Taková “pitomost“, řekli byste si, a oni to neznají? Není to až tak samozřejmé, kdyby totiž dnes nebyla například zahradní kolečka vyvinutá z původních sedláckých trakařů samozřejmostí, vynalezli byste tuto geniální jednoduchost vy sami?
Neřešíme jej víc, než prostírání před podáváním oběda. I když ho někdo musí nachystat, neočekáváme, že by na stole chybělo. S mulčováním organickým materiálem je to podobné. Dnes je natolik běžnou součástí aktivit na zahradě, že mulč považujeme za naprosto přirozený materiál. Aniž by nám docházelo, že i tento materiál umí být hořlavý a pojí se ním rizika požáru.
Sekačky hučí každý víkend, před domy i rekreačními chalupami. Trávník musí být kraťoučký, bez kvítku, bez hmyzu - bez života. Kde se vzala posedlost dokonalým trávníkem?
S dobrými radami jakoby se roztrhl pytel. Půjdeme na to jinak, a nabídneme vám rady, které jsou naprosto špatné. Tedy dobré jen k tomu, abyste si zlikvidovali trávník.
Kompletní senoseče, tedy takové, kdy je rychle posekán veškerý porost na velké ploše, představují obrovský problém. A například za úhyny zvěře mají zodpovědnost jak zemědělci, tak myslivci. Hrozí jim dokonce pokuty. Jenže situaci často zachraňují v době sečí vyčerpaní dobrovolníci. A dotační politika také příliš nepomáhá. Vlastně naopak.
Objev kriticky ohroženého čmeláka klamavého potvrzuje smysluplnost mozaikové seče v Českých Budějovicích. Tomuto hmyzu evidentně prospívá, že město některé části parků neseče tak často. Hmyzu se tak daří zachovat přirozenou pastvu. A právě čmeláci klamaví jsou na pastvu velmi vybíraví.
Čeština je překrásný jazyk. Když se třeba řekne „květen“, hned odtušíte, že to bude mít něco společného s květy a kvetením. Klidně se pochvalme, pro voňavý jarní měsíc je to vyloženě přiléhavý název. Byť dnes trošku nepřesný. Letošní květen by se měl jmenovat spíše sekačkovník, trávoženec nebo motoří.
Pokácení statného stromu, který z nějakého důvodu překáží, případně je vyloženě nebezpečný, není často vůbec snadnou záležitostí. Obvykle není možné postupovat jako při kácení stromů v lese, čili složit na zem celý strom naráz. Navíc to nemůžeme bez povolení provádět, kdykoli se nám zlíbí.
Předně není krtek jen jeden, tedy jeden rod a druh, krtků je mnoho. České slovo krtek je jménem pro 13 rodů malých hmyzožravých savců z čeledi krtkovitých. Jasno přitom nemají zcela ani nářečí, byť i v tomto případě je vycházeno z představy jediného krtka. Krtice, krt, kret, chrtek, krčica, krčice a chrt.
Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu, ostatně před pár dny nasněžilo na většině našeho území, i když sníh zase rychle slezl. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, tedy jedno, vlastně vícero. Dřevěný odpad různého charakteru. Co s ním?
Pichlavě jehličnatý mulč u nás zatím nepatří ke zrovna častým prvkům údržby zahrad. Své místo na nich ale rozhodně má. Jen pozor, kromě spousty výhod se s jeho použitím pojí pár drobností, na které je třeba brát zřetel.
Prostá otázka, nesnadná odpověď. Záleží, koho se ptáte – když někoho, kdo mulč prodává, tak ideálně každou sezónu. Ve skutečnosti ale záleží spíš na tom, jakou roli jste vrstvám mulče na své zahradě přisoudili. Máte ho pro parádu, nebo pro tlumivý a izolační efekt k užitku pěstovaných rostlin?
Myši, myšice, norníci, hraboši, hrabošíci, hryzci, ale třeba i vzácná myšivka horská. Myší je více druhů a jsou si více či méně podobné. A některé z nich dokonce mezi myši ani nepatří. Vyznáte se v těchto drobných zemních savcích, kteří sice žijí skrytě, ale někdy dovedou být pěkně drzí?
Naklepaná, nabroušená, ostrá. Se správně nastaveným kosištěm, s ostřím nemířícím ani příliš do země, ani moc nad ní. Seřízená tak, aby vám padla do ruky a nemuseli jste se u ní hrbit. To je to první. Pak záleží na situaci v místě: ideální je, když je tráva k posečení trochu vlhká. Ne vyloženě mokrá po dešti, to je těžká, ale spíš svlažená ranní rosou. A pak? Pak už jen sečete.
O náčiní, které je takzvaně „na baterky“ jsme dlouhou dobu neměli valné mínění. Jenže časy se mění. Fandové burácejících motorů možná nebudou souhlasit, ale akumulátorové sekačky už dnes ztělesňují větší řádku uživatelských výhod, než jen tichý chod. Už neplatí, že by svým výkonem a záběrem neobstály v konkurenci benzinových strojů. Takže pokud nemáte v plánu kosit rovnou pastvinu, může být i aku-sekačka opravdu tím lepším řešením.
První sekání koncem dubna nebo začátkem května, respektive tehdy, kdy už má trávník alespoň decimetr výšky. Pažit pak zkracovat o třetinu výšky, a jestli jde o čerstvý trávník, tak raději nastoupit do práce s kosou, než sekačkou. Tím totiž zabráníte tomu, aby docházelo k vytrhávání mladých rostlinek i s kořínky.
Trh je různými typy sekaček přehlcen, vybrat si lze podle značky, pohonu, výkonu, způsobu sekání trávníků. A poslední roky se prosadily právě i sekačky robotické. Pomocník a nebo zlo?
Myši, v našich domovech nevítaní hlodavci, tedy kromě těch, které si chováme, respektive nejčastěji naše děti. A ani se není čemu divit. Přenášejí nemoci, poškozují naše potraviny, všude po nich zůstávají výkaly a zápach. Existují ale způsoby, jak je vypudit a nebo ještě lépe zajistit, aby nás ani nenavštívily.
Kde v zimě prosněží nejvíc dní, kam se nevydávat bez pořádného kabátu a palčáků? A kde padaly sběhové rekordy?