zobrazit 4 fotky Česká republika patří v celosvětovém měřítku k zemím s výrazným zatížením radioaktivním radonem. Velmi účinných protiradonových opatření je přitom hned několik. Posviťme si na možnost využití řízeného větrání s rekuperací tepla, při eliminaci koncentrace radonu v našich domovech i jiných objektech.
Proč je radon nebezpečný a kde se vyskytuje?
Nejvýznamnějším zdrojem radonu je geologické podloží (ale i podzemní voda a stavební materiály). Právě proto je v dnešní době nezbytné doložit výsledky měření přítomnosti radonu v půdě či geologickém podloží pozemku při stavebním řízení.
Radonové mapy a měření radonu
Přesné hodnoty objemové aktivity radonu je však nutné zjistit měřením přímo na vašem stavebním pozemku. Měření provede a doklad vám o něm vydá odborná firma s příslušným povolením. Jejich seznam najdete na stránkách Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Všeobecně uznávanou hranicí objemové aktivity radonu pro zdravé mikroklima je přitom hodnota 100 Bq/m3.
Jakým způsobem radon proniká do objektů?
Stejně si to můžeme představit i u postaveného objektu – základní deska domu je také jakousi nepropustnou bariérou, pod kterou se radon hromadí. K průniku do objektu však stačí několik prasklin v podlaze, základové desce či v obvodové konstrukci sklepních prostor.
Dalším jevem, který způsobuje snazší pronikání radonu do objektů, je takzvaný komínový efekt. Ten nastává v zimních obdobích, kdy přirozené teplotní rozvrstvení vzduchu vytváří v nejnižším podlaží budovy mírný podtlak, který může způsobit ´nasávání´ radonu do objektu. Tento efekt je navíc umocněn tím, že v zimním období, kdy je půda nasycena vodou, se pod zemským povrchem radon kumuluje ještě víc.
Novostavby versus starší objekty
Povinnost měřit radonovou zátěž však platí až od roku 2002. V předchozích letech se možné riziko stanovovalo na základě radonových map a v nedostatečně podrobném měřítku. Následně navržená protiradonová opatření tak byla často neadekvátní.
Pokud si nejste jisti, jaké radonové zátěži je vystaven právě váš objekt, určitě je na místě zvážit možnost nechat si ji změřit odborníky. U již postavených budov je přitom vhodné změřit radonovou zátěž přímo ve vnitřním prostředí. Jelikož je však hodnota objemové aktivity radonu proměnlivá, mělo by se toto měření provést vícekrát - například v rozmezí jednoho týdne, ale třeba i celého roku.
Radon z bytu vyvětráte
Takové větrání je totiž pečlivě navržené a kromě toho, že se o něj nemusíte starat, má mnoho dalších výhod. Řízené větrání je především účinné v odvádění nejrůznějších škodlivin z objektu (například pachy, kouř, těkavé látky z nábytku) a tím významně snižuje i koncentraci radonu. V chladnějších obdobích pak nedochází k tepelným ztrátám, které jinak neřízeným větráním vznikají.
Řízené větrání s rekuperací tepla
Je ale nutné podotknout, že rekuperace je nejúčinnější v objektech, které jsou dobře izolované, především tedy v novostavbách a ve zrekonstruovaných budovách. Rekuperace se tak postupně stává oblíbenou metodou, která dokáže účinně regulovat radonové zatížení vnitřního mikroklimatu v nejrůznějších objektech.
Může to znít jako klišé, ale zdraví je opravdu tím nejcennějším, co máme. Proto neberte problematiku radonového zatížení na lehkou váhu. Pokud nevíte, jaký je radonový index podloží vašeho domu, pozvěte si specialisty na měření radonové zátěže.