Pokud máte malé děti, je jich všude plno. A pořád. Jsou všude, pletou se pod nohama, a pokud nejste hluší, jejich hry nepřeslechnete. Z definice to ale ještě nemusí odpovídat tomu, co se označuje jako přeplněná domácnost. Ten stav je přitom vlastní nemalému procentu domácností napříč všemi evropskými zeměmi.
Onu přelidněnost domácností na národní úrovni definuje procento obyvatel, které žije v přeplněné domácnosti. Jak se něco takového počítá? Nejprve je třeba znát, kolik pokojů má vaše domácnost, a kolik vás v té jedné domácnosti žije. A pak už se to jen odškrtává.
Každá osoba starší osmnácti let by měla mít svůj pokoj. Jeden pokoj by měl připadat i na dvě osoby ve věku 12 – 17 let. Jeden pokoj by měl být pro dvě děti mladší dvanácti let. Rodičovský pár by měl mít jednu společnou místnost, taky jen pro sebe. Pokud žijete řekněme s prarodiči, i oni by měli mít svou vlastní místnost. A vždycky by měla zůstat ještě jedna místnost, kterou si nikdo z těch dříve uvedených v propočtech nezabral.
)
Při počtech se pak zaokrouhluje nahoru. Pokud tedy máte pět dětí mladších dvanácti let, potřebujete pro ně hypoteticky tři pokoje. K tomu ještě jeden pro vás, coby rodiče a navrch k tomu ještě jednu místnost nezabranou. Pro domácnost s pěti dětmi tedy potřebujete pěti-pokojové bydlení. Jinak už totiž spadnete do škatulky té domácnosti přeplněné, přelidněné.
Což se stane lehce, ale nebojte, nebudete v ní nejspíš sami. V rámci Evropy tedy určitě.
V Česku je totiž tahle situace, život v přeplněné domácnosti, blízká 15,1 procentům obyvatel. Ideální to zrovna není. Ale je v zásadě podobné tomu, co platí třeba pro Rakousko a Estonsko (tam takhle v obou případech žije 15,7 procent obyvatel).
Evropský průměr „přeplněnosti“ domácností je 16,8 procent, takže jsme na tom docela dobře.
Kde jsou na tom lépe? Rozhodně v Irsku a v Belgii, kde v přeplněných domácnostech žije méně než pět procent jejich národní populace. O něco horší, ale pořád spíše výjimečné, je bydlení v přeplněných domácnostech ve Španělsku, Norsku, Finsku, Nizozemsku, Švýcarsku a na Maltě a Kypru. A kde jsou na tom naopak hůř?
)
Veliký problém jsou přeplněné domácnosti v Lotyšsku, kde v nich žije 41,7 procent obyvatel. Tyhle trable moc dobře znají i v Rumunsku (40,5 procent), Bulharsku (36,2), Srbsku (49,7 procent), na Slovensku (31,8 procent) a v Polsku (35,8 procent).
Ta statistika přeplněných domácností se dá snadno rozvést jako odhad velikosti domácností.
V průměrné evropské domácnosti totiž vychází 1,6 místnosti na jednoho obyvatele. Malťané si tu ostrovní pohodu docela užívají, protože na ně jednoho obyvatele domácnosti vychází v průměru 2,3 pokoje. Belgie, Irsko a Nizozemsko se pak může pochlubit poměrem 2,1 pokoje na jednoho obyvatele.
Nic moc to ale nemění na tom, že Polsko a Rumunsko může nabídnout průměrnému obyvateli jedné domácnosti jen 1,1 pokoje. Odpovídá tomu i národní průměr počtu obyvatel na jednu domácnost. V Česku je to 2,3 osob, zatímco na Slovensku například 2,9 a ve Finsku pak 1,9.
Žijete tedy v přeplněné domácnosti? Je slušná šance, že jako každý sedmý obyvatel Česka nejspíš ano. Za drobné uklidnění se dá naopak považovat to, že trend přeplněnosti domácností řadí Česko na docela slušný a nízký západní standard.
Zdroj: ec.europa.eurostat.eu, ec.europa.eu, oecd.org
