Stáří rodinných a bytových domů přesahuje v Čechách celorepublikový průměr – rodinné domy přesahují 49letý průměr o 3 roky (53 let), bytové domy 52letý průměr o jeden rok (53). Naopak na Moravě je výrazně pod průměrem – rodinné domy jsou staré v průměru 46,5 let, bytové domy pak 48. Nejstarší bytová zástavba se nachází v Praze (61 let), Karlovarském (60), Libereckém kraji (59). Podle odborníků ze Sdružení EPS ČR dochází zejména u domů a bytů postavených před rokem 1980 k významným únikům tepla, které se projevují na vysokých nákladech za energie.
Z posledního Sčítání lidu, domů a bytů vyplývá, že v Česku žije zhruba 13 procent domácností v domech, které byly postaveny před téměř 100 lety. Další jedna třetina Čechů obývá domy staré 45 let až 95 let. „I proto mnoho domácností přemýšlí nad tím, jak ušetřit. Častým řešením jsou rekonstrukce, modernizace, které mimo jiné zahrnují komplexní zateplení. V posledních letech je tak téma energetické účinnosti nejen českou, ale i evropskou prioritou,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Kudy drahocenné teplo uniká?
Nejčastější příčinou úniku tepla z nezateplených domů jsou okna. Jimi uniká okolo 20 procent tepla prostupem a přibližně stejné množství tepla větráním netěsnými okny. Střechou pak 30 procent a podlahami cca 10% tepla. Přesto, že většina investorů se soustředí pouze na fasádu nebo výměnu oken, neměli by zapomínat ani na střechu. Existuje k tomu minimálně jeden pádný důvod: teplý vzduch je lehčí než studený a přirozeně stoupá vzhůru, uniká nezateplenou střechou ven a zvyšuje tak energetickou náročnost budovy. Zejména u menších přízemních staveb je množství tepla, které uteče střechou, významné.
Povědomí o výhodách zateplení je v krajích solidní
Z aktuálního průzkumu Airpop, který si nechalo Sdružení EPS ČR vypracovat od společnosti IPSOS, vyplývá, že zateplený dům či byt má v Čechách 57% respondentů, na Moravě pak o procento méně. Obdobně je to s plány do budoucna - do 10 let plánuje zateplit v Čechách 28% lidí, na Moravě 27%. „Přesto, že někteří obyvatelé těchto regionů o zateplení neuvažují, potěšili nás výsledky na dotaz jak, efektivně ušetřit náklady na energie. Celorepublikově lidé v 90% odpověděli komplexním zateplením. Ukazuje se, že lidé si výhody zateplení uvědomují. Největší smysl má právě u starších nemovitostí, kde jsou tepelné ztráty nejvyšší,“ objasňuje Pavel Zemene.
Po zateplení fasády, podlah a stropů u rodinného domu s ročními náklady na energie okolo 50 000 korun, je možné ušetřit okolo 50% těchto výdajů. Návratnost investice je v závislosti na provedené úpravě zhruba 10 let. Tuto dobu výrazně zkracují například dotační programy, kde mohou majitelé domu žádat o finanční podporu na zvyšování energetické účinnosti.
Řada odborníků snížení energetické náročnosti domu pokládá za jednu z forem spoření na důchod. Od momentu realizace financování zateplení majitel nemovitosti prakticky již doživotně šetří. V praxi se to projevuje jak na nižších provozních nákladech na vytápění, tak na úsporách na klimatizaci v průběhu léta. Podle veřejně dostupných mezinárodních studií bylo prokázáno, že zateplením lze předcházet i respiračním onemocněním.
Zateplování bytového domu minerální vlnou
Náklady na bydlení se zvyšují
Podle Pavla Zemene většina domácností v letošním roce sice pocítí zlevnění elektřiny, ale v konečných účtech se bude jednat řádově jen o desetikoruny. Naproti tomu vyšplhají účty domácností využívající zemní plyn. Ten se průměrné domácnosti prodraží cca o stokoruny. Mnoho Čechů tak nemůže očekávat, že jejich výdaje za energie budou v porovnání s loňským rokem menší. I přes zlevnění elektrické energie tedy většina Čechů na energiích neuspoří. Řešení, jak předejít do budoucna zvyšujícím se nákladům za bydlení představuje komplexní zateplení.
Životnost zateplení pěnovým polystyrenem
Používání pěnového polystyrenu po dobu více než 50 let dokazuje, že jeho vlastnosti zůstávají při správném použití nezměněny a že jeho životnost uvnitř stavebních konstrukcí je stejná nebo vyšší než životnost ostatních částí stavby. Je odolný vůči běžným stavebním hmotám jako cement, vápno či sádra, těžko se snáší jen s organickými rozpouštědly. „Pěnový polystyren nevytváří živnou půdu pro mikroorganismy, neškodí mu ani půdní bakterie. Nehnije, neplesniví a netrouchniví. Dá se lehce zpracovat a neškodí životnímu prostředí,“ vypočítává Pavel Zemene výhody, díky kterým se tento tepelně izolační materiál stal osvědčenou stavební surovinou. Ročně se ho použije na 88% právě ve stavebnictví. Zhruba v 10% z celkové roční výroby najde uplatnění v obalovém průmyslu.
O průzkumu:
Průzkum Sdružení EPS ČR s názvem Airpop realizovala agentura IPSOS za pomocí Instant Research v červnu 2015. V on-line dotazníku odpovídalo 525 respondentů s reprezentativním zastoupením podle pohlaví, věku, regionu, velikosti bydliště a vzdělání.
