Vybírat si mezi nudnou prací u počítače anebo pobytem na zahradě, volit mezi povinností a radostí? Belgický projekt domu se zahradní kanceláří se snaží té nelehké volbě obrousit hrany. Spojuje příjemné s užitečným.
Pokud se na vysazování a dokonce přesazování vzrostlejších dřevin necítíte, oslovte zahradnickou firmu. Na přesazování existují i stroje, které obrýpnou kořenovou soustavu ze vše stran a vydobudou ze země jakýsi kužel, tedy kořeny včetně zeminy (kořenový resp. zemní bal).
Ve středomoří se pěstoval a sklízel od starověku, chválu na něj pěl Hérodotos i Plinius. Tuřín. Ve středověku pak plnil hladová břicha nevolníků a v Anglii se stal nezbytností každé kuchyně. Brzy po objevení Ameriky se stal krmivářskou jedničkou, ale to už jeho věhlas začal uvadat. Podlehl totiž v souboji s importovanou a o něco výživnější hlízou, bramborem.
Z hlediska jazyka sice můžeme balkonovou rostlinou nazvat každou, kterou na balkonech pěstujeme. Existuje však zahradnická kategorie uctívající kvetoucí balkonové rostliny, které na balkony patří přednostně. Jejich nabídka je široká, půvab neskutečný a parádu dělají opravdu velikou. Jak typické balkonovky pěstovat?
Byt s výměrou 75 metrů čtverečních nezní špatně. Na japonskou Jokohamu je to vlastně dost komfortní prostor. Jenže od pohodlí až nadstandardního bytu je třeba odečíst, že jej neobývá jedna osoba, ale hned čtyři. Manželský pár, který tu bydlí trvale, a pak ještě jejich dospělý potomek s partnerem, kteří ve městě pracují a u rodičů mají zajištěnou střechu nad hlavou pět dní do týdne.
Jít na listový salát hydroponicky není extra výzva, je to spíš užitečná škola praktických základů hydroponického pěstování.
Na první pohled vypadá docela obyčejně, jako ta největší zbytečnost pod sluncem. Ovšem při pozornějším pohledu ale odhalíme, že bude brzy cennější než ropa. Dokážete si tipnout, o čem je řeč? Jde o písek. Přesněji řečeno tedy písek stavební. Ročně ho spotřebujeme okolo 50 miliard tun, a ta spotřeba má zatím silně vzestupnou tendenci.
Pokud máte v interiéru dostatek místa, nemusíte jím jakkoli šetřit, nemá v takovém prostoru víceúčelový nábytek hlubší smysl. Rozložitá pohovka je prostě pohodlnou pohovkou, na kterou se vejde zároveň více lidí, skříňka skříňkou, stůl stolem, komoda komodou, šatní skříň šatní skříní atd.. V menších bytech ale nemá obvykle smysl jiné řešení, než zvolit nábytek, který plní rovnou více funkcí. Hraje více rolí. A ušetří nám tak místo.
Sarajevo zatím nemá pověst města, kam se v současnosti vydat za nápaditou architekturou. Projekt Half-House ale názorně přesvědčuje o opaku. Srší nápady, za nimiž přitom stojí netradiční zadání. Rozšíření a dvoufázovou rekonstrukci rodinného domu totiž směřoval hendikep majitele. To, že je upoután k vozíku, a ve svém bydlení se pochopitelně chtěl pohybovat bez omezení.
Vztahy mezi lidmi a ptáky nejsou formovány jen závistí z toho, že my létat neumíme. Některé druhy opeřenců si po staletích chutné prospěšnosti, během níž se adaptovaly na blízkost člověka, vysloužily pověst nechtěných sousedů.
Zbavit se zbytků z kuchyně, vyrábět kompost a hnojivo, pěstovat si nazeleno vlastní pochutiny. Zní to dokonale. Však má také vermiponie k dokonalosti blízko.
Italská zahrada, respektive italský park, je stejný fenomén jako třeba zahrada francouzská, anglická, anglický trávník či holandské tulipány. Ne-li důležitější. Tedy fenomén sahající hluboko do historie. Renesance navíc italské zahrady obohatila o pestrost a bohaté využití umění, kromě architektonických prvků, tvarování dřevin a ornamentální výsadby především toho sochařského.
Tepelné čerpadlo. Zařízení, které využívá přírodních zdrojů energie a dosahuje překvapivě vysoké účinnosti. Pojďme se podívat, jak vlastně funguje.
Mohlo by se zdát, že Velká Británie nabízí Česku jen málo pozitivních příkladů k inspiraci. Pivo skoro bez pěny, věčně sychravé počasí, suchý humor a krvavý pudink, to nejsou zrovna věci, které bychom si nutně museli z ostrovů vypůjčit. Přesto se Britům něco hodného zkopírování povedlo. Jejich přeslavná Královská zahradnická společnost totiž vyřadila slimáky a hlemýždě ze svého seznamu škůdců.
V dnešním článku se podíváme na využití dešťové vody ve velkých budovách a bytových domech. Jak se ukazuje, tato metoda šetření vody a snižování nákladů na její spotřebu se stává stále populárnější i mimo oblast rodinných domů.
O tom, že nástroje umělé inteligence (AI, artificial intelligence) nám teď otevírají jakési brány nových možností, nikdo moc nepochybuje. Ovšem to, co nakonec z této brány může vypochodovat, zůstává víceméně nejasné. Ne proto, že by to nešlo rozpoznat, ale spíš že to sami nechceme vidět.
Ne každý si může dovolit luxus volného prostoru, ale zahradu může mít každý. I když k tomu má jen stísněný vnitřní dvorek, dvůr obstoupený vyššími stavbami, malé nádvoří anebo jen pokračování průjezdu.
Když začnete včas, vyzbrojíte se přírodními chemickými prostředky v podobě různých lektvarovitých roztoků, svoláte na pomoc boží armádu mšicožravého hmyzu a vytrváte stejně jako vždy lační hmyzí spolubojovníci, máte šanci, že vám toho mšice v zahradě tolik nezničí.
Národ kutilů a zahrádkářů, jak se často rádi a dosti oprávněně pyšníme, si vždy poradí po svém. Ne že bychom byli na světě jediní a dokonce nejlepší z těch, kdo si dovedou za nouze pomoci, prostě to dovedeme také. A co udělá správný kutil, když neúměrně vzrostou ceny materiálů a prací? Udělá si všechno sám. Tedy alespoň to, na co sám vystačí a na co si troufne. A to nyní potvrdil i aktuální průzkum.
Čeština je překrásný jazyk. Když se třeba řekne „květen“, hned odtušíte, že to bude mít něco společného s květy a kvetením. Klidně se pochvalme, pro voňavý jarní měsíc je to vyloženě přiléhavý název. Byť dnes trošku nepřesný. Letošní květen by se měl jmenovat spíše sekačkovník, trávoženec nebo motoří.