Ochrana přírody - ČESKÉSTAVBY.cz

Mykorhiza, fenomén, který ještě neukázal všechna tajemství a trumfy

Že je třeba hledat konkrétní druhy hub pod konkrétními druhy stromů, to ví každý trochu zkušenější houbař. Ostatně se tento fakt odráží i v názvech hub (hřib dubový, smrkový, křemenáč osikový apod.). Proč tomu tak ale je? Houby žijí s rostlinami v symbióze, které říkáme mykorhiza. A to je pojem, fenomén otřásající poslední dobou světem. Čím hlouběji vědci bádají, tím fantastičtější scenérie se před nimi otevírají, vůbec ne nepodobné sci-fi filmu Avatar a planetě jménem Pandora. Jenže tady jsme na Zemi a v místní realitě.

Pasti okolo domu, tedy na vašem pozemku, mohou být pro zvířata i smrtelné

Zabezpečte nechtěné pasti okolo svého domu, respektive na svém pozemku, zachráníte tak životy zvířat. A pozor, nový občanský zákoník platný od 1.1. 2014 změnil i pozice zvířat, nikoli jen práva a povinnosti lidí.

Jakákoli podpora plynových kotlů a vytápění plynem končí

Jde to rychle. Kvůli sto procentní závislosti České republiky na ruském plynu končí jakákoli podpora vytápění plynem a plynových kotlů. A to dokonce i podpora vytápění propanem, i když zrovna LPG není na Rusku závislé, tedy nemusí být.

Česká krajina pomalu přichází o poklad v podobě ovocných stromů

Staré ovocné stromy podél cest a silnic postupně mizí a často již nejsou nahrazovány novými. Výrazně poklesl také zájem o jejich ovoce. Lidé si je raději koupí v obchodě. Někteří dokonce ohrnují nos i nad vlastními výpěstky, které nejsou takové jakosti, nejsou vzhledem tak dokonalé. A začínají dominovat zahrady okrasné.

Pyramidy, mrakodrapy a pochybná ekologie moderních eko-staveb

Stavět moderně, s důrazem na udržitelnost a úsporné provozní charakteristiky novostaveb. Případně stavět do výšky, a tím šetřit prostor. Vypadá to rozumně a ekologicky, ale výsledky jsou spíš opačné. Nejúspornější řešení je totiž renovace už existujících staveb, které se drží při zemi.

Štíři mezi rostlinami, jeden z nich je dokonce řazen mezi nejkrásnější rostliny světa

Štírovník Berthelotův, endemit Kanárských ostrovů, je řazen mezi nejkrásnější rostliny světa. Abychom se však u nás mohli kochat květy štírovníků, musíme se sehnout o trochu níže k zemi. Nejčastějším druhem je štírovník růžkatý, kterému se lidově říká také pantoflíček.

Pomáhejte ve svých zahradách užitečným živočichům, vyjít jim vstříc není těžké

Nemusíme zrovna umět rozeznávat jednotlivé druhy baboček, otakárků, různých brouků, ještěrek, mravenců a nočních motýlů, abychom se k nim chovali šetrně, vycházeli jim vstříc a pochopili, že jsou i pro naše zahrady důležití a užiteční. Pojďme se na život v zahradách podívat trochu netradičně.

Zákaz provozu starých kotlů bude zřejmě odložen o 2 roky

Vláda schválila návrh MŽP posunout termín zákazu provozu starých a neekologických kotlů, kotlíkové dotace přitom nadále běží. Další kolo kraje vypíší někdy na přelomu jara a léta. Posunutí termínu zákazu starých kotlů musí ještě schválit (odhlasovat) parlament a podepsat prezident.

Zero-waste gardening je pro zahradníky, co po sobě nenechávají zbytky

Další populární trend zahraničení, jehož diagnózou je udržitelnost. Ve světě i u nás mu podléhá stále více lidí, kteří ještě donedávna ani nevěděli, co to je motyka a k čemu se používá. Musí se ale nechat, že má opravdu něco do sebe. Nezanechává totiž po sobě žádný odpad, a recykluje vše, co se na zahradě a v jejím okolí namane.

Přece se to nevyhodí, recepty na domácí hnojení podle našich babiček

Rady zaznamenané na zažloutlých stránkách receptářů, útržcích z novin a papírcích vložených do knih a deníků, ručně psané poznámky na okraji kalendářů. To byl internet vědomostí našich babiček. Jejich tradiční doporučení, týkající se domácí výroby hnojiv, se hodí brát s rezervou. Ale některé určitě fungují. Chce to jen vyzkoušet.

Jaké mravence můžeme potkat ve své zahradě a domě a jak se k nim chovat

V bytě a domě mravence ze zásady nechceme, v zahradě však nemusí být nežádoucími návštěvníky. Záleží na úhlu pohledu. Mravenci jsou totiž známí svou pracovitostí a také všežravostí, což znamená, že odstraňují mnohé škůdce a také již odumřelé jedince z hmyzí říše. Vlastně jde o jakési žraloky našich zahrad, jejichž rozměry jsou ale na zcela opačném protipólu, než je tomu v případě oceánských „lékařských a hrobařských letek“. Navíc toho mravenci umí mnohem víc, chovají například jiné živočichy a pěstují houby.

Rostlinná slepota není oční vada, ale problémy působí velké

Že jste o téhle poruše ještě neslyšeli? Máte pravdu, rostlinná slepota není oficiální diagnóza, jen neformální pojmenování pro určitou formu zkresleného vnímání. Do jisté míry jí nejspíš trpíme všichni, a proto pak trpí i svět rostlin kolem nás.

Mezinárodní den vody upozorňuje na nešetrné zacházení, řešením jsou chytré technologie

Mezinárodní den vody se každoročně připomíná 22. března a zdůrazňuje, jak cenným zdrojem voda je. Její nedostatek je často definován jako jedno z největších budoucích globálních rizik a už řadu let se s ním potýká například nespočet oblastí v Africe nebo Jižní Americe.

Předčasné kvetení, problém posledních let, má široké souvislosti a důsledky

Kvetení je obvykle v přírodě načasováno jako příslovečné švýcarské hodinky, mnoho posledních let však máme problém. A také letos začíná kvetení dříve, což v konečném důsledku v přírodě ohrožuje i zvěř. Souvislosti a důsledky jsou však mnohem širší.

Opylovače můžete pohostit i v malé zahradě. Záleží na skladbě rostlin, které jim nabídnete

Malé zahrady jsou pro opylovače v zastavěném území měst a vesnic zrovna tak přínosné, jako ty velké, rozlohou podobné parkům. Podstatné je, jakou skladbu rostlin s nektarem nabízí, a po jak dlouhou dobu sezóny jsou schopni tuto potravu hmyzu zajistit. I dobrá malá zahrada, vstřícná vůči opylovačům, může sehrát velmi podstatnou roli v jejich přežití.

Zprávy z ptačího světa, jak dopadla letošní ptačí hodinka

Letos v lednu proběhlo napříč celou Českou republikou už skoro tradiční sčítání ptáků na krmítcích. Jaké jsou výsledky? Na rozdíl od zpráv z burzy nebo zahraničí veskrze pozitivní.

Zprávy z ptačího světa, ptákem roku 2022 je zvonek zelený

Už třicet let za sebou vybírá Česká společnost ornitologická (ČSO) pro každý rok jednoho „šampiona“, opeřence, který se bude po nastalou sezónu honosit titulem Ptáka roku. Ne vždy jsou přitom vybráni ti nejznámější, nejkrásnější nebo nejméně přehlédnutelní. Dost často bývají vybráni zástupci druhů, kteří se jeví být všudypřítomní a běžní, ale přitom stiženi nějakým nezjevným ohrožením. Což je i letošní případ zvonka zeleného.

Napadené stromy si volají na pomoc dravý hmyz a ptáky

Chemický přírodní alarm, ale obrazněji lze říci, že stromy mluví, volají o pomoc. Nejznámějším tísňovým signálem v Morseově abecedě je známé SOS (3 tečky, 3 čárky a 3 tečky), celosvětově se stal standardem v roce 1908, kdy byl schválen státy účastnícími se námořní dopravy. Kdo mohl nejen v té době, ale ještě donedávna, tušit, že stromy mají svůj systém volání o pomoc. A to již hodně dávno, vytvořila jej evoluce.

Biodiverzita v našich zahradách, pestrá příroda na dosah ruky

Biodiverzita, jinak též biologická diverzita je synonymem různorodosti života. Řečeno krásně česky, jinak ale existuje mnoho definic pojmu biodiverzita. Protože věda? Nikoli, jelikož jde vlastně o složitý jev, který má mnoho úrovní.

Agrolesnictví je novou příležitostí, která čeká na využití

Čeští zemědělci, vystavení stále neočekávanějším rozmarům počasí, hledají vlastní cestu k řešení nejisté budoucnosti. Jedna z alternativ se jim však přímo nabízí. Koncept tzv. agroforestry, chcete-li agrolesnictví, čili leso-zemědělství, totiž nese příslib stabilní a pestré produkce v klimaticky rychle se měnícím prostředí.