Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Po řemeslné stránce sice žádný tesařsko-truhlářský skvost, ani s výběrem materiálu a jeho opracováním jsme se příliš nezabývali. Přesto naše původně provizorní okurkoviště již slouží pátý rok a ještě dlouho sloužit bude.
Mrkev v záhonu klidně kropte, jak je libo, ale teplomilnou plodovou zeleninu je třeba zalévat jinak. Opakování stále stejných chyb vede ke snížení úrody. A některé by rostliny dokonce nemusely ani přežít, obzvláště ty mladé, které se teprve nedávno probudily k životu.
Velké změny se nedají dělat v malých měřítcích, když mají mít požadovaný efekt. Příslib budoucnosti lidstva, založený na užívání obnovitelných zdrojích energie – solárních panelech, doprovázený precizním skleníkovým zemědělstvím - zajišťujícím potravní bezpečnost, však až donedávna nedával v praxi mnoho smyslu. Nyní, díky sympatickému výzkumnému projektu, to už vypadá o dost lépe.
Venkovní vertikální vegetační stěny jsou po všech stránkách efektní nápad. Vytáhnout záhonky do výšky a pokrýt s nimi třeba stěny domu se prostě vyplatí. A nemusí to být ani velká dřina. Záleží, jak důkladně to pojmete.
Jestli má smysl zrovna pěstovat rajčata v zavěšených nádobách kořeny vzhůru, to skutečně nevím. Jistá logika mě napadá, není třeba vyvazovat výhony a rostliny by se neměly polámat. Ovšem zkoušet to nemíním (a žena si právě ťuká na čelo, že chci o takové hlouposti vůbec psát). Jsme však lidé různí a zvídaví a kdo má malý prostor pro své pěstování, možná právě pro něj půjde o objev nevídaný. A je netradičních možností pěstování mnohem více.
Jedni chtějí vydělat, druzí především chránit přírodu a naše původní rostlinné i živočišné druhy. Ekologové se s ekonomy prostě jen tak nedohodnou a do všeho ještě vstupuje politika. Řeč je o čmelácích, nezbytných opylovačích, kteří však mohou škodit svému vlastnímu rodu. Tedy sobě navzájem.
Skleníky mají tu nevýhodu, že dovnitř prostě neprší, proto je třeba zalévat stále a to i za deštivého počasí. Nabízí se proto otázka, zda není právě pro skleníky ideální kapková automatická závlaha.
Žádný učený z nebe nespadl, chyby tu a tam děláme všichni. I na zahradě. Problémem je, když se z vlastních omylů nepoučíme a nasekáme je znovu. Takže jakých zbytečných pochybení se letos opravdu vyvarovat, když přijde na vysazování nových rostlin do půdy?
Jak přesvědčit děti, aby jedly zeleninu? Která jim chutná a kterou spíše odmítnou? A proč jim vlastně tolik nechutná? Přečtěte si 10 rad a triků, jak dítěti pomoci, aby vzalo zeleninu na milost.
Nabídka podpůrných konstrukcí, nabízející oporu okrasným i užitkovým rostlinám, je opravdu široká. K čemu se hodí, které jsou opravdu užitečné a jaké si zvládnete vyrobit sami?
Máte již dost hromad vařených brambor na talíři? Kromě batátů, topinamburů a třeba tuřínu lze brambory nahradit ještě další zajímavou plodinou. Jamem čínským neboli smldincem. Dokonce se z něj ve světě připravují i různé dezerty a také zmrzlina. Seznamte se.
Je to vlastně na první pohled velice jednoduché, plodová zelenina je taková, která má jedlé plody. Jde vlastně svým způsobem o ovoce mezi zeleninami, jelikož v případě ovoce konzumujeme jedlé plody výhradně! Ale...
Vlastní úroda je radost pro každého zahradníka. Je to doklad, že to letos zase znovu dokázal, a z maličkostí: půdy, hrsti semínek, vody, umu, zvládl vlastníma rukama vytvořit něco hmatatelného, užitečného, dobrého. Je to krása. Jenže zatímco většina aspoň trochu šikovných zahradníků neselže v oblasti produkce poživatin, prohrává při jejich skladování. Začít je třeba mnohem dříve: u dobrého plánování.
Byť teploměr tvrdí něco jiného, jaro už je tu. A spolu s ním i předehra zahradnické symfonie: předpěstovávání a klíčení semínek, péče o sazeničky. Pro spoustu lidí ta první a nejzábavnější součást každoroční zelené dřiny. Jenže co to? Euforii může snadno vystřídat skepse a zoufalost. To když se vzcházející rostlinky rozhodnou to před našimi zraky zabalit. Co za tím stojí?
Kapusta je poslední dobou dosti opomíjenou zeleninou, ale vůbec si to nezaslouží. Ano, její chuť je zvláštní, ne každému proto kapusta chutná, to je však obecně problém brukvovité zeleniny, pro někoho láska, pro jiného nechuť. Ovšem zdravotní účinky kapusty jsou pro lidská těla neoddiskutovatelné, navíc jde o nejotužilejší ze zelenin.
Plody plné vitamínů jsou určitě lepší než vitamínové tablety, ty sice jednoduše polkneme, což je velmi rychlé, o efektivitě však již hovořit nelze. Přitom konzumujeme zcela zbytečně i chemikálie, které jsou při výrobě tablet používané. Zato chutné plody plné vitamínů máme všude okolo sebe a když chceme, můžeme si vysadit takové stromy, keře a jednoleté či vytrvalé rostliny, které obsahují vitamínů co nejvíce. A vlastní plody si pak kdykoli utrhneme a zdarma. Které rostlinné druhy vedou co se týká právě důležitého vitamínu C (kyseliny askorbové)?
Dali jste si v teple klíčit semínka, abyste si připravili sadbu ještě předtím, než jsou výsevy možné v zahradě a ono nic? A nebo jich vyklíčilo jen pár? Inu, nezbude vám nic jiného, než semena získat od někoho jiného a nebo si nová budete muset koupit. Škoda. Ale chyba je pravděpodobně ve vás samých. Důležité je totiž jejich správné uskladnění.
Všeobecně je známo, že právě oblíbený a pro zdraví „tuzemáka“ nezbytný česnek se má vysazovat (resp. vysévat) již na podzim. Ovšem stále oblíbenějším je jeho vysévání jarní, které je umožněno mírnými zimami posledních let. A důvodů je rovnou několik.
Možná si ještě někteří z vás pamatují, když naši předkové hovořili o takzvané cikorce a měli tím na mysli kávu. Tedy ne tu pravou, ale místní dostupnou náhražku, na kterou od dříve cenově nedostupné kávy brazilské, arabské a jiné dosáhl každý. A to i za válek a jiných období nouze. Byla to vlastně oproti skutečné kávě taková „nevalná“ břečka, ale voňavá a chutnala. Nakonec mnozí nic jiného ani neznali. „Nemáte někdo chuť na dobrou brazilskou kávu?,“ ptal se zestárlý operní umělec ve filmu Kulový blesk. „A nebo na cikorku?,“ dodáváme my. Ovšem jen o kávovinu v případě čekanky zdaleka nejde! Čekanka je totiž zároveň kořením, léčivou bylinou i zeleninou.
Salát není vůbec hloupý, byť vypadá jen jako křehké plátky osvěživé zeleně. Reaguje totiž na délku dne i teploty a aby měl výstavní parametry, vyžaduje správnou péči. Odmění se nám však pořádnou porcí chutného zdraví. Když jsme byli malí, babička nám salát ve sladkokyselém nálevu pokapávala smetanou a byla to neuvěřitelná dobrota. K domácí sekané, pečenému masu a dalším pokrmům pak nedocenitelná. Ovšem za horkého dne takový jednoduchý pokrm sám o sobě osvěží, pokud je dobře vychlazený.