Skleníky mají tu nevýhodu, že dovnitř prostě neprší, proto je třeba zalévat stále a to i za deštivého počasí. Ovšem zalévat, ale nepřelévat a hlavně pořádně větrat. Při nadměrné vzdušné vlhkosti se ve skleníku šíří plísně a to není pro rostliny vůbec dobré. Zálivka ve skleníku prostě musí být dostatečná a pravidelná, ovšem často bývá naopak nadměrná, byť ve sklenících obvykle pěstujeme plodovou zeleninu, která je na spotřebu vody náročná. Nabízí se proto otázka, zda není právě pro skleníky ideální kapková automatická závlaha.
Skleník je třeba zalévat i za deště
Poslední dobou dosti vydatně prší a to se zamlouvá jak rostlinám a dřevinám, tak lidem, kteří nemusí zavlažovat. Ovšem s jedinou výjimkou. Zalévat musíme právě skleníky. Bez umělé závlahy je pěstování ve sklenících nemožné. Vznikne zde doslova vyprahlá poušť. Což je ostatně důvod, proč se v zimě do skleníků zaváží sníh. I tak to ale bez zálivky nejde, navážení sněhu pouze zajistí, že nemusíte skleník na jaře prolévat hektolitrem vody. Pokud máte skleník konstruován tak šikovně, že jej lze opatřit okapy, není nic snadnějšího než vodu svádět do sudů či barelu. Odsud ji však musíme do skleníku dopravovat. V případě menších skleníků není problém těch pár kropáčů denně vyprázdnit, u většího skleníku se však již docela naběháme. Jak si zavlažování skleníku zjednodušit?
)
Čím větší skleník, tím více se přikláníme k automatice
Čím větší skleník, tím je výhodnější zavlažování automatické, ideálně pak mikrozávlaha, takzvané kapkovače. Automatické kapkové mikrozavlažování zajistí stálý přísun malého množství vody k rostlinám (max. 10 litrů za hodinu), doslova po kapkách. Ve skleníku se pak zbytečně nehromadí vlhkost a voda se dostane jen tam, kam má. Rostliny zbytečně nemáčíme a eliminujeme šíření plísní stejně jako možné popálení, jelikož kapky vody fungují jako zvětšovací sklíčka. Ovšem investovat do drahého zavlažovacího systému u malého skleníčku se určitě nevyplatí. Prodávají se však v hobby marketech malé sady právě určené pro automatické zavlažování malých ploch. A nejen skleníků, ale třeba i rostlin na balkónech a terasách. Mají pak ještě jednu výhodu, můžeme v klidu odjet třeba na dovolenou a o rostliny je postaráno.
)
Automatické versus ruční zavlažování
Automatické zavlažování skleníku a fóliovníku (ať již jakéhokoli a jakkoli velkého) zajistí rovnoměrné rozvádění vody podle potřeb rostlin a uspoří náš čas, ale také vodu, což je důležité obzvláště v období sucha. Složitější systémy však musí navrhnout a instalovat odborník a musíme počítat s vyššími pořizovacími náklady. Co se týká práce navíc, ta nás čeká při každoročním zazimování a opětovném zprovoznění.
)
Oproti tomu ruční zalévání (ať již s konví a nebo hadicí) přináší nerovnoměrnou zálivku a vyšší spotřebu vody (někdy i řádově). Je však levné co do pořízení a rychle dostupné. Pokud bychom však takto zalévali vodou z vodovodního řádu, bude zavlažování dosti drahé právě v podobě spotřeby vody. A zde můžeme uvažovat o porovnání nákladů na zavlažovací systém s nízkou spotřebou vody a ceně za každý kubík drahocenné tekutiny. Pokud však zaléváte dešťovkou, je taková kalkulace bezpředmětná. Navíc lze i automatický systém zásobovat přefiltrovanou dešťovou vodou.
Mikrozávlaha kapkovačem vyžaduje čistou vodu
Obzvláště mikrozávlaha vyžaduje, aby voda neobsahovala žádné nečistoty, jelikož se pak potrubí zanáší a kapkovače nefungují jak mají a nebo po čase vůbec. Voda pro mikrozávlahu musí být čistá, ovšem vůbec ne pitná. Vždy platí, že tím nejlepším, čím můžeme zavlažovat, je právě dešťovka.
Kapkovač mají navíc svou konstrukci uzpůsobenu tak, aby byl výtok vody jen těsně nad nulovou hodnotou. Je proto redukován tlak vody v konstrukci zařízení a otvory pro výtok jsou velmi malé. Pokud by tedy voda nebyla kvalitní a čistá, mohly by se snadno ucpat.
)
Základem kapkového systému mikrozávlahy je kapkovací potrubí. Umístěno může být na povrchu, ale i v zemi, ne však příliš hluboko, jen mělce pod povrchem. Na toto potrubí jsou po určitých intervalech montovány válcovité kapkovače. Obzvláště důležité pak je, aby kapkovače i kapkovací potrubí byly vybaveny filtrací, nejlépe dvoustupňovou. Další možností závlahy jsou zavlažovače, které tvoří vodní mlhu a vodu stříkají do kruhů a nebo obdélníkového půdorysu. Nemají oproti kapkovačům tak vysoké nároky na kvalitu vody a vystačí si s jednostupňovou filtrací. Ostatní vyřeší větší tlak vody.
)
Pokud však uvažujete o automatice ve skleníku, rozhodně ideálním řešením jsou kapkovače. Rostliny se zbytečně nesmáčí a my udržujeme správnou vlhkost půdy. Nevyplavují se živiny a pokud využijeme mikrozávlahu opravdu správně, odrazí se to i na úrodě. Výnosu. A samozřejmě zdraví rostlin. A pokud si pořídíte jednodušší hobby stavebnici složenou z rozvodných potrubí a hadic, různých koncovek, základního přístroje s fitrem, regulátorů, držáků a dalších pomůcek, snadno si systém doma smontujete svépomocí. Kvalitnější a dražší systémy pak disponují čidly v půdě u rostlin, která kontrolují vlhkost půdy a regulují nastavení ventilu. Vám už pak nezbývá nic jiného než zajistit stálou zásobu vody v nádrži. Možné je dokonce i zavlažování skleníku samospádem z nádrží mimo skleník. V tomto případě se pro regulaci využívá plovákový ventil. Je však důležité nikdy nepoužívat ledovou vodu z vodovodu a nebo studny, musíme ji přečerpat a nechat ohřát. Ledová zálivka rostlinám neprospívá.
)
A řešení existuje (tedy kromě samospádu) i pro zahrady, kde není u skleníku k dispozici elektrická přípojka. Prodávají se solární zavlažovací systémy, které si potřebnou trochu elektřiny vyrobí. Jde tedy o systémy ostrovní, zcela nezávislé na elektrické rozvodné sítí. Jsou zcela bezobslužné, stačí je zapojit a umístit a četnost i dobu zavlažování si nastavíme na regulátoru. Navíc jde často o systémy přenosné, což je velmi praktické.
Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
)
