Každá země světa má své národní květiny, například u nás kdysi zvítězila v neoficiální rozhlasové anketě mateřídouška, byť je naším národním stromem lípa. O dost složitější to pak mají některé národy, které jsou zahradničením vyhlášené. Třeba v Anglii by se dalo říci, že může být symbolem takzvaný „anglický trávník“, který mimochodem znamená něco úplně jiného než „anglická zahrada“ (trávník je dokonale střižený zatímco zahrada dosti divoká). Ovšem tradiční národní květinou je zde červená růže, hlasováním si však lidé zvolili v roce 2002 hyacintovec britský (Hyacinthoides non-scripta), což je rostlina blízce příbuzná hyacintům a ladoňkám. Tato vytrvalá cibulovina má jasně modré až modrofialové květy a roste hlavně ve světlých listnatých lesích, kde tvoří obrovské modré koberce. Tajnou anglickou favoritkou je ale sněženka, tedy další cibulovina. A že tajnou? Vlastně v žádném případě – hodně veřejnou! A mnohdy i hodně drahocennou!
Slavnosti sněženek, které nejsou v Anglii původním druhem
Překlad názvu novely Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek do angličtiny je „The Snowdrop Festival“ a pokud si tato tři slovíčka zadáte do vyhledávače, nepřestanete se divit. Jde totiž o skutečnou slavnost, kdy jste zváni do mnoha anglických zahrad, tedy těch sněženkových, a že jich je. Tato slavnost začíná v závislosti na aktuálním počasí od cca 3. lednového týdne.
V jedné zahradě si můžete sněženkové pěstitelské chlouby prohlédnout za dne, jinde třeba při svíčkách. Někde najdete i podávání venkovního čaje a nebo polévky ve stanu. Obzvláště působivé jsou koberce rozkvetlých sněženek v zahradách viktoriánských okolo starobylých hradů a zámků, ale i na volných prostranstvích u hřbitovů. Zajímavostí též je, že sněženky nejsou na britských ostrovech původním druhem. A kdo je sem přivezl, se již zřejmě nedozvíme. Zda jde o válečnou kořist z bojišť Krymské války (1853-1856) a nebo stopu po Římanech, kteří si zde vylámali zuby?
)
Drahocenná komodita, která se draží
Ale co víc, sněženky se v rámci festivalu dokonce i draží. A to za nemalé sumy. Nejdražší sněženkou na světě se dosud stala Elizabeth Harrison (Galanthus Woronowi), za kterou zaplatil v únoru 2012 jeden ze sběratelů neuvěřitelných 725 liber. Zdvojnásobil tak předchozí rekord, kdy bylo za jedinou cibulku sněženky Green Tear (Galanthus nivalis) zaplaceno 360 liber.
)
Britové se též pyšní specializovaným prodejem a šlechtěním mnoha kultivarů sněženek. Nejlevnější z nich jsou za 5 liber, nejdražší za liber 50. A když se někomu podaří objevit a nebo křížením přivést k životu opravdu unikátní sněženku, může být její cena závratná. V našich podmínkách se však bohužel setkáme většinou pouze se sněženkou podsněžníkem (Galanthus nivalis), případně (ale jen okrajově) se sněženkou Elwésovou (Galanthus elwesii) a nebo sněženkou Woronowou (Galanthus Woronowi), pocházející z Turecka a Kavkazu.
)
Angličtí Galanthophiles a „sněženková kriminalita“
Zato v Anglii najdeme celé zástupy ctitelů sněženek všech věkových skupin. Říká se jim příznačně Galanthophiles. Najdeme mezi nimi pěstitele, šlechtitele, fotografy, malíře a sběratele i autory knih o sněženkách. Ve světe přitom roste ve volné přírodě cca 20 druhů sněženek, křížením však vzniklo na 2500 odrůd. A to především díky Angličanům. Některé kultivary se však množí velice obtížně, čímž roste jejich cena. Obzvláště unikátní rostliny si pak sběratelé střeží jako své poklady. Vzácné cibulky totiž celkem logicky lákají i zloděje. Dalo by se hovořit o „sněženkové kriminalitě“. Prostě „kultovní“ anglická květina.
Nenáročné sněženky
Co se týká pěstování, sněženky většinou nevyžadují žádnou zvláštní péči a jejich první drobné bílé kvítky se derou ještě zpod sněhu. Patří přitom k druhům, které jsou proměnlivé především ve velikosti, tvaru a zbarvení květů. Nejčastější bývá rozdílné umístění, tvar a intenzita zbarvení drobné skvrnky na okvětním lístku. Rozdíly najdeme též v počtu vnějších a vnitřních okvětních lístků. Při prvním pohledu vypadají ve větším objemu (sněženkových kobercích) všechny kvítky stejně. Pokud se však k těmto drobným kráskám skloníme, najdeme rozdíly jemné jako tahy štětcem perfekcionalistického malíře. Možné lze tyto drobné tahy přirovnat i k východnímu obrazovému písmu.
)
V přírodě silně ohrožený druh
Ve volném přírodě patří sněženky k silně ohroženým druhům. U nás je najdeme například i v Polabí, nikoli však pod korunami borového lesa v okolí Hrabalova milovaného Kerska, ani pod staletým dubem u Mydlovar. Pokud toužíte spatřit sněženky v přírodě, navštivte například lužní lesy v Poodří, kde vykvétá každé jaro dosud tisíce sněženek cca na konci března až začátku dubna. Koberce sněženek jsou zde úchvatné.
Pověstné jsou také sedlnické sněženky, tedy květinky vykvétající na několika lokalitách území obce Sedlnice. Husté koberce sněženek zde odedávna ohlašovaly místním obyvatelům přicházející jaro a jde o významnou přírodní památku.
Sněženky též najdeme v ramenech řeky Moravy a v Boukalovém, čili v lužních lesích u Litovle (výchozími místy mohou být obce Střeň nebo Lhota a odsud se pokračuje po levém břehu řeky). Za návštěvu také stojí přírodní památka Dobříňský háj, který se rozkládá v nivě řeky Labe porostlé lužním lesem. Hojně zde roste vzácná sněženka podsněžník a též zde žije řada chráněných druhů hmyzu. Najdete zde i zbytek staré dubové aleje.
Zdroj použitých fotografií: Shutterstock.com
)
