Přesazování pokojových rostlin má hned několik dobrých důvodů. Ale určitě by nemělo jít o nějak automatizovaný úkon. Ne vždy je nutné radikálně zasahovat do klidného růstu jen proto, že nám kalendář připomíná, že už je to rok od posledního přesazování. Co dělat místo toho?
V žebříčku popularity všemožných činností a úkonů, které je třeba s pokojovkami opakovaně dělat, má jejich přesazování hodně nejistou pozici. Jak to? Není moc lidí, kteří by rádi věnovali svůj čas, energii a zašpiněné ruce/ koberec/ kuchyni (nebo kde přesazujete nejčastěji) jedné jediné rostlině. Je to moc nepořádku na nepatrný vcelku výsledek. Ovšem přesazovat řekněme pět pokojových rostlin najednou? Rázem je to jiné, je to velmi populární činnost.
Příjemná, kontaktní, prospěšná. Protože výsledky, vykoupené nepořádkem, za ní jdou vidět. A samozřejmě, je tu obávaná, silně nechtěná varianta. Přesazování všech pokojovek, které doma máte, najednou. Dává smysl, že když už děláte binec, nechcete ho uklízet nadvakrát. Takže musíte stihnout přesadit, přemístit do nových květináčů, všechny rostliny najednou.
)
Snad proto, že „musíte“ anebo proto, že jsou takových rostlin v jedné domácnosti desítky, je tahle záležitost hodně nepopulární. Není to nic na hodinku odpoledne, ale opravdu na celý den. A to, co může být chvilku fajn, se rychle omrzí. Stane se mechanickým přemísťováním květin z květináče A do květináče B. Odpomoci vám od téhle třetí varianty – částečně - mohou následující rady a doporučení.
Přesazovat pokojovky do nového květináče každý rok totiž není nutně zapotřebí. Určitě ne u všech.
Rostliny si umí říct
Když to otočíme v otázku, ptejme se raději: „Kdy je třeba rostliny přesazovat?“
Správné odpovědi mohou znít například tak, že její kořeny už prorůstají dnem, vyčnívají kamkoli (třeba i vrchem) ven nebo samy vytlačují rostlinu nahoru a ven ze sadbovače. Případně, že rostlina je ve starém květináče usazena dost nejistě, je těžká a květináč převrací svou vlastní vahou.
Pokud si nejste úplně jistí, zkuste surověji vyklepnout nebo „vytáhnout za pačesy“ rostlinu ze stávajícího květináče. A když uvidíte, že je její kořenový systém zcela rozrostlý, prorostlý a stlačený kopíruje obvod pěstební nádoby – mačká se v ní – pak ano, je třeba ji přesadit do většího.
)
Kromě těchto rozhodných a správných odpovědí jsou tu i odpovědi nejisté. Signály, které mohou – ale nemusí – znamenat nutnost přesazování. To, že rostlina všeobecně chřadne, například. Důvody toho, že je nespokojená a mimo kondici, nemusí nutně souviset s velikostí květináče.
Zrovna tak nemusí být důvodem k přesazování to, že má rostlina bledé listy, listy jí padají anebo to, že roste hlemýždím tempem. I tady mohou být příčiny rozmanité. Důvodem nemusí být ani ten bílý povlak na povrchu půdy, mineralizované součásti půdy a soli. Ten často souvisí spíš s povahou substrátu.
A pak je tu kategorie jasně zamítavá. Důvodem pro přesazení pokojové rostliny z jednoho květináče do druhého by nemělo být to, že už prostě potřebuje novou půdu, nový substrát plný živin. Pokud je květináč svými parametry pro rostlinu vyhovující, stěhovat ji prostě není zapotřebí.
K tomu je zapotřebí doříct dvě věci.
Nejprve co obnáší takový květináč vyhovující svými parametry? To je takový, v němž má rostlina na jeden až dva palce (lidské palce, nikoliv anglickou tradiční míru) po svém obvodu místa. A znovu, pokud si nejste jistí tím, jak to s ní vypadá pod povrchem, „vytáhněte jí za pačesy“. Nejspíš zjistíte, že se nikterak netísní.
A za druhé? Rostlina sice potřebuje živiny dodané půdou, tudíž se přesazení do nového substrátu jeví jako chytrý nápad. Ale není to nutně zapotřebí. Když jí jen doplníte trochu nového substrátu na povrch květináče, bude to úplně stačit.
)
Každé stěhování je stres
Velmi jednoduchý postup je asi takový: lžičkou nebo prsty odstraníte 2-3 centimetry svrchní části starého substrátu, a nahradíte ho novou várkou. Není zapotřebí zasahovat do kořenového systému a přesouvat rostlinu v optimálním květináči do nového. Při zalévání se z toho nového substrátu vyluhují živiny, postupně prostoupí substrátem až dolů, vyplní objem květináče. A dostanou se až ke kořenům.
Poptávka po nějakém přesazování je o to nižší, když tu a tam přilepšujete pokojovkám se zálivkou hnojivy. Pak je jejich potřeba po přesazení – když jim květináč svými parametry stačí – úplně zbytečná.
)
Přesazování není pro rostlinu nějaká zvláštní pohoda. Je to ekvivalent lidského stěhování do nového bydlení. A to je vždycky pořádný stres. Trvá, než si kořenový systém v novém květináči „zvykne“. A ta pauza, k níž dochází v kořenovém systému, se odráží i v stagnaci růstu nadzemních částí.
Rostlina po takovém přesazení chvilku jen přežívá, vegetuje, zbrzdí svůj růst - než se vzpamatuje a začne těžit z výhod prostornějšího bydlení. Špatně načasované přesazování tak může znamenat, že z té pro rostlinu nejperspektivnější části sezóny nic nebude mít, protože se teprve probírá ze stresu po přesazení.
)
Přesazování tak může být – z hlediska stálosti růstu a stresu pro rostlinu – škodlivé. Proti automatickému hromadnému přesazování, kdy si řeknete „už je to zase rok, tak ať to máme za sebou najednou“ hovoří i to, že většina z pěstovaných rostlin přirůstá tempem, které s takovou hurá-akcí není kompatibilní.
Většina pokojovek, rostoucích běžnou rychlostí, totiž přeroste svůj květináč za 18 měsíců. Tedy, každé druhé její automatické přesazování je většinou zbytečné a škodlivé.
Shrnutí: Přesazování do nového květináče je pro každou rostlinu stresující záležitost, takže by k ní nemělo docházet zbytečně. Musí být opodstatněné třeba tím, že rostlina je ve „starém“ stísněná nebo nestabilní. Pokud má místa dost, postačí jí jen dosypat nový substrát na povrch květináče, a není nutné přesazovat za každou cenu.
Zdroj: autorský článek - Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz, pistilsnursery.com, wallygrow.com, gardeningknowhow.com
